Prahou i Brnem prošly pochody za klima, kritizovaly politiky i podnikatele. Konaly se i protivládní protesty

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Pochod, který vedl z náměstí Jana Palacha přes Národní třídu na Albertov, uzavřel třídenní vysokoškolskou stávku za klima. V pochodu byly vidět transparenty ohrazující se proti spalování fosilních paliv a vyzývající ke změně ekonomického modelu. Účastníci skandovali „Máme holé ruce, zelená revoluce“ či „Peníze se nedaj žrát, proto jdeme stávkovat“. Zněla také politická hesla, jimiž se účastníci pochodu ohrazovali proti vládě současné i minulé, například „Fiala i Babiš, slepá cesta nanic“.

Účastníci klimatických protestů chtějí iniciovat vznik klimatického zákona, který by zajistil kontinuitu české klimatické politiky. Hovoří také o změně společnosti a ekonomiky, která by fungovala v ekologických limitech Země. Ekonomika by se podle nich měla posuzovat podle jiného údaje, než je hrubý domácí produkt. Označili ho za zastaralý ukazatel, který nebere v potaz limity planety, naplňování základních lidských potřeb ani distribuci bohatství ve společnosti.

Na Národní si někteří účastníci pochodu nasadili masky některých podnikatelů, které označili za hrozbu pro demokracii i život na planetě. „Samotné náklady klimatické krize nesou především chudší lidé, nesou ji země globálního jihu. Zatímco ti nejbohatší, jako jsou fosilní oligarchové Daniel Křetínský nebo Pavel Tykač, vydělávají na spalování vražedných skleníkových plynů do atmosféry,“ řekl Jan Voves z hnutí Univerzity za klima.

Na Národní se také účastníci názorově střetli s některými přítomnými politiky – vicepremiérem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). „Protestovat proti kapitalismu v den oslav svobody a demokracie je politováníhodné nedorozumění. Je to ve skutečnosti protest proti vlastním zájmům a proti svobodě,“ uvedl poté Kalousek na síti X.

Po ukončení pochodu na Albertově avizovali pořadatelé, že budou v protestech pokračovat. Uvedli, že nevěří, že vláda uslyší na něco jiného, než je přímý odpor.

Kromě Prahy pochodovali studenti za klima také Brnem, i když v menším počtu. Vybaveni transparenty, bubnem a reproduktorem prošli od takzvaného Římského náměstí – kde předtím za klima stávkovali – centrem města na Malinovského náměstí.

Protesty proti vládě

Na Staroměstském náměstí v Praze se sešla skupina lidí k protivládnímu protestu, který svolal Ladislav Vrabel. Ten organizoval protesty již loni a kvůli tvrzení, že česká vláda chce útočit na Rusko jadernými hlavicemi, ho soud potrestal peněžitým trestem za šíření poplašné zprávy.

Nyní Vrabel ohlásil vznik nového politického hnutí s názvem Plán Česká republika na 1. místě. Chce s ním jít do voleb, iniciovat vystoupení Česka z Evropské unie a referendum o vojenské neutralitě. Chce se také zasadit o zachování české koruny jako měny. „Máme právo spravovat svou zemi tak, jak uznáme za vhodné,“ uvedl Vrabel na Staroměstském náměstí. 

Demonstrace na Staroměstském náměstí
Zdroj: Jaroslav Svoboda/ČTK

Další protivládní protest se uskutečnil v Brně. Jeho účastníci se sešli u Janáčkova divadla. Požadovali demisi kabinetu a označovali sametovou revoluci za podvod. Zaznělo například také tvrzení, že se vláda snaží dostat Česko do války s Ruskem.

Mezi řečníky vystoupili někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo exposlanec Lubomír Volný. Někteří účastníci protestu prošli po skončení projevů centrem Brna. Pochod vedl i přes náměstí Svobody, kde se koná festival Brněnský sedmnáctý, žádné střety s jeho návštěvníky ale nebyly.

Demonstranti ve Valašském Meziříčí žádali vyšetření otravy Bečvy

Na 17. listopad svolali pořadatelé také demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy řeky Bečvy. Zástupce organizátorů Jan Husák řekl, že smyslem shromáždění ve Valašském Meziříčí byla i podpora demokracie, svobody i právního státu. „Zasazujeme se o spravedlivé vyšetření kauzy Bečva, to spolu velice úzce souvisí,“ uvedl.

Účastníci demonstrace reagovali na rozhodnutí vsetínského soudu, který zprostil obžaloby ředitele společnosti Energoaqua, samotnou firmu označil za viníka ekologické havárie, ale nepotrestal ji a věc postoupil České inspekci životního prostředí.

„Rozhodnutí soudu je: Nemáme důkazy, ale myslíme si, že to udělala Energoaqua. To nám přijde hodně zvláštní,“ řekl Husák. Bečva se podle něj stala kvůli řadě pochybení symbolem dysfunkčnosti státu, na druhé straně také symbolem angažovanosti lidí.

Na demonstraci promluvil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který připustil, že lidé po havárii prožívají frustraci a pocit, že není spravedlnosti učiněno zadost. Podotkl ale také, že respektuje nezávislost soudů a že nedokáže ovlivnit situaci, která se stala, vyšetřování a soudní řízení. „Ale dokáži ovlivnit to, aby se situace neopakovala, a pokud by se opakovala, aby byl viník dopaden,“ slíbil ministr.

Soud v říjnu označil za zásadní důkazy to, že ryby v Bečvě otrávily kyanidy, znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků. Uvedl však, že se nepodařilo zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo, zejména kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie. V důsledku ani neexistuje podle soudkyně přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností. Zástupci firmy odmítli, že by byla odpovědná za otravu vody v Bečvě. Poukazovali na to, že ryby podle nich začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od vyústi kanálu z Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 4 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 7 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 7 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 7 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.