Národní třída

Prezident Petr Pavel si dokáže jen těžko představit, že by něco zvrátilo názor, který prý není pouze jeho, že Filip Turek (za Motoristy) disponuje přístupem nejen k právu, ale i k pravidlům, který není slučitelný s funkcí vysokého veřejného činitele, jakým je ministr. Hlava státu v Maďarsku řekla, že se nedomnívá, že by kontroverze kolem kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí byly pouze mediální výplody.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Po celém Česku si lidé připomínali sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Na zaplněné Národní třídě v Praze zazpíval v 17:11 píseň Modlitba pro Martu, jeden ze symbolů revoluce, herec a zpěvák Jan Cina. Zněla i v dalších městech. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.

Svoboda a demokracie, které přinesl listopad 1989, jsou základním předpokladem k tomu, aby každý na Slovensku měl šanci prožít důstojný život, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini u památníku popravených a umučených politických vězňů za komunismu. Obyvatele vyzval k respektování slušných a neútočných názorů jiných. Na shromáždění slovenské opozice k výročí sametové revoluce u sídla slovenské vlády v Bratislavě zněla hesla proti premiérovi Robertu Ficovi (Smer).

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL, Pirátů nebo Motoristů.

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Architekty roku jsou Marek a Štěpán Chalupovi. Cenu získali za svůj přínos oboru v uplynulých letech, realizované projekty i vysoutěžené návrhy. Mezi jejich tvorbu patří například vestibul stanice metra Kolbenova v Praze či pražský hotel Metropol na Národní třídě. Ceny organizátoři vyhlásili v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Potřetí se udílely Ceny vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Klára Šimáčková Laurenčíková je rozdala čtrnácti jednotlivcům a organizacím, které se v ochraně lidských práv výrazně angažují. Byla mezi nimi také Ukrajinská iniciativa jižní Moravy, která nabízí kurzy češtiny, ukrajinštiny či konzultace. Od března roku 2022 se na centrum obrátily desítky tisíc lidí. Oceněna byla i organizace Díky, že můžem, kterou založili studenti, pro které bylo důležité, aby Národní třída, symbol sametové revoluce, nezůstávala 17. listopadu prázdná.

Z Hradčanského náměstí v Praze v sobotu vyšel Pochod pro život, akce měla podle pořádající organizace Hnutí pro život – sdružující odpůrce potratů – zlepšit povědomí o pomoci pro nečekaně těhotné ženy a vyjádřit jim podporu. Na Jungmannově náměstí se konala protestní akce, někteří z jejích účastníků následně zablokovali trasu pochodu. Hnutí pro život pak akci ukončilo. Na Palackého náměstí se zase konal pietní akt k uctění památky těhotných žen, které přišly o život kvůli zákazu interrupcí.

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.

Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

V neděli 17. listopadu se u příležitosti 35. výročí pádu komunismu v Československu koná po celé republice řada akcí. Lidé se mohou zúčastnit nejenom shromáždění, piet nebo průvodů, ale také koncertů, divadelních představení, výstav či svátečních běhů. Níže naleznete přehled některých z nich.

Dělníci na pražské Národní třídě po celodenních přípravách a pracích začali vpodvečer připevňovat na fasádu obchodního domu Máj ve Spálené ulici první ze dvou několikametrových motýlů, jejichž trupy jsou napodobeninami stíhaček spitfire a jejichž autorem je výtvarník David Černý. Kdy začnou přidělávat druhého motýla na Národní třídě, bude záležet na postupu prací i počasí, uvedla mluvčí investora Michaela Fialová Rozšafná. Kvůli instalaci díla je uzavřena část Národní třídy. Spálenou ulicí nejezdí tramvaje.

Konci války na českém území předcházely tvrdé boje v ulicích. Jen v Praze podle historiků během povstání proti německým okupantům zemřelo přes tři tisíce lidí.

Národní třída v Praze byla tradičním srdcem vzpomínek na 17. listopad. K pomníku událostí z roku 1989 přicházeli celý den desetitisíce lidí i vrcholní politici. Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro ČT zdůraznil, že demokracii je třeba chránit. Podobně se na sociální síti vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). Šéf opozičního ANO Andrej Babiš využil výročí ke kritice kabinetu, mluvil o privatizaci demokracie.  Vzpomínky a pietní setkání na roky 1939 a 1989 se ale uskutečnily i na mnoha jiných místech v celé zemi. V deset večer skončil Koncert pro budoucnost na pražském Václavském náměstí, na němž zněla hudba, ale i projevy Ivana Gabala či Tomáše Halíka.

Lidé po celém Česku si připomínají události z let 1939 a 1989. Den boje za svobodu a demokracii se váže k uzavření vysokých škol a nacistickým represím a také k zásahu komunistických bezpečnostních složek na Národní třídě. U příležitosti 17. listopadu se koná řada pietních akcí, happeningů, koncertů či průvodů. Na Národní třídě v Praze pořádá stejně jako v minulých letech iniciativa Díky, že můžem pouliční slavnost Korzo Národní. U památníku na Národní třídě také čelní politici položili květiny. Projevy zazněly v hlavním městě u Hlávkovy koleje i na Albertově. Lidé vzpomínají i v regionech.

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Festival svobody nabídne 17. listopadu tradičně vystoupení na Národní třídě, koncert na Václavském náměstí nebo udílení Cen Paměti národa. Stejnojmenná organizace zastřešuje akce pořádané občanskými iniciativami s cílem připomenout listopadové události, a to nejen v Praze, ale i v desítkách dalších měst. Vyvrcholení oslav, které připomenou 34. výročí sametové revoluce, bude předcházet Týden svobody.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou (ODS) v pátek dopoledne položili květiny u pamětní desky 17. listopadu na pražské Národní třídě. Z protějšího chodníku tleskalo hlavě ukrajinského státu, který od loňského února čelí ruské invazi, podle zpravodajky ČTK několik desítek lidí. Ukrajinský lídr poté navštívil i předsedu horní komory parlamentu Miloše Vystrčila (ODS), který mu předal symbolický klíč od Senátu.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.