Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Nahrávám video

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.

Několikametroví motýli s trupem napodobujícím stíhačku Spitfire mají mechanická křídla, kterými mávají. Podle Černého jde o poctu československým stíhacím pilotům, kteří za druhé světové války sloužili v britské armádě. U veřejnosti i odborníků ale dílo vzbudilo rozporuplné reakce.

„V současné době možnost podání žádosti o prodloužení umístění motýlů Davida Černého na Máji zvažujeme. Autor díla to podporuje, pozitivní ohlasy vnímáme nejen od drtivé většiny návštěvníků Máje, ale i z širší veřejnosti – včetně té odborné,“ prohlašuje Karel Samec, mediální zástupce skupiny Amadeus, která Máj ovládá.

Rozměrné instalace jsou především lákadlem pro turisty. Každý z motýlů váží přes pět tun a rozpětí křídel má zhruba patnáct metrů. Jak už bylo zmíněno, Černý je zamýšlel jako poctu československým letcům, proto je částečně vytvořil z trupů stíhaček Spitfire.

Kritici mluví o kýči

Odborníci ale viděli za objekty spíše provokaci a narušení architektury budovy. Kritikem díla bylo například občanské sdružení Klub Za starou Prahu. Předseda sdružení Richard Biegel motýly označil za příklad typického kýče. Loni upozorňoval na to, že odbor památkové péče pražského magistrátu záměr schválil, a to navzdory tomu, že plastiky odmítl Národní památkový ústav.

„Je to cíleně kontroverzní dílo, s tím cílem bylo i vytvářené, jako velký reklamní poutač na proměnu budovy někdejšího Máje, takže svůj úkol to splnilo,“ míní historička umění Terezie Nekvindová.

O setrvání díla na fasádě obchodního domu by znovu rozhodoval pražský odbor památkové péče.

Obchodní dům na rohu Spálené a Národní vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975.

V roce 2006 prohlásilo ministerstvo kultury objekt kulturní památkou.

V květnu 2022 začala rozsáhlá rekonstrukce budovy za 4,5 miliardy korun, zákazníkům se obchodní dům znovu otevřel loni 24. června. V devíti patrech nyní Máj nabízí obchody, restaurace i zážitkovou expozici.

Koupi rozhodujícího podílu ve firmě vlastnící obchodní dům Máj v únoru 2025 oznámil nemovitostní podílový fond Realita, spravovaný společností ATRIS. Hodnotu transakce neuvedl. Máj do té doby vlastnila společnost Amadeus Real Estate, která má podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy stejné konečné vlastníky jako fond ATRIS, a to bratry Václava a Martina Klánovy.

Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
26. 9. 2026‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.