Češi si v úterý připomínali výročí událostí spojených se 17. listopadem, kdy proti studentům v roce 1939 krvavě zakročili němečtí nacisté a o 50 let později komunistická moc. Letošní podoba oslav byla kvůli pandemii jiná než v předchozích letech, oslavy venku nebyly organizované a z velké části se přesunuly do on-line prostoru. Některé akce se však i přes omezení pohybu konaly v ulicích. V Praze i Brně lidé protestovali proti vládním opatřením na zamezení šíření koronaviru. Na bezpečnost akcí dohlížela policie.
Lidé oslavovali 17. listopad. Většina akcí byla kvůli pandemii on-line
Události: Oslavy výročí 17. listopadu (zdroj: ČT24)
Na pražské Národní třídě, která je symbolem listopadových událostí roku 1989, během dne uctila Den boje za svobodu a demokracii řada politiků. Už ráno krátce před 08:00 přišel na místo premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Pod pamětní desku na průčelí Kaňkova paláce položili květiny a zapálili svíčky.
Premiér vyzdvihl význam svobody. „Ti, kteří to nezažili, si to možná neumí představit, jak to bylo předtím,“ řekl přítomným novinářům. Lidé by si podle něj měli svobody vážit, v této souvislosti připomněl situaci v Bělorusku.
Babiš pak už pro 17. listopad další plány neměl, den strávil s rodinou. Lidem doporučil, aby na listopad 1989 zavzpomínali a večer si poslechli koncert České filharmonie. Koncert pro svobodu a demokracii České filharmonie se uskutečnil bez posluchačů v hledišti, od 20:15 ho přenášela ČT Art.
Na Národní třídu přišli také ministři za ČSSD Jan Hamáček a Jana Maláčová. Za pískotu a skandování hesel několika lidí položili květinu a zapálili svíčku. Je třeba si 17. listopad připomínat, protože to bylo klíčové datum v novodobé historii, konec totality a nástup demokracie, uvedl předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Hamáček. Pro ministryni práce a sociálních věcí Maláčovou je 17. listopad den boje za svobodu.
Oslavy svobody pod rouškou koronaviru. Atmosféra na Albertově a Národní třídě (zdroj: David Randuška)
Pietní akt i následné vyjádření pro novináře narušoval hlouček odpůrců vlády ANO a sociální demokracie. Ozýval se pískot a hesla jako „Běžte domů, kolaboranti“ či „Hanba vám“. Lidé ministrům ČSSD vyčítali, že drží premiéra Babiše u moci a jsou ve vládě, kterou tolerují komunisté.
Hamáček zdůraznil svobodu slova. „Všechno to, co dnes máme a pokládáme za samozřejmé, i to, že tady všichni můžeme svobodně vyjádřit svůj názor, je součástí demokracie, to před 17. listopadem nešlo,“ řekl.
Jan Hamáček a Jana Maláčová na Národní třídě
Později dorazil také ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček. Ten uvedl, že není samozřejmost žít ve svobodné a demokratické zemi. „Děkuji vám všem, že se na demokracii podílíte už jen tím, že nejste lhostejní,“ napsal na Twitteru.
K pamětní desce přišli také zástupci opozice. Podle předsedy Starostů Víta Rakušana by si lidé výročí 17. listopadu měli připomenout zvláště v době, která má tendenci brát jim část svobod v rámci opatření proti pandemii.
Na Národní třídu přišli společně šéfové KDU-ČSL, ODS a TOP 09, tedy Marian Jurečka, Petr Fiala a Markéta Pekarová Adamová. Pro Fialu je 17. listopad jeden z nejdůležitějších svátků. „Stačí říci slova svoboda, demokracie, to všechno je spojeno se 17. listopadem,“ uvedl předseda ODS.
