Národní třída

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie.  Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Lidé po celém Česku si připomínají události z let 1939 a 1989. Den boje za svobodu a demokracii se váže k uzavření vysokých škol a nacistickým represím a také k zásahu komunistických bezpečnostních složek na Národní třídě. U příležitosti 17. listopadu se koná řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Na Národní třídě v Praze pořádá stejně jako v minulých letech iniciativa Díky, že můžem pouliční slavnost Korzo Národní. U památníku na Národní třídě také čelní politici položili květiny. Projevy zazněly v hlavním městě u Hlávkovy koleje i na Albertově. Lidé vzpomínají i v regionech.

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou (ODS) v pátek dopoledne položili květiny u pamětní desky 17. listopadu na pražské Národní třídě. Z protějšího chodníku tleskalo hlavě ukrajinského státu, který od loňského února čelí ruské invazi, podle zpravodajky ČTK několik desítek lidí. Ukrajinský lídr poté navštívil i předsedu horní komory parlamentu Miloše Vystrčila (ODS), který mu předal symbolický klíč od Senátu.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Česká republika slaví 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. Pamětní věnce a svíčky zaplnily ulice, zejména v Praze na Albertově a Národní třídě, kde se konala řada akcí.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Češi si v úterý připomínali výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav byla kvůli pandemii jiná než v předchozích letech, oslavy venku nebyly organizované a z velké části se přesunuly do on-line prostoru. Některé akce se však i přes omezení pohybu konaly v ulicích. V Praze i Brně lidé protestovali proti vládním opatřením na zamezení šíření koronaviru. Na bezpečnost akcí dohlížela policie.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.

Kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou pražské oslavy k výročí 17. listopadu letos komornější. Pořadatelé připravují bezpečnostní manuály, on-line přenosy i testování organizátorů. Na Národní třídě na zem nalepí značky, které budou informovat účastníky o potřebných rozestupech. Lidé však budou moci položit svíčku i na dálku. Organizátorům pošlou vzkaz se jménem, ti jej na svíčku nalepí a položí na pietní místo.

Národní třída v Praze byla hlavním dějištěm událostí oslavujících třicet let svobody a připomínajících brutalitu komunistického režimu. Konaly se tam debaty, koncerty, přednášky i pietní akty. Lidé na ní zůstávali až do pozdního večera.

V Událostech, komentářích se po 30 letech zopakovalo setkání, ke kterému došlo poprvé během studentských protestů 17. listopadu. Tehdy patnáctiletý Jiří Drha se snažil z uzavřené Národní třídy dostat pryč, jenže v Mikulandské ulici se dostal do pasti, protože už byl východ zatarasený policejním kordonem. Zkoušel proto dveře od domů a velkou náhodou se dostal do bytu populární televizní hlasatelky Marie Tomsové.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda v neděli 17. listopadu položí květinu k desce připomínající zákrok proti studentům na Národní třídě v roce 1989 a zapálí tam svíčku. Novinářům pouze řekl, že na místo chodí každý rok a oslavy mají být důstojné. Vloni přišel k pamětní desce, která připomíná zásah policejních jednotek proti demonstrantům, krátce po půlnoci.

„My sami jsme autory svých příběhů. To je svoboda. O to jsme všichni usilovali v osmdesátém devátém. A my se to musíme učit, učit se být svobodní, dělat to, po čem toužíme, naplňovat životy tak, jak chceme my. A to je přeci úžasné,“ říká herec Jan Potměšil, který v Interview ČT24 vzpomíná na život za totality i události listopadu 1989. Na to, aby po probuzení z kómatu pochopil, že se revoluce zdařila, prý stačila jedna věta jeho otce: „Václav Havel už je prezidentem.“