Národní třída strana 2 z 2

Je 17. listopadu, Česko si připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva – poslední ze sedmi státních svátků v roce. Upomíná na rok 1939, kdy německá okupační moc uzavřela vysoké školy, a na rok 1989, kdy zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentskému průvodu rozpoutal revoluci. Rok 1939 připomněla zejména dopolední pieta před Hlávkovou kolejí. Na rok 1989 se vzpomíná celý den na Národní třídě v Praze. Večer proběhl na Václavském náměstí Koncert pro budoucnost.

Česká republika slaví 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii. Pamětní věnce a svíčky zaplnily ulice, zejména v Praze na Albertově a Národní třídě, kde se konala řada akcí.

Výročí 17. listopadu si připomene celé Česko, ale zvlášť Praha, která byla místem událostí z roku 1939 i 1989. Na zajištění bezpečnosti oslav se bude podílet magistrát, který představil program i koronavirová opatření. Centrem oslav bude opět Národní třída – řidiči i cestující ve veřejné dopravě proto musí počítat s dopravním omezením. Pietní akce zaštiťují platforma Festival svobody a Korzo Národní. Na tiskové konferenci o tom informovali pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), ředitel Korzo Národní Jan Hlaváček a za Festival svobody Jan Gregar.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

Češi si v úterý připomínali výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav byla kvůli pandemii jiná než v předchozích letech, oslavy venku nebyly organizované a z velké části se přesunuly do on-line prostoru. Některé akce se však i přes omezení pohybu konaly v ulicích. V Praze i Brně lidé protestovali proti vládním opatřením na zamezení šíření koronaviru. Na bezpečnost akcí dohlížela policie.

V netradičním duchu se letos připomínají události spojené se 17. listopadem. Studentům, demokracii a svobodě vzdali lidé hold v pohodlí domova a když už na pietních místech – tak v rouškách. Rodiny, přátelé, známí, kolegové a jiné „skupinky“ lidí se setkávali na pražském Albertově a na Národní třídě – tedy na startu a v cíli průvodu, který před 31 lety vyšel vzdorovat komunismu. 17. listopad ale patří také vzpomínkám na studenty, kteří v roce 1939 také protestovali proti diktatuře, tehdy nacistické.

Kvůli opatřením proti šíření koronaviru budou pražské oslavy k výročí 17. listopadu letos komornější. Pořadatelé připravují bezpečnostní manuály, on-line přenosy i testování organizátorů. Na Národní třídě na zem nalepí značky, které budou informovat účastníky o potřebných rozestupech. Lidé však budou moci položit svíčku i na dálku. Organizátorům pošlou vzkaz se jménem, ti jej na svíčku nalepí a položí na pietní místo.

Národní třída v Praze byla hlavním dějištěm událostí oslavujících třicet let svobody a připomínajících brutalitu komunistického režimu. Konaly se tam debaty, koncerty, přednášky i pietní akty. Lidé na ní zůstávali až do pozdního večera.

V Událostech, komentářích se po 30 letech zopakovalo setkání, ke kterému došlo poprvé během studentských protestů 17. listopadu. Tehdy patnáctiletý Jiří Drha se snažil z uzavřené Národní třídy dostat pryč, jenže v Mikulandské ulici se dostal do pasti, protože už byl východ zatarasený policejním kordonem. Zkoušel proto dveře od domů a velkou náhodou se dostal do bytu populární televizní hlasatelky Marie Tomsové.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda v neděli 17. listopadu položí květinu k desce připomínající zákrok proti studentům na Národní třídě v roce 1989 a zapálí tam svíčku. Novinářům pouze řekl, že na místo chodí každý rok a oslavy mají být důstojné. Vloni přišel k pamětní desce, která připomíná zásah policejních jednotek proti demonstrantům, krátce po půlnoci.

„My sami jsme autory svých příběhů. To je svoboda. O to jsme všichni usilovali v osmdesátém devátém. A my se to musíme učit, učit se být svobodní, dělat to, po čem toužíme, naplňovat životy tak, jak chceme my. A to je přeci úžasné,“ říká herec Jan Potměšil, který v Interview ČT24 vzpomíná na život za totality i události listopadu 1989. Na to, aby po probuzení z kómatu pochopil, že se revoluce zdařila, prý stačila jedna věta jeho otce: „Václav Havel už je prezidentem.“

V souvislosti s oslavami 30. výročí sametové revoluce musí řidiči počítat s uzavírkami a omezením dopravy v centru Prahy. Policie prosí občany, aby v neděli do centra auty vůbec nejezdili. Kvůli sobotní demonstraci na Letné zatím policisté uzavírky neplánují, nevylučují ale možnost, že k nim přistoupí operativně. Policie i pražská záchranná služba o víkendu posílí posádky.

Byli to studenti, kteří po zásahu na Národní třídě 17. listopadu 1989 vyhlásili stávku a postavili se proti komunistické straně. V pořadu Interview ČT24 to zdůraznil bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Zároveň kritizuje ty, kteří násilí na studentské demonstraci bagatelizují. „To opravdu nebyl žádný samet,“ říká. „A my jsme nechtěli žádný samet,“ dodává s tím, že komunistická strana měla být zakázána.

Co se událo v pátek 17. listopadu 1989, většina lidí z továrny ČKD ještě v pondělí nevěděla a v hovorech převládal názor, že „studenti dělali bordel a dostali na zadek“, vzpomínal v pořadu Interview ČT24 Petr Miller, který se stal organizátorem stávkového hnutí mezi dělníky. Když se ale začaly objevovat záběry z Národní třídy, tak je podle Millera naštvala brutalita zákroku. A to, že se pak zvedl odpor z oblasti, na které režim stavěl svou ekonomickou moc, označil za rozhodující. Nedlouho poté se on sám stal ministrem práce ve federální vládě.

Praha v pátek zažila několik masových akcí a s nimi spojená dopravní omezení. Se začátkem odpolední dopravní špičky začala doprava ve městě houstnout. Ucpaný byl především most Legií, kde byl omezen provoz v souvislosti s rozloučením s Karlem Gottem na nedalekém Žofíně. V ranní špičce přitom byla doprava v Praze podle policie spíše klidnější než obvykle. Večer se přidala ještě omezení v okolí fotbalového stadionu v Edenu, kde konalo ostře sledované utkání s Anglií, další uzavírky v centru souvisejí se Signal Festivalem.

Před třiceti lety se v Československu lámal režim. Na Národní třídě stál 17. listopadu i Vandam, fiktivní postava novely Jaroslava Rudiše a nově i filmu, k němuž Rudiš napsal scénář spolu s režisérem Štěpánem Altrichterem. Jmenuje se Národní třída, ale podle tvůrců je jeho poselství univerzální a příběh melancholického pravdaře a rváče z pražské sídlištní periferie, který po svém interpretuje minulost i současnost, by se klidně mohl odehrávat i ve východním Německu. Na Národní třídu do kin, kde se promítá od 26. září, pozvali Rudiš a Altrichter v rozhovoru pro ČT24.

Novým majitelem pražského obchodního domu Máj, který je v posledních letech známý jako My, se v pondělí stala developerská firma Amádeus Real. Koupila jej od skupiny Tesco. Za jakou cenu obchodní dům na Národní třídě získala, firma neuvedla.