Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Nahrávám video

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.

Několikametroví motýli s trupem napodobujícím stíhačku Spitfire mají mechanická křídla, kterými mávají. Podle Černého jde o poctu československým stíhacím pilotům, kteří za druhé světové války sloužili v britské armádě. U veřejnosti i odborníků ale dílo vzbudilo rozporuplné reakce.

„V současné době možnost podání žádosti o prodloužení umístění motýlů Davida Černého na Máji zvažujeme. Autor díla to podporuje, pozitivní ohlasy vnímáme nejen od drtivé většiny návštěvníků Máje, ale i z širší veřejnosti – včetně té odborné,“ prohlašuje Karel Samec, mediální zástupce skupiny Amadeus, která Máj ovládá.

Rozměrné instalace jsou především lákadlem pro turisty. Každý z motýlů váží přes pět tun a rozpětí křídel má zhruba patnáct metrů. Jak už bylo zmíněno, Černý je zamýšlel jako poctu československým letcům, proto je částečně vytvořil z trupů stíhaček Spitfire.

Kritici mluví o kýči

Odborníci ale viděli za objekty spíše provokaci a narušení architektury budovy. Kritikem díla bylo například občanské sdružení Klub Za starou Prahu. Předseda sdružení Richard Biegel motýly označil za příklad typického kýče. Loni upozorňoval na to, že odbor památkové péče pražského magistrátu záměr schválil, a to navzdory tomu, že plastiky odmítl Národní památkový ústav.

„Je to cíleně kontroverzní dílo, s tím cílem bylo i vytvářené, jako velký reklamní poutač na proměnu budovy někdejšího Máje, takže svůj úkol to splnilo,“ míní historička umění Terezie Nekvindová.

O setrvání díla na fasádě obchodního domu by znovu rozhodoval pražský odbor památkové péče.

Obchodní dům na rohu Spálené a Národní vznikl na místě novogotického Šlikova paláce podle návrhu Miroslava Masáka, Johna Eislera a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který v roce 1968 založil autor ještědského vysílače Karel Hubáček. Máj se zákazníkům otevřel 21. dubna 1975.

V roce 2006 prohlásilo ministerstvo kultury objekt kulturní památkou.

V květnu 2022 začala rozsáhlá rekonstrukce budovy za 4,5 miliardy korun, zákazníkům se obchodní dům znovu otevřel loni 24. června. V devíti patrech nyní Máj nabízí obchody, restaurace i zážitkovou expozici.

Koupi rozhodujícího podílu ve firmě vlastnící obchodní dům Máj v únoru 2025 oznámil nemovitostní podílový fond Realita, spravovaný společností ATRIS. Hodnotu transakce neuvedl. Máj do té doby vlastnila společnost Amadeus Real Estate, která má podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy stejné konečné vlastníky jako fond ATRIS, a to bratry Václava a Martina Klánovy.

Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 21 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...