Karel Prager

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.

Na tři sta procházek, cyklovyjížděk, exkurzí do nepřístupných budov, přednášek a projekcí nabízí do 7. října program letošního Dne architektury. Festival, který navzdory názvu trvá celý týden, podesáté touto formou přibližuje architekturu a urbanismus jako součást všeho, co nás obklopuje. Programem se prolíná několik témat, například ekologická linka nebo připomínka tvorby významných architektů.

Před 51 lety se na protest proti začínající normalizaci upálil Jan Palach. Tichou vzpomínkou a svíčkami si oběť dvacetiletého studenta připomněli lidé po celé zemi. V Praze na Václavském náměstí položili květiny premiéři skupiny V4 i běžní občané. Do roka poblíž místa Palachova činu vznikne památník, jehož myšlenka vznikla už před půl stoletím. Tajemství nese více než třicetimetrový pylon u budovy bývalého Federálního shromáždění.

V Praze už téměř půlstoletí stojí největší pomník věnovaný Janu Palachovi. Ocelový sloup před vchodem někdejšího Federálního shromáždění míjeli už komunističtí poslanci, aniž by tušili jeho význam. Že jde o upomínku na studenta, který se nedaleko od tohoto místa upálil, totiž kromě architekta budovy Karla Pragera věděl donedávna jen málokdo.