Události 17. listopadu 1989 si na Národní třídě v Praze připomínali pamětníci, studenti i rodiny s dětmi. Vpodvečer přítomní zhlédli film Svoboda nás spojuje a v 17:11 vyslechli píseň Modlitba pro Martu. Většina zúčastněných se shodla, že připomínat si události z roku 1989 chodí pravidelně. Na Národní třídu přišla během dne i řada politiků, například prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala (ODS) nebo šéf ANO Andrej Babiš. Program v metropoli večer vyvrcholil velkým koncertem na Václavském náměstí.
Češi si připomínali události 17. listopadu
Události: Česko si připomnělo 35. výročí událostí listopadu 1989 (zdroj: ČT24)
Po Národní třídě proudily po celý den tisíce lidí, v 17:00 účastníci zaplnili zejména prostor pod balkonem Paláce Metro, aby zhlédli speciální film a vyslechli píseň. Davem se téměř nedalo projít. Během promítání si lidé ještě povídali a procházeli ulicí, po začátku Modlitby pro Martu se ale dav zastavil a utichl. Někteří lidé pouze přihlíželi, jiní si vystoupení natáčeli nebo tiše doprovázeli zpěvem. Po skončení následoval hlasitý potlesk.
K pamětní desce na Národní třídě směřovali celý den i pamětníci, jeden z nich podotkl, že si ze 17. listopadu nejvíce vybavuje strach a vzedmutí lidí, kteří nechtěli v minulém režimu dál žít. Při pohledu na tisíce lidí, kteří si události připomínají, cítili oslovení pamětníci vděk a naději. „Je moc dobře, že jsou tady i další generace, které to nezažily,“ shodli se.
Nechyběly ani rodiny s dětmi, jedna z účastnic řekla, že svátek demokracie vnímá jako příležitost popovídat si s dětmi o tom, jaké to v Česku bylo před 35 lety a jak by chtěly, aby to v tuzemsku vypadalo v budoucnu. „Vysvětlovali jsme dětem, že tady byli lidi, kteří ostatní omezovali a nechtěli, aby si lidé dělali, co chtěli,“ upřesnila.
GALERIE
Lidé v Česku si připomínali události 17. listopadu
„Těším se na to každý rok jako na Vánoce. Pro mě je to oblíbený den v roce a taky den, kdy vidím hodně občanské aktivity, a to mě baví,“ nechala se slyšet jedna z přítomných studentek.
Události 17. listopadu si samozřejmě připomínali i lidé v jiných městech Česka – například v Brně, Hradci Králové nebo Olomouci. V Kladně lidé na revoluční dobu odkázali i vytvořením živého řetězu, v Plzni zase program probíhal na balkonu budovy, v níž za minulého režimu sídlil krajský výbor KSČ.
Projevy politiků
Sedmnáctý listopad není abstraktní symbol, ale připomínka toho, že máme příležitost budovat svou zemi i život podle sebe, prohlásil k příležitosti výročí prezident Pavel. Listopadová revoluce přinesla hlavně příležitost a záleží na každém, jak s ní naloží, uvedla hlava státu. Ne vše se podle Pavla podařilo a daří, důležité je zkusit něco změnit.
On-line přenos
Minutu po minutě
- Neděle 17. listopadu 2024
- 23:30
On-line přenos k 35. výročí událostí 17. listopadu 1989 pro tuto chvíli končí. Děkujeme za pozornost.
- 22:03
„Cítili jsme, že ten prožitek musíme předat dál,“ sdělila novinářka Klára Jírovcová Pospíšilová, která zazvonila 18. 11. 1989 na tehdejšího premiéra Ladislava Adamce a zpravila ho o masakru na Národní třídě.
- 22:00
Sametová revoluce je pro influencerku Chili Tu stále živým svátkem, jelikož část její rodiny ve Vietnamu stále žije pod vládou jedné strany. 17. listopad je pro ni ztělesněním svobody a demokracie, kterou získala, když se přestěhovala do Česka.
Prezidentův dopolední příchod na Národní třídu doprovázeli někteří z přítomných pískáním a skandováním „Hanba“, jiní volali „Děkujem“. Pavel reagoval na odpůrce slovy, že kritizovat umí každý, lepší než křičet na Národní třídě je navrhnout, co zlepšit, a naslouchat si.
Pavlovi, který před zvolením do prezidentské funkce zastával vysoké funkce v české armádě i v NATO, někteří vyčítají jeho předlistopadové angažmá ve vojsku normalizačního Československa a členství v komunistické straně. Pavel do KSČ vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. Opakovaně řekl, že to bylo rozhodnutí, na které není pyšný, a omluvil se za to.
GALERIE
Politické osobnosti na Národní třídě 17. listopadu 2024
„Může mě mrzet, že jsem proti režimu nevystupoval, což jsem ale jako voják ani moc nemohl. I proto to vnímám jako druhou šanci, protože i pro mě režim a jeho konec byl ostudný,“ prohlásil pro ČT24 Pavel.
Fiala považuje příští volby za zásadní
Celkem 35 let, které Česko prožilo od pádu komunismu, označil premiér Fiala za ojedinělé období v dějinách země. Demokracii nikomu nevnutíme, je třeba bránit prostor svobody, uvedl premiér. Zároveň označil volby do sněmovny v příštím roce za zásadní pro další osud České republiky.
Premiér Petr Fiala (ODS) na Národní třídě
Na odpůrce, kteří ho u památníku 17. listopadu 1989 hlasitě kritizovali, reagoval slovy, že v roce 1989 by pískat na stejném místě nemohli. Stejně jako nyní v Moskvě.
Nabytou svobodu, o niž je třeba se starat a bránit ji, vyzdvihli i lídři TOP 09 a KDU-ČSL Markéta Pekarová Adamová a Marek Výborný. „Že nám nikdo neurčuje, co můžeme nebo nemůžeme třeba studovat, kde můžeme pracovat, nikdo nám nedává umístěnku a podobné věci,“ podotkla Pekarová Adamová. „Ne vždy se všechno daří tak, jak bychom třeba chtěli, ale myslím, že všichni vidí posun, který jsme od roku 1989 udělali,“ přizvukoval šéf lidovců.
Rakušan: Ke svobodě patří i to, že dav křičí na politiky
Hlasitý pískot a křik odpůrců přivítal na Národní třídě dopoledne i vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). „Je potřeba si 17. listopad připomínat a vidíme, že si ho připomínají všichni. Užívají si tu svobodu, kterou mohou konzumovat. K té asi patří i to, že se křičí na politiky, kteří zrovna v té chvíli vládnou,“ uvedl ministr. Podle něj i tuto svobodu před 35 lety lidé vybojovali. Považuje to za důležité. „Ve svobodě se žije lépe, za svobodu se musí bojovat a je potřeba ji bránit,“ podotkl.
Mimořádné pořady ČT24: 35 let svobody slova (zdroj: ČT24)
„Dav často křičí a jednotlivci zároveň podávají ruce. Tak to prostě bývá,“ dodal.
Události 17. listopadu 1989 vnímá jako okamžik fatální důležitosti. Ačkoliv ne se vším je za posledních 35 let spokojen, zdůraznil, že Česko patří do civilizované části světa. „A to je určitě zásluha studentů, kteří si tohle vyvzdorovali na brutálním komunistickém režimu,“ řekl. Aktivní a dobře vzdělané mladé lidi považuje za největší tvůrčí sílu změny. „Doufám, že tuhle zemi zase posunou a střední a starší generaci pomalu vystřídají,“ dodal.
Svoboda není zadarmo, říká Vystrčil
Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, je potřeba je hájit, prohlásil na Národní třídě předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je nutné si 17. listopad stále připomínat, o čemž svědčí i množství lidí, kteří k pietnímu místu přišli. „Demokracie dokáže obtížně reagovat na různé dezinformace nebo extrémistické či populistické názory. Z toho důvodu je důležité si připomínat, že nebylo jednoduché ji získat,“ sdělil. Je podle něj potřeba se slušně, korektně a v souladu s právem za svobodu postavit.
Zdůraznil, že zdaleka ne všude je samozřejmostí, aby lidé mohli říkat, co si myslí. „Dříve to nebylo možné ani zde. Jsem rád za to, že už žiju ve společnosti, kde si to dovolit můžeme. V naprosté většině zemí nám to závidí, to bychom si měli uvědomit,“ dodal Vystrčil.
Slova opozice
Šéf opozičního ANO Babiš, který byl za normalizace členem KSČ a pracovníkem podniku zahraničního obchodu, na síti X napsal, že ti, kteří se dnes označují za jediné demokraty a elitu, používají stejné metody jako komunisté před listopadem 1989 – podle něj společnost jen straší, přitom jim jde jen „o jejich koryta“.
„Komunisté se báli Západu a vykreslovali ho proto lidem jako největší zlo a hrozbu, před kterou je třeba společnost ochránit. Všichni víme, že opak byl pravdou,“ doplnil. Babiš dorazil na Národní třídu až po poledni společně s místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem. Také v tomto případě někteří přítomní lidé pískali a pokřikovali. Babiš na místě prohlásil, že společnost v Česku je totálně rozeštvaná a nenávist mezi lidmi je neuvěřitelná.
Havlíček podotkl, že je dobře, když se lidé v současné době nemusejí bát chodit demonstrovat. Kolem 17. listopadu 1989 měl jako student možnost být na většině demonstrací. „My jsme se na demonstrace tehdy báli chodit. Nevěděli jsme, jestli nás nevyhodí ze školy a jestli naše rodiče kvůli tomu nevyhodí z práce,“ zavzpomínal.
Šéfka sněmovního klubu ANO Alena Schillerová řekla na Národní třídě, že lidé nepotřebují slyšet, že se mají dobře, oni to potřebují cítit. V české společnosti podle ní znovu panuje blbá nálada, o níž před lety hovořil tehdejší prezident Václav Havel, zatímco vláda lakuje věci narůžovo.
„Je potřeba si připomínat naši svobodu, naši suverenitu, identitu. Naši předci umírali za nějaké ideály a myslím, že i v současné době je to aktuální, protože dnes suverenitu postupně ztrácíme. Vidím i hrdinství a statečnost, když si naši předci řekli, že nemáme být pod nadvládou kohokoli – ať už z Východu, nebo Západu. A byli ochotni za tyto ideály položit své životy,“ prohlásil předseda SPD Tomio Okamura.
Dodal, že „je hezké si připomínat“, jak naši předci statečně přistupovali k naší budoucnosti. Považuje to i za poučení do budoucna. Prohlásil, že si dříve chodil 17. listopad připomínat na Národní třídu, ale od doby, kdy mu „rádoby demokraté vyhodili pietní květiny“, si prý chce 17. listopad připomínat „hezky“.
Šéf Pirátů Zdeněk Hřib zase prohlásil, že skončila doba, kdy lidé nemohli plně uplatnit svůj potenciál kvůli špatné dostupnosti vzdělání nebo neférové ekonomice. Zdůraznil, že od listopadu 1989 je v Česku svoboda slova i svoboda politická.
Problémy ale podle něj přetrvávají a Česká republika má na víc. Míní, že země dlouhodobě stagnuje. „Problém je v tom, že tu historicky byly dvě partaje, které využívaly nálepky levice a pravice a nic reálného nedělaly. V důsledku této politické nepráce jsme tam, kde jsme. Poslední reformy se tu dělaly na konci devadesátých let,“ řekl.
On-line přenos
Historický on-line k 17. listopadu 1989
- Neděle 17. listopadu 2024
- 23:11
Z 1600 příslušníků bezpečnostních složek, kteří zasahovali na Národní třídě, bylo 30 obžalováno, ale 28 z nich vyvázlo s podmíněnými tresty. Komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989 později s údivem konstatuje, že brutální zákrok proběhl bez jakéhokoli pokynu a že „velení pořádkových sil SNB si skutečného průběhu zásahu nebylo vědomo“.
- 23:10
Státní bezpečnost ukončuje hlášení. Na Národní třídě je „klid“.
- 23:10
Ačkoli podle zprávy Československé tiskové kanceláře bylo 17. listopadu 1989 na Národní třídě zraněno jen 17 osob, z toho 7 policistů, ve skutečnosti po zásahu vyhledalo ošetření 568 lidí. Sedm z nich utrpělo těžkou újmu na zdraví (pohmoždění mozku, plic, poškození ledvin), následky nevyloučili lékaři u celkem 180 ošetřených. Dvanácti zraněným bylo přes 60 let, nejstaršímu 83. Mezi zraněnými bylo 43 nezletilých, nejmladší z nich třináctiletý.
Zájem veřejnosti
Ráno si přišli listopadové události roku 1989 připomenout rovněž rektoři veřejných vysokých škol. V ulici, která se změnila na pěší zónu, byla po celý den studentská slavnost Korzo národní.
Směrem od Národního divadla k obchodnímu domu Máj byly na domech vyvěšeny velkoplošné bílé plachty s jednotlivými písmeny S V O B O D A. Před Novou scénou stály tramvaje se symbolickými čísly 17, 11 a 89.
Netypicky si letos lidé připomněli protesty z listopadu 1939 a 1989 na Vyšehradě. V minulých letech se připomínková akce konala vždy na Albertově, kde se ale v současnosti buduje výzkumné centrum pro tři fakulty univerzity.
Pietní akce na pražském Vyšehradě k 17. listopadu (zdroj: ČT24)
Akademici a studenti ve svých projevech ocenili odvahu a oběti studentů v letech 1939 a 1989. Upozornili ale také na velké problémy současné společnosti. „Neexistence startovacích bytů, nízký rodičovský příspěvek, decentralizované a podfinancované vysoké školství, nepříliš zdařený pokus o manželství pro všechny, malá podpora podnikání, velké regulace, žádná strategie adaptace na klimatickou změnu,“ vypočetl současné problémy předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Ferník.
Lidé si na Vyšehradě vyslechli také českou a evropskou hymnu v podání studentů. S projevem vystoupil i velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet.