GALERIE
Oslavy výročí 17. listopadu
Podle Jurečky se svoboda za těch 31 let do společnosti vžila. „Ale nemůžeme říci, že svoboda a demokracie a její základní principy nejsou ohroženy. Vždy z nějakých důvodů to ohrožení tady je, ať už větší, nebo menší,“ podotkl. „Je na nás, abychom usilovali o to, aby ta demokracie byla kvalitní,“ doplnila Pekarová Adamová.
Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je potřeba dokončit transformaci společnosti, která začala před 31 lety, směrem k demokraciím západního typu. Česká republika by neměla dopadnout jako Polsko či Maďarsko, které mají podle Bartoše problémy s demokracií.
Na Národní třídu dorazil ráno i předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). Pod pamětní desku položil věnec. Přítomným novinářům řekl, že listopad 1989 je největší historickou událostí, kterou za svého života zažil a podle něj položil základ české státnosti.
Vedení Senátu v čele se svým předsedou Milošem Vystrčilem (ODS) položilo na Národní třídě kytice růží společně. Podle Vystrčila tak demonstrovalo svou jednotu i jednotu horní komory.
Vystrčil označil připomínku událostí, které vedly k pádu komunistické nadvlády, za důležitou. „Je důležité pečovat nejen o zdraví, ale i o demokracii,“ uvedl k tomu, že se pietní akce konala za zpřísněných opatření proti epidemii. Podle něj není možné se přestat starat o svobodu kvůli požadavkům na klid na práci.
Miloš Vystrčil a Jiří Růžička na Národní třídě
Prezident Miloš Zeman věnoval dění 17. listopadu 1989 především tichou vzpomínku, uvedl jeho mluvčí.
Položením květiny na Národní třídě uctil výročí 17. listopadu bývalý prezident Václav Klaus. Lidé by podle něj měli vědět, že šlo o zbourání velmi nedemokratického, nefunkčního, ekonomicky neprosperujícího systému a že země vykročila na cestu ke svobodě, trhu a prosperitě.
Na Národní třídu přicházeli už od časného rána zapálit svíčku nebo položit květiny i občané. Zcela jimi pak odpoledne zaplnili chodník. Počet přítomných lidí byl však výrazně menší než v minulých letech. Národní třída byla pro dopravu jako každý rok 17. listopadu uzavřená.
Odpůrci vlády a prezidenta Zemana rozvinuli vpodvečer u pietního místa tři transparenty, jeden z nich s fotografiemi Babiše a Zemana stylizovanými do rolí hrobníků a s nápisem „Masaryk naši demokratickou republiku přivedl na svět, tihle ji pohřbívají“. Další dva transparenty v Mikulandské ulici varovaly před zestátněním veřejnoprávních médií nebo jejich ovládnutím populisty. Před 17:00 aktivisté protest ukončili.
Protest na Václavském náměstí
Proti vládním protiepidemickým opatřením pak odpoledne protestovali lidé na Václavském náměstí. Okolo 16:30 se vydali na pochod. Došli až k Národnímu divadlu, odkud se vrátili zpět na Václavské náměstí, kde si zazpívali hymnu. Akce se obešla bez fyzických střetů.
Mnoho z účastníků nemělo roušky. Akci přihlíželo několik desítek policistů a členové antikonfliktního týmu.
Pražská demonstrace proti vládním nařízením
Na Václavské náměstí dorazili také lidé, kteří se původně měli od 15:30 zúčastnit demonstrace na Letné. Zaznělo několik proslovů. „Máme ve státním znaku lva, ne ovci, tak se podle toho chovejme,“ vyzval například jeden z řečníků. Lidé zpívali také píseň Ach synku, synku.
Někteří třímali české vlajky a transparenty s nápisy „Už i viry jsou schopnější než vláda“, „Vláda plní plán Rockefellerovy nadace“, „My chceme chodit do školy, a ne sázet brambory“ nebo „Vlastizrádci! Demisi!“ Některé nápisy byly namířené i proti opozici.
Účastníci protestu byli při pochodu Prahou velmi hluční. Zastavila se kvůli nim doprava. Skandovali například „Svobodu, svobodu“, „Děti do škol“, „My chceme do práce“ nebo „Babiše do koše“.
