Okresní soud ve Vsetíně zprostil ředitele firmy Energoaqua Oldřicha Havelku obžaloby z otravy řeky Bečvy. Vinu odmítal. Otravu řeky podle soudu způsobila společnost Energoaqua, trest jí však neuložil. Právnická osoba podle soudkyně Ludmily Gerlové není v tomto případě objektivně trestně odpovědná. Firma se však podle rozsudku při havárii mohla dopustit přestupku, věc proto soud postoupil České inspekci životního prostředí (ČIŽP). Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce Jiří Sachr už sdělil, že se proti zprošťujícímu verdiktu pro Havelku odvolá. Podá také stížnost proti usnesení, kterým soud rozhodl o obžalobě proti společnosti Energoaqua.
Vynášení rozsudku a čtení jeho odůvodnění trvalo soudkyni včetně přestávek devět hodin. „Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na řece Bečvě,“ uvedla v odůvodnění Gerlová. Nepodařilo se však podle ní zjistit, co přesně se v podniku před otravou řeky stalo.
Zavinění právnické osoby je přitom podle soudkyně třeba odvíjet od zavinění jednající fyzické osoby. „Nevíme, jestli bylo špatné měření těch vod, jestli se tam následně ty kyanidy uvolňovaly z komplexů, jestli na uvolňování kyanidů mělo vliv sluneční záření v řece, jestli došlo k chybě při odběru vzorků do laboratoře, jestli nastala chyba v laboratoři. Takže těch variant, co se mohlo stát, je skutečně velké množství, a já jsem tudíž nemohla posoudit, jestli nějaká osoba jednala zaviněně,“ uvedla Gerlová.
Kvůli chybějícím vzorkům vody z řeky ze dne havárie neexistuje podle soudkyně žádný přímý důkaz o vině firmy Energoaqua, svědčí však proti ní větší množství jiných skutečností. Zmínila například odpadní vodu se zvýšeným množstvím kyanidů, která vytékala z kanálu podniku den po havárii a o několik dní později zjištěné značné množství kyanidů také v sedimentech ve výusti podniku i jejích dosazovacích nádržích. „Kyanidy nebyly ve společnosti Energoaqua dostatečně odstraňovány a dostávaly se do řeky,“ řekla.
Soudkyně též poukázala na zjištěnou firemní manipulaci s důkazy. Podle Gerlové pracovníci podniku zpětně upravili evidenci o nakládání s vodou s obsahem kyanidů z takzvaných kyanidových jímek. Podle soudkyně se manipulovalo i s výsledky měření v laboratoři firmy a také s elektronickou provozní knihou.
Havelku soud zprostil obžaloby
V případě ředitele Havelky soud rozhodl, že žalovaná věc není trestným činem. Obžaloba Havelkovi mimo jiné kladla za vinu, že jeho přičiněním firma neoprávněně nakládala s kyanidy jako s odpadními vodami, a nikoliv jako s odpady.
Podle státního zástupce Havelka též neoprávněně rozhodl o změně využívání podnikových lagun. Jejich takzvané obtokování mělo podle obžaloby za následek, že laguny nemohly zastavit případný únik nedostatečně vyčištěných vod do řeky. Obě změny však schválily orgány státní správy, a nelze tedy za ně podle rozsudku Havelku kriminalizovat.
Havelka v pondělí znovu odmítl, že by společnost havárii způsobila. Novinářům řekl, že pro to neexistuje žádný důkaz. Rozsudek jej proto zaskočil. „Nevím, jak to mám komentovat. To jsem byl docela překvapen, když to řeknu. Protože celou dobu tvrdím, že nevím, jak by to udělala. Já to říkám pořád stejně. Nedostal jsem jediný důkaz, že by to udělali. A jestliže paní soudkyně má nějaké důkazy, které k tomu svědčí, tak já je neznám, nebo jsem je špatně pochopil,“ řekl ředitel podniku.
Zprošťující rozsudek ve vztahu ke své osobě naopak uvítal. „Mně se bude chvilku, aspoň doufám, dobře spát. Co jiného k tomu říct, když dva roky vás někdo nahání a potom rok chodíte k soudu,“ uvedl Havelka.
Zmocněnec společnosti Vladimír Kurka řekl, že s rozhodnutím soudu není plně spokojen. „Samozřejmě je fajn, že jsme byli osvobozeni, ale z druhé strany soud řekl, že jsme to zavinili, s čímž já absolutně nesouhlasím,“ sdělil.
Klíčový znalecký posudek
Za zásadní důkazy, že ryby otrávily kyanidy, považuje soud znalecké posudky, videa, fotografie, odborná vyjádření nebo výpovědi svědků. Nejkvalitnější posudek k případu podle Gerlové vypracovali odborníci Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Podle něj kontaminované vody unikaly do Bečvy při její otravě postupně několik hodin a u uhynulých ryb byla prokázána otrava kyanidy.
Za původce otravy označil posudek odpadní vody s jejich obsahem ze společnosti Energoaqua. Zadání posudku znalce z oboru vodního hospodářství Jiřího Klicpery, o nějž se obžaloba opírala, lze podle soudkyně považovat za částečně návodné, podjatost znalce však soud nezjistil. Některé Klicperovy závěry však označila soudkyně za chybné. „Soud ze všech skutečností uvedených v posudku nevycházel,“ dodala.
„Myslím si, že většinu těch věcí, na kterých soud staví svoje stanovisko, jsme vyvrátili. Celé je to postavené opět na znaleckém posudku pana Klicpery, který jsem myslel, že byl dostatečně, když to řeknu lidově, rozcupován. Ale evidentně asi ne,“ poznamenal zmocněnec společnosti Energoaqua Kurka.
Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozil Havelkovi jeden rok až pět let vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
Podle státního zástupce Jiřího Sachra řeku otrávily kyanidy a šestimocný chrom. Firmě navrhoval uložit peněžitý trest 21 milionů korun. Pro Havelku žádal podmíněný trest zhruba ve třetině zákonné trestní sazby a pokutu milion korun.
Obžalovaní i jejich obhájce Jiří Obluk požadovali zproštění obžaloby. Neexistuje podle nich žádný důkaz, který by svědčil o vině společnosti a jejího ředitele.
Inspekce životního prostředí by mohla společnost potrestat pokutami
ČIŽP, která má podle soudu prověřit firmu Energoaqua pro možný přestupek, podle své mluvčí Miriam Loužecké podnikne veškeré zákonné kroky, jakmile dostane pravomocný písemný rozsudek. Do té doby nebude záležitost komentovat.
Inspekce může přestupky podle vodního zákona trestat pokutami. Pokud by ČIŽP projednávala současně více přestupků, bylo by podle Loužecké možné maximální výše pokut sčítat. Například za vypouštění odpadních vod do povrchových vod v rozporu s povolením lze uložit pokutu až pět milionů korun. Za neprovedení přiměřených opatření při zacházení se závadnými látkami může inspekce udělit pokutu až milion korun.
Státní zástupce se odvolá
Státní zástupce Jiří Sachr už oznámil, že se proti zprošťujícímu rozsudku, který se týká ředitele firmy Energoaqua Oldřicha Havelky, odvolá. Uvedl také, že podá stížnost proti usnesení, kterým vsetínský soud rozhodl o obžalobě proti společnosti Energoaqua.
Společnost Energoaqua nemůže podle Obluka, který podnik i Havelku zastupuje, proti usnesení soudu ze zákona stížnost podat. Oprávněn je k tomu pouze státní zástupce. Ředitel Havelka se podle advokáta proti zprošťujícímu rozsudku ve vztahu ke své osobě odvolávat nebude.
Rybáři a někteří vědci se postavili za firmu Energoaqua
Soud mediálně velmi sledovaný případ začal v hlavním líčení projednávat koncem ledna. Od té doby se uskutečnilo 29 jednacích dní. Vypovídaly desítky svědků, soud předvolal také několik soudních znalců. Spis k případu má přibližně sedm tisíc stran.
Společnost Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tudy.
Zástupci firmy to ale odmítli. Uvedli, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od této výusti, je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Za pravdu jim dávají i někteří vědci a rybáři.
„Myslel jsem, že zvítězí na plné čáře spravedlnost a že se pravda ukáže, ale nejsem o tom přesvědčen,“ řekl v reakci na pondělní rozsudek šéf místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. Podle něj logicky není možné, aby chemikálie vnikly do řeky na Juřince, ryby tři a půl kilometru ještě žily a „pak spáchaly harakiri“, řekl místní rybář, který po otravě se svými kolegy odklízel mrtvé ryby z řeky.
Mísící zónu, kde se odpadní vody z firmy Energoaqua plně smíchaly s říční vodou, však podle soudkyně nelze ani přes několik provedených pokusů dostatečně spolehlivě stanovit, a to i kvůli úpravám koryta řeky a jezů nedlouho po havárii.
Blíže místu úhynu prvních ryb než Energoaqua má výusť například valašskomeziříčská chemička Deza. Soud ji však jako možného původce havárie vyloučil, opírá se při tom o znalecké posudky. „Kyanidy v řece z firmy Deza nepocházely,“ uvedla Gerlová. Odmítla též, že by otravu mohl zavinit únik chemikálií z reaktoru takzvané kaustifikační jednotky v Deze, který se stal v noci před havárií na Bečvě.
Podle státního zástupce způsobila Energoaqua znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov.
Podobným haváriím má zabránit novela, uvedl Hladík
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) lituje, že soud nedokázal najít viníka a uložit patřičný trest. Doufá, že příště už se podobné havárie ani chaos jako při vyšetřování otravy Bečvy nebudou opakovat. Má k tomu přispět novela vodního zákona, která zavádí povinnost kontinuálního monitoringu pro potenciální znečišťovatele a rozdělení kompetencí při vyšetřování podobných havárií.
„Sám jsem z toho absolutně nešťastný, po třech letech nemáme viníka, nemáme pravomocné rozhodnutí soudu,“ poznamenal ministr v Událostech, komentářích. Je přesvědčený o tom, že se chyby staly během vyšetřování, a to jak na straně inspekce, tak vodoprávního úřadu. Vadí mu také zpolitizování celé kauzy, a že chybí jasné důkazy o viníkovi havárie.
Podle bývalého ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) je zásadní názor prvoinstančního soudu, že viníkem otravy řeky Bečva je Energoaqua, nikoliv Deza, která patří do svěřenských fondů expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.
„Celá ta debata, která tady byla tři roky a kde se doslova pořádal hon na mě, na pana Babiše, na ANO jako takové, že to určitě udělal někdo jiný a že se tam něco zakrývalo, tak já jsem přesvědčen, že tady bylo jasně řečeno, že soud dospěl k názoru, že to udělala společnost Energoaqua,“ řekl Brabec. Proč nejde o trestný čin, ale o přestupek, je podle něj právní záležitost.
„Je to rozhodnutí–nerozhodnutí. Přiznám se, že tomu moc nerozumím. Pokud soud řekl, že to byla Energoaqua, a tak já to čtu, a zároveň řekne, že to není trestný čin, když došlo k úhynu 40 tun ryb, tak tomu nerozumím, protože škoda určitě přesahuje hranici, kdy se bavíme o trestném činu. Budu k tomu potřebovat nějaký právní výklad,“ okomentoval rozhodnutí soudu starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO).
