Před 51 lety se na protest proti začínající normalizaci upálil Jan Palach. Tichou vzpomínkou a svíčkami si oběť dvacetiletého studenta připomněli lidé po celé zemi. V Praze na Václavském náměstí položili květiny premiéři skupiny V4 i běžní občané. Do roka poblíž místa Palachova činu vznikne památník, jehož myšlenka vznikla už před půl stoletím. Tajemství nese více než třicetimetrový pylon u budovy bývalého Federálního shromáždění.
Utajený pomník Jana Palacha v centru Prahy bude po desítkách let dokončen
Události: Utajený Palachův pomník bude dokončen (zdroj: ČT24)
Oběť Jana Palacha připomíná před Národním muzeem, kde se v lednu 1969 zapálil, hlavně pomník v podobě ležícího kříže. Je věnován „pochodni číslo jedna“ i památce Jana Zajíce. Memento, které bylo odhaleno v roce 2000, navrhli výtvarnice Barbora Veselá a architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý. V den výročí Palachova činu bylo místo zcela zakryté květinami.
Nedaleko však stojí další pomník na počest Palacha, o kterém navzdory jeho velikosti dodnes málokdo ví. Vtělením hesla „pod svícnem je největší tma“ se stal více než třicetimetrový pylon u Federálního shromáždění. Architekt Karel Prager ho chtěl věnovat právě památce statečného studenta.
Komunisté zhotovení skulptury zakázali
Budova Federálního shromáždění vznikla rozšířením původního burzovního objektu ze třicátých let. Prager patřil k autorům vítězného návrhu, podle něhož by se vysloužilý prostor Peněžní burzy přeměnil na vhodné sídlo parlamentu. Přestavba začala v roce 1968 a v plánech se už se sloupem počítalo. Původně měl dům dokonce převyšovat.
V té době národ zasáhla Palachova smrt. Prager chtěl na jeho počest na sloup umístit skulpturu s názvem „Plamen“. Vytvořit ji měl sochař Miloš Chlupáč. Dochoval se z ní ale jen sádrový model.
Začátkem sedmdesátých let komunisté zhotovení skulptury i návrh na přejmenování sloupu zamítli, dokonce se zvažovalo jeho úplné odstranění. K tomu nakonec nedošlo, ale místo vyhrazené Pragerem v pylonu pro „Plamen“ zabral státní znak.
„Komunisti to zakázali. Ale pokaždé, když tamtudy jedu, tak se na ten kovový pylon podívám,“ říká syn autora plastiky Jan Chlupáč.
Myšlenku po půl století dotáhne do konce sochař Antonín Kašpar. Prázdné místo do roka zaplní jeho bronzová plastika. „Jedná se o dvě figury, jedna ženská, druhá mužská, které se vzájemně prolínají,“ popisuje vznikající sochu. Památník by měl na místě vzniknout zhruba do roka.
S Janem Palachem je spojena řada konkrétních míst. Některá z nich s jeho životními osudy přímo souvisí, jiná je naopak připomínají výhradně symbolicky.
V říjnu Národní muzeum otevřelo ve Všetatech na Mělnicku Palachův památník. Expozice vznikla v jeho rodném domě, ve vedlejší nové budově si pak návštěvníci mohou připomenout multimediální formou Palachův život i šedesátá léta v Československu.