Akademici a studenti si na pražském Vyšehradě připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989. Lidé zde ve svých projevech ocenili odvahu a oběti studentů ve vypjatých situacích před 35, respektive 85 lety. Lidé také od rána přicházejí na Národní třídu v Praze. U pamětní desky zapalují svíčky či nosí květiny. Účastnila se i většina vrcholných politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš.
Studenti na Vyšehradě ocenili oběti listopadu 1989
Sedmnáctý listopad není abstraktní symbol, ale připomínka toho, že máme příležitost budovat svou zemi i život podle sebe, prohlásil k příležitosti výročí Pavel. Listopadová revoluce přinesla hlavně příležitost a záleží na každém, jak s ní naloží, uvedla hlava státu. Ne vše se podle Pavla podařilo a daří, důležité je zkusit něco změnit.
Prezidentův příchod na Národní třídu doprovázeli někteří z přítomných pískáním a skandováním „Hanba“, jiní volali „Děkujem“. Pavel reagoval na odpůrce slovy, že kritizovat umí každý, lepší než křičet na Národní třídě je navrhnout, co zlepšit, a naslouchat si.
On-line přenos
Minutu po minutě
- 14:41
Na Staroměstském náměstí se sešli lidé na demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii. Rok před volbami varují před nástupem autoritářů.
Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii s názvem Rok do voleb 2025: Zůstaňme demokratickým srdcem Evropy (17. listopadu 2024) - 13:59
Policie u Národního muzea, kde se sešel protiukrajinský a protivládní protest a jeho odpůrci, zadržela jednoho člověka.
- 13:39
Bohoslužbou v zaplněné katedrále sv. Bartoloměje začal dopoledne v Plzni celodenní program k 35. výročí pádu komunistického režimu.
Pavlovi, který před zvolením do prezidentské funkce zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO, někteří vyčítají jeho předlistopadové angažmá v armádě normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.
„Může mě mrzet, že jsem proti režimu nevystupoval, což jsem ale jako voják ani moc nemohl. I proto to vnímám jako druhou šanci, protože i pro mě režim a jeho konec byl ostudný,“ prohlásil pro ČT24 prezident Pavel.
Fiala považuje příští volby za zásadní
Premiér Fiala označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud České republiky. Na Národní třídě s odkazem na vzrůstající populismus řekl, že koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) musí volby vyhrát, jinak to nedopadne dobře.
Premiér Petr Fiala (ODS) na Národní třídě
Celkem 35 let, které Česko prožilo od pádu komunismu, označil za ojedinělé období v dějinách Česka. Demokracii nikomu nevnutíme, je třeba bránit prostor svobody, uvedl premiér.
K odpůrcům, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, uvedl, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě. Nabytou svobodu, o níž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný.
Rakušan: Ke svobodě patří i to, že dav křičí na politiky
Hlasitý pískot a křik odpůrců přivítal na Národní třídě i vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). „Je potřeba si 17. listopad připomínat a vidíme, že si ho připomínají všichni. Užívají si tu svobodu, kterou mohou konzumovat. K té asi patří i to, že se křičí na politiky, kteří zrovna v té chvíli vládnou,“ uvedl ministr. Podle něj i tuto svobodu před 35 lety lidé vybojovali. Považuje to za důležité. „Ve svobodě se žije lépe, za svobodu se musí bojovat a je potřeba ji bránit,“ podotkl.
„Dav často křičí a jednotlivci zároveň podávají ruce. Tak to prostě bývá,“ dodal.
Události 17. listopadu 1989 vnímá jako okamžik fatální důležitosti. Ačkoliv ne se vším je za posledních 35 let spokojen, tak zdůraznil, že Česká republika patří do civilizované části světa. „A to je určitě zásluha studentů, kteří si tohle vyvzdorovali na brutálním komunistickém režimu,“ řekl. Aktivní a dobře vzdělané mladé lidi považuje za největší tvůrčí sílu změny. „Doufám, že tuhle zemi zase posunou a střední a starší generaci pomalu vystřídají,“ dodal.
