„Ač rozlohou je nevelký, svým významem pro připomínání klíčových událostí našich moderních dějin je ohromný,“ řekl ředitel Národního muzea Lukeš. „Cílem je vyjádřit nejen úctu k Janu Palachovi, ale také zde návštěvníky motivovat k zamyšlení se nad klíčovými událostmi naší historie a snad trochu nad námi samými, našimi hodnotami a životy.“
Obdobně mluvil i ministr kultury Zaorálek. „Ti, co budou přijíždět, by měli uvažovat o jeho absolutním a absolutně radikálním činu… O tom, jestli v našich životech vystačíme s pouhou každodenností a programy cesty k prosperitě. Jestli je to k životu dost,“ zdůraznil.
„Památník je tady proto, aby s námi Palach dále kráčel a aby nás čas od času znovu sežehl ohněm – a tím nás vracel k něčemu, co by v našem životě mělo zůstávat, nechceme-li se stát méně lidmi,“ dodal.
„Musíme pochopit, že dával svůj život, aby probudil život – aby obnovil život v této zemi v nejvlastnějším smyslu slova,“ komentoval Palachovo sebeupálení arcibiskup Duka. „Jsou chvíle, kdy zákon lásky převáží nad všemi ostatními přikázáními. Jestliže takovýto čin dělám z lásky, nemůžeme ho chápat jako sebevraždu, ale jako sebeobětování.“
Původně měl být památník otevřen už v srpnu na výročí okupace, kvůli stavebním komplikacím ale došlo ke zpoždění.
Historik Petr Blažek představuje rodný dům Jana Palacha
Historik Petr Blažek představuje rodný dům Jana Palacha
Zaorálek: Palach jde proti českému pragmatismu. Na náš vkus vzal vše příliš vážně
UDÁLOSTI: Ve Všetatech se otevřel památník Jana Palacha
Z domu zbyly jen obvodové zdi
Z původního domu, ve kterém rodina Palachova strávila půlstoletí, zůstaly zachovány jen obvodové zdi. Celý vnitřek je vybourán a skrze stavbu prochází kovový hranol jako symbol zla i rozdělení společnosti.
„Je to koncept architektů Pavly Melkové a Miroslava Cikána, kteří vyhráli soutěž. Jejich návrh je poměrně radikální, vytvořil opravdu velký prostor, který je pietním místem, do něhož zasáhla hrana zla. Je to symbolické znázornění jak srpnové okupace, tak činu Jana Palacha,“ vysvětlil ve Studiu 6 historik Petr Blažek.
Hrana zla se symbolicky zastavuje o stůl, jenž je poctou Palachově rodině. Okna budovy jsou zatemněná, ven lze nahlédnout jen malými špehýrkami. „Je tam torzo schodů, které vedly k pokoji Jana Palacha,“ doplňuje Pavla Melková.
Na návštěvníky bude v expozici emotivně působit několik předmětů včetně posmrtné Palachovy masky od sochaře Olbrama Zoubka a vlajky, kterou bylo přikryto Palachovo tělo po smrti.
Mezi exponáty bude i aktovka, kterou měl Palach u sebe v den svého sebeupálení, či autentická cedule z cukrárny, kterou provozoval Palachův otec. Vystavena bude i socha Jan, též od sochaře Olbrama Zoubka, která vznikla jako reflexe Palachova činu.
Galerie: Student Jan Palach
Chátrající rodný Palachův dům Národní muzeum zakoupilo v roce 2014, následovalo vypsání architektonicko-výtvarné soutěže na celkovou podobu památníku. Po jejím vyhodnocení a zpracování projektu dle vítězného návrhu byl vypsán tendr na zakázku v hodnotě 16 milionů korun, kvůli nezájmu firem ji ale bylo třeba vypsat opakovaně, dodavatele prací se podařilo najít až na čtvrtý pokus. Proto práce začaly až loni v srpnu.
Jan Palach se v lednu 1969 upálil na protest proti rezignaci lidí po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Chtěl svým činem vyburcovat spoluobčany z letargie. Od Palachovy smrti letos 19. ledna uplynulo 50 let.
