Rozsáhlý požár budovy číslo 34 v bývalém baťovském areálu ve Zlíně se podle znalce požární ochrany Václava Kratochvíla v některých ohledech choval netypicky. Oheň se totiž z vyšších pater šířil také směrem dolů. Proč se tak stalo a kde přesně požár vznikl, musí podle něj ukázat až podrobné vyšetřování.
„Když se podíváme doprava, v jedné místnosti jsou popraskaná skla. Mohlo tedy začít hořet tam a dostalo se to výš,“ uvažuje znalec požární ochrany Václav Kratochvíl při pohledu na torzo budovy číslo 34 ve Zlíně. „Vyšetřování příčin požáru je multidisciplinární oblast v oboru požární ochrany a klade značné nároky na teoretické znalosti, ale zejména na praktické zkušenosti,“ podotýká.
Samotné vyšetřování podle něj lze rozdělit do tří hlavních fází. První se týká stavu objektu ještě před požárem. Vyšetřovatele zajímá například to, co se v budově skladovalo, z jakých materiálů, kdo v ní pracoval a jaké technologie se používaly. Zjišťují také stavební a požárně bezpečnostní řešení objektu – například zda byl rozdělen na požární úseky a jakým vybavením pro případ požáru měl disponovat.
Druhou fází je ohledání samotného požářiště. Proto vyšetřovatelé hasičského záchranného sboru podle Kratochvíla přijíždějí často společně se zasahujícími jednotkami nebo krátce po nich. „V této fázi se také vyšetřovatel snaží zjistit, zda se mu podaří nalézt ohniska požáru,“ vysvětluje. Kratochvíl rozlišuje tři druhy ohnisek. „Kriminalistické označuje místo, kde se nacházel iniciační zdroj, požární místo, kde začalo hořet, a svědecké vychází z poznatků lidí, kteří událost pozorovali,“ dodává.
Třetí fází je podle znalce stanovení a prověřování jednotlivých verzí vzniku požáru. Některé lze poměrně jednoduše vyloučit, u jiných je potřeba podrobné zkoumání. Pomoci mohou také výpovědi svědků o tom, zda některé zařízení v minulosti vykazovalo poruchy, vypadávaly jističe nebo se něco přehřívalo.
Netypické šíření požáru
Dosavadní informace ukazují na vznik požáru ve vyšších podlažích objektu, nejspíše v devátém patře. Oheň se ale následně dostal i výrazně níže. Právě to je podle Kratochvíla jedním z jevů, který budou muset vyšetřovatelé objasnit. „Když se na tu budovu podíváme, vidíme, že se požár dostal téměř až do druhého nadzemního podlaží. Je netypické, že se požár šíří směrem dolů,“ upozorňuje.
Jednou z možností, které se při podobných událostech obecně prověřují, jsou podle něj instalační, větrací či výtahové šachty nebo kabelové trasy. Mohou totiž vytvořit cestu, po níž se horké zplodiny a požár dostanou do vzdálenější části budovy.
„Mohou to být například nepoužívané výtahové šachty, které se používají jako sklady materiálů. Mohou to být cesty v instalačních šachtách po kabelech nebo větrací šachty,“ vysvětluje. Zdůrazňuje ale, že jde pouze o obecné příklady a nikoli o závěr vztahující se přímo ke zlínskému objektu.
Podobně budou podle něj vyšetřovatelé zkoumat případné vzduchotechnické potrubí – odkud a kam vedlo, zda bylo v provozu a kam mohlo odvést horké zplodiny schopné zapálit materiál na jiném místě.
Stará budova vznikala podle jiných pravidel
Konkrétní příčinu vzniku požáru budovy číslo 34 Kratochvíl bez výsledků vyšetřování odmítá tipovat. Možných iniciačních zdrojů je podle něj příliš mnoho. „Musíme vzít v úvahu cokoliv,“ upozorňuje. V obecné rovině zmiňuje například elektrický ohřívač vody, nabíjení elektrických zařízení či baterií, powerbanky nebo případné bateriové úložiště používané jako záložní zdroj energie. Příčinou však za určitých okolností může být i mnohem běžnější zařízení. „Mohla to být žárovka, která nebyla opatřena krytem, byl na ní prach a zrovna se to sešlo v době, kdy požár vznikl,“ uvádí jako příklad.
Při vyšetřování může hrát roli také stáří objektu a tehdejší požadavky na požární bezpečnost. Budova číslo 34 pochází z poválečného období. Tehdejší stavební a požární předpisy byly podle Kratochvíla odlišné od současných a objekt při svém vzniku nemusel být členěn způsobem, který dnešní normy u řady staveb vyžadují.
Důležitým pojmem je podle něj požární úsek – část budovy, která je od ostatních prostor stavebně oddělena tak, aby po určitou dobu bránila šíření požáru. „Pro lepší představu: rodinný domek je jeden požární úsek. U bytového domu musí každá bytová jednotka tvořit samostatný požární úsek. Proto obvykle vyhoří jeden byt, a ne celý panelový dům,“ přibližuje princip Kratochvíl.
Zkušenost z tragického požáru hotelu Olympik
Kratochvíl má zkušenosti i s rozsáhlými požáry výškových budov. Velel například zásahu při požáru pražského hotelu Olympik 26. května 1995, který si vyžádal osm lidských životů.
Mezi tehdejším požárem hotelu a nynějším požárem zlínské budovy podle něj existují určité podobnosti, zároveň se ale jejich průběh v důležitých ohledech lišil. Zatímco v Olympiku se oheň a kouř šířily z místa vzniku především do vyšších částí budovy, ve Zlíně je jedním z jevů k vysvětlení právě postup požáru směrem dolů.
Kratochvíl připomíná, že každý požár ovlivňuje velké množství faktorů – od dispozice stavby přes proudění vzduchu až po materiály, které se v jednotlivých prostorách nacházejí. Jednoduché srovnání dvou požárů proto podle něj nemůže nahradit podrobné vyšetřování.
Ohnisko nemusí být nejvíce poškozeným místem
Při hledání příčiny mohou vyšetřovatelům pomoci také záběry z dronů a další dokumentace vnitřních částí budovy. Z ní lze podle Kratochvíla rekonstruovat cesty šíření požáru a posuzovat míru poškození stavebních konstrukcí.
U železobetonového skeletu je důležité zejména to, jak dlouho a jak intenzivně byly jednotlivé prvky vystaveny vysoké teplotě. Zahřívání ocelové výztuže uvnitř železobetonu totiž zásadně ovlivňuje vlastnosti konstrukce. Nejvíce poškozené místo přitom nemusí být tam, kde požár vznikl.
„Ohnisko požáru není vždy místem, kde dochází k destrukci konstrukcí. Podstatné je, kam se akumuluje teplo,“ vysvětluje Kratochvíl. Ohnisko tak podle něj může vykazovat menší poškození, zatímco dispoziční uspořádání budovy a proudění vzduchu přenesou teplo do jiné části, kde má následně výraznější účinky.
Příčinu a iniciační zdroj požáru se v některých případech určit nepodaří. Podle Kratochvíla však jde pouze o malé procento případů. Vyšetřovatelé Hasičského záchranného sboru mají podle něj při objasňování příčin požárů vysokou úspěšnost. „Jsou to profesionálové a zkušení lidé,“ uzavírá.
