Před novou budovou Národního muzea v Praze byla v úterý odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění, kde část muzea sídlí, již čtyři desítky let. O tom, že objekt v těsné blízkosti pražské magistrály je věnován Palachovi, přitom donedávna jen málokdo věděl.
Obrovský památník Jana Palacha zůstal roky utajen. V Praze odhalili plastiku Plamen
Plastiku odhalil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.
Zaorálek uvedl, že jde o největší připomenutí Palacha, které v Praze je. Palach podle něj chtěl vyburcovat lidi před zvykem a rutinou, do které se po okupaci vraceli. „Mám strach, aby se to vzpomínání na 17. listopad nebo Jana Palacha nestalo stejným zvykem a stejnou rutinou,“ podotkl. „Lidé by měli vzít život do svých rukou,“ dodal.
Odhalení plastiky Plamen na Palachově pylonu (zdroj: ČT24)
„Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest těm, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ uvedl Lukeš.
Události: U Národního muzea byla odhalena plastika na počest Palacha (zdroj: ČT24)
Pravý smysl památníku byl během normalizace utajen
Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa, kde se stal, autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo.
Nyní jej osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara, který byl i restaurátorem pylonu. Do tendru se Kašpar přihlásil jako jediný a získal zakázku za 3,7 milionu korun.
Autoři během normalizace pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Praha tak má po dlouhých letech dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.
Národní muzeum loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.
Student Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel.