Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.
Další květiny senátoři položili u Palachova památníku poblíž druhé budovy muzea, dřívějšího Federálního shromáždění. Na vysokém stožáru tam loni 17. listopadu byla odhalena plastika Plamen.
„Pro sebe si jen říkám, jak to asi muselo vypadat v té době, když byli mladí lidé, kteří byli tak zoufalí, že dokonce sami sebe zapálili, aby jiné upozornili na to, že se děje něco, co není správné. Je to pro mě memento, které nosím v sobě, a jsem vděčný za to, že můžeme žít v době, která je dnes podstatně jiná, než tomu bylo tehdy,“ uvedl Vystrčil.
Piety se zúčastnil s prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou (TOP+STAN), místopředsedou Jiřím Oberfalzerem (ODS) a senátorkou Miroslavou Němcovou (ODS).
„Jestli je něco málo, nebo není, to je vždycky na nás, na to, jak si dokážeme události, které předcházely tomu, než jsme získali svobodu, připomínat,“ řekl Vystrčil na dotazy novinářů, proč je delegace Senátu jediná z ústavních činitelů, která si Palachův čin v sobotu připomíná.
Třicetimetrový ocelový sloup jako podstavec pro sochu stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění již čtyři desítky let. O objektu v těsné blízkosti pražské magistrály přitom donedávna jen málokdo věděl.
Při dostavbě budovy Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa upálení autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo a osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara.
Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.
Před několika lety byla také na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny. Národní muzeum předloni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha.