Svoboda není zadarmo, říká Vystrčil
Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, je potřeba je hájit, prohlásil na Národní třídě předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle Vystrčila je nutné si 17. listopad stále připomínat, o čemž svědčí i množství lidí, kteří k pietnímu místu přišli. „Demokracie dokáže obtížně reagovat na různé dezinformace, nebo extrémistické či populistické názory. Z toho důvodu je důležité si připomínat, že nebylo jednoduché ji získat,“ řekl. Je podle něj potřeba se slušně, korektně a v souladu s právem za svobodu postavit.
Zdůraznil, že zdaleka ne všude je samozřejmostí, aby lidé mohli říkat, co si myslí. „Dříve to nebylo možné ani zde. Jsem rád za to, že už žiju ve společnosti, kde si to dovolit můžeme. V naprosté většině zemí nám to závidí, to bychom si měli uvědomit,“ dodal Vystrčil.
Slova opozice
Šéf opozičního ANO Babiš, který byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu, na síti X napsal, že ti, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989 – podle něj společnost jen straší, přitom jim jde jen „o jejich koryta“.
„Komunisté se báli Západu a vykreslovali ho proto lidem jako největší zlo a hrozbu, před kterou je třeba společnost ochránit. Všichni víme, že opak byl pravdou,“ doplnil. Babiš dorazil na Národní třídu až po poledni společně s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem. Také v tomto případě někteří přítomní lidé pískali a pokřikovali. Babiš na místě prohlásil, že společnost v České republice je totálně rozeštvaná a nenávist mezi lidmi je neuvěřitelná.
Havlíček uvedl, že je dobře, když se lidé v současné době nemusejí bát chodit demonstrovat. Kolem 17. listopadu 1989 měl jako student možnost být na většině demonstrací. „My jsme se na demonstrace tehdy báli chodit. Nevěděli jsme, jestli nás nevyhodí ze školy a jestli naše rodiče kvůli tomu nevyhodí z práce,“ řekl.
Šéfka sněmovního klubu ANO Alena Schillerová řekla na Národní třídě, že lidé nepotřebují slyšet, že se mají dobře, oni to potřebují cítit. V české společnosti podle ní znovu panuje blbá nálada, o níž před lety hovořil tehdejší prezident Václav Havel, zatímco vláda lakuje věci narůžovo.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib zase prohlásil, že skončila doba, kdy lidé nemohli plně uplatnit svůj potenciál kvůli špatné dostupnosti vzdělání nebo neférové ekonomice. Zdůraznil, že od listopadu 1989 je v Česku svoboda slova i svoboda politická.
Problémy ale podle něj přetrvávají a Česká republika má na víc. Míní, že země dlouhodobě stagnuje. „Problém je v tom, že tu historicky byly dvě partaje, které využívaly nálepky levice a pravice a nic reálného nedělaly. V důsledku této politické nepráce jsme tam, kde jsme. Poslední reformy se tu dělaly na konci devadesátých let,“ řekl.
Zájem veřejnosti
Ráno si přišli listopadové události roku 1989 připomenout rovněž rektoři veřejných vysokých škol, postupně chodí lidé všech generací i rodiny s dětmi. V ulici, která se změnila na pěší zónu, bude po celý den studentská slavnost Korzo národní. V 17:11 zazní píseň Modlitba pro Martu, která se stala symbolem sametové revoluce.
Směrem od Národního divadla k obchodnímu domu Máj jsou na domech velkoplošné bílé plachty s jednotlivými písmeny S V O B O D A. Před Novou scénou stojí tramvaje se symbolickými čísly 17, 11 a 89.
Netypicky si letos lidé připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989 na Vyšehradě. V minulých letech se připomínková akce konala vždy na Albertově, kde se ale v současnosti buduje výzkumné centrum pro tři fakulty univerzity.
Studio ČT24: Pietní akce na pražském Vyšehradě (zdroj: ČT24)
Akademici a studenti ve svých projevech ocenili odvahu a oběti studentů v letech 1939 a 1989. Upozornili ale také na velké problémy současné společnosti. „Neexistence startovacích bytů, nízký rodičovský příspěvek, decentralizované a podfinancované vysoké školství, nepříliš zdařený pokus o manželství pro všechny, malá podpora podnikání, velké regulace, žádná strategie adaptace na klimatickou změnu,“ vypočetl současné problémy předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Ferník.
Lidé si na Vyšehradě vyslechli také českou a evropskou hymnu v podání studentů. S projevem vystoupil i velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet.