Akce se zúčastnil i zpěvák Daniel Hůlka, který dal již dříve veřejně najevo svůj nesouhlas s vládními kroky. Lidé se s ním fotili. Hůlka se kvůli protiepidemickým opatřením dostal do sporu s prezidentem Milošem Zemanem.
Obdobná demonstrace byla i v centru Brna na Zelném trhu. Organizátor akce Tomáš Franzki všechny zúčastněné vyzval, aby si nasadili roušky, stáli ve skupinkách po dvaceti lidech a chovali se slušně. Na akci dohlíželi policisté a antikonfliktní tým. Demonstranti žádali například zrušení testování zdravých či bezpříznakových obyvatel, ukončení manipulace s počty nakažených či zrušení všech zákazů.
Demonstrace 17. listopadu (zdroj: ČT24)
Lidé v autech i na ulici pak odpoledne demonstrovali před hlavní budovou České televize na Kavčích horách. Vyjádřili své obavy z pokusů ovlivnit nezávislost veřejnoprávní instituce. Podle organizátorů čelí televize útokům ze strany nejvyšších ústavních činitelů i politických představitelů. Senátor David Smoljak (STAN) v této souvislosti zmínil třeba odvolání dozorčí komise Radou ČT bez udání konkrétního důvodu. Situací by se chtěl ve čtvrtek zabývat během jednání Senátu.
Pieta před Hlávkovou kolejí byla poklidná
Před Hlávkovu kolej v Praze přicházeli od rána zejména zástupci akademické obce, ale také politici. K pamětním deskám pokládali květiny, svíčky nebo věnce. Připomněli si i tragické události z listopadu 1939, uzavření vysokých škol a umučené a popravené studenty.
Pieta byla poklidná, vzhledem k opatřením se letos nekonal každoroční pietní akt. Okolo deváté hodiny přišli představitelé Hlávkovy nadace, následovali rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Rektor Zima uvedl, že 17. listopad považuje za jeden z nejvýznamnějších dnů českých dějin. Připomněl jak rok 1939, tak i rok 1989. Vzpomínal na to, jak studenti v roce 1989 informovali několik dnů občany celého Československa o tom, co se v Praze dělo. Historickou paralelu dnes vidí v tom, že občanská společnost je opět aktivní. „Projevilo se to třeba solidaritou letos na jaře šitím roušek a podobně,“ řekl.
Před Hlávkovu kolej přišli také někteří politici. Z Národní třídy se tam přesunula ministryně financí Alena Schillerová, po ní dorazil i předseda SPD Tomio Okamura, ale také zástupci Senátu, místopředseda Jiří Růžička (TOP 09) a Jiří Drahoš (za STAN). Z ministerstva obrany přišel před Hlávkovu kolej náměstek Vladimír Müller.
Za KSČM pak krátce po jedenácté na pietní místo před Hlávkovu kolej dorazili mimo jiné i první místopředseda KSČM Petr Šimůnek a předsedkyně krajského výboru strany Marta Semelová.
Z dalších organizací a institucí v úterý před kolejí položili věnce a květiny například také zástupci Kanceláře prezidenta republiky, města Prahy, ministerstva školství či Československé obce legionářské.
Květiny se pokládaly také v Žitné ulici u pamětní desky obětí nacistických represí Jana Opletala a Václava Sedláčka.
Lidé přinesli svíčky a květiny i na Albertov
Lidé přicházeli i na pražský Albertov. Tradiční setkání studentů a představitelů vysokých škol se zde letos nekonalo. Na Albertov si přesto našli cestu jak zástupci akademické obce, tak i pamětníci či rodiny s malými dětmi. V porovnání například s Národní třídou však bylo návštěvníků poskrovnu.
Pamětní desku s nápisem „Kdy – když ne teď? Kdo – když ne my?“ a s datem 17. 11. 1989 od rána ozařovalo červené, bílé a modré světlo. Zatímco brzy dopoledne pod ní hořelo jen pár svíček a ležela jediná růže, později na místě postupně přibývaly květiny. Věnce zde položil rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a další akademici.
Oslavy hlavně na webu
Prahou procházeli během dne dvě desítky účastníků maskovaného průvodu Sametové posvícení. Řada tradičních akcí se ale přesunula na web.
Koncert pro budoucnost v uzavřeném areálu na Václavském náměstí se tentokrát konal formou přímého přenosu bez přítomnosti veřejnosti. Bez posluchačů v hledišti se uskutečnil také Koncert pro svobodu a demokracii České filharmonie.
Události, komentáře: Oslavy 17. listopadu v mimořádném režimu (zdroj: ČT24)
Udílení Cen Paměti národa bylo letos bez laureátů cen a s předtočenými vstupy přenášenými Českou televizí. Společnost Post Bellum letos ocenila pět osobností z Česka i Slovenska. Letošními laueráty byla třeba Jarmila Weinbergerová, lékařka, která se v Osvětimi starala jako vychovatelka o děti, nebo Hana Truncová, která po únoru 1948 pomohla několika lidem přes hranice.
On-line byly i oslavy Korzo národní, při kterých lidé mohli sledovat vedle diskusí, koncertů a divadla i Modlitbu pro Martu, kterou z balkonu Národního divadla zazpívala v symbolických 17 hodin a 11 minut Aneta Langerová.
Aneta Langerová zpívá Modlitbu pro Martu
Policie v Praze podle mluvčího Jana Daňka dohlížela na klidný průběh oznámených shromáždění a současně také na dodržování opatření proti šíření koronaviru. Mluvčí uvedl, že z dosavadních zjištění nevyplývá, že by akce měly být nějakým způsobem narušovány.
U Národního muzea byla odhalena plastika na počest Palacha
Před novou budovou Národního muzea byla odhalena bronzová plastika Plamen na počest Jana Palacha. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí, již čtyři desítky let. To, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály byl věnován Palachovi, přitom donedávna nebylo známo.
Plastiku odhalil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.
Zaorálek uvedl, že jde o největší připomenutí Palacha, které v Praze je. Palach podle něj chtěl vyburcovat lidi před zvykem a rutinou, do které se po okupaci vraceli. „Mám strach, aby se to vzpomínání na 17. listopad nebo Jana Palacha nestalo stejným zvykem a stejnou rutinou,“ podotkl. „Lidé by měli vzít život do svých rukou,“ dodal.
Desítky budov se zahalily do barev české trikolory
Vzpomínalo se i v dalších městech republiky. Například v Českých Budějovicích zazněla ze střechy radniční budovy hymna v podání orchestru opery Jihočeského divadla a rozezněly se zvony na Černé věži. Hymnu bylo možné slyšet i z balkonu Východočeského divadla Pardubice nebo terasy Mahenova divadla v Brně. Zlínští filharmonici pak odehráli slavnostní koncert, ale boužel bez diváků a pouze na web a sociální sítě.
Dirigent Tomáš Brauner je zvyklý na energii plného sálu. Přenos ale podle něj má smysl, i kdyby ho sledoval jen jeden divák.
V brněnských Kounicových kolejích, kde nacisté během druhé světové války popravovali zatčené nejen z řad vysokoškoláků a jejich učitelů, se vedení Masarykovy univerzity zúčastnilo komorního pietního aktu. Svíčky zapalovali i lidé v Karlových Varech nebo Hradci Králové, kde z nich vzniklo „havlovské“ srdce.
Nascívená stará radnice v Táboře
Desítky budov v zemi se pak po setmění zahalily do barev české trikolory. V Praze byla národními barvami nasvícena například Petřínská rozhledna, Žižkovská věž, Tančící dům, Pražský hrad nebo Rudolfinum. Ve zbytku republiky svítila třeba stará radnice v Táboře, brněnské Mahenovo divadlo, Horácké divadlo v Jihlavě nebo Nová radnice v Ostravě.