Nad smrtí studenta medicíny Jana Opletala se dodnes vznášejí otazníky. Až dosud se mělo za to, že se při oslavách výročí vzniku samostatné republiky 28. října 1939 stal obětí náhodné střelby. Zdeněk Lenc a Ivan Bareš z pořadu Reportéři ČT ale objevili řadu neznámých souvislostí, které naznačují, že útok na Opletala mohl být cílený.
Opletal totiž po vzniku Protektorátu v roce 1939 veřejně vystupoval na studentských schůzích s radikálními protiněmeckými názory, což vzbudilo pozornost gestapa. Při oslavách 21. výročí vzniku samostatného Československa se v Praze zapojil do masových protinacistických demonstrací, jichž se zúčastnilo na 100 tisíc lidí včetně studentů českých vysokých škol.
„Ta situace se vyhrotila natolik, že německé bezpečnostní složky na několika místech použily i zbraní,“ připomněl historik Vojenského historického ústavu Praha Jiří Plachý. Opletal byl raněn na rohu Žitné a Mezibranské ulice v centru Prahy.
„Ta střela byla mířená na srdce, ale dopadla na přezku u opasku a svezla se o něco níž,“ přiblížil literární historik Zdeněk Vyhlídal. Opletala odvezli na chirurgickou kliniku profesora Arnolda Jiráska do nemocnice na Karlově náměstí, kde ho operovali. Opletal ale dostal sepsi a 11. listopadu zemřel.
Studenta operoval chirurg Václav Pačes, v jehož písemné zprávě stojí: „Když jsem odcházel z operačního sálu, zastavili mě hned při východu tři muži. Jedním z nich byl mně od vidění známý asistent německé chirurgické kliniky doktor Golla. Měl na sobě nezapjatý bílý plášť, oblečený přes černou uniformu SS. Zeptal se mě na projektil. Sáhl jsem do pláště pro skleněnou zkumavku, do které jsem po operaci projektil vložil. Šlo o projektil z revolverového náboje středního kalibru. Ti tři si tento corpus delicti prohlédli a pak mi doktor Golla řekl, že si ho ponechají a odešli.“
Nacisty zajímal jen Opletal
Zatímco bylo při demonstracích zraněno více osob a ranou do srdce byl zastřelen pekařský pomocník Václav Sedláček, nacisté se zajímali pouze o Opletala. „Domnívám se, že za těmito útoky stáli docela konkrétní lidé. Den před 28. říjnem byli totiž němečtí studenti některých vysokých škol vyzbrojeni malými revolvery,“ vysvětlil literární historik Vyhlídal.
V publikaci Persekuce českého studentstva za okupace se doslova píše: „Je známo, že ten den byli němečtí nezletilí chlapci opatřeni střelnou zbraní a že jí napáchali nic netušícím českým lidem mnohé škody. Že se střílelo zákeřně a zblízka ukazuje zranění Jana Opletala.“
„Podezření, že původci té střelby proti Opletalovi byli právě dva studenti, plyne z toho, že tři dny po Opletalově smrti se objevilo v novinách oznámení, že říšský protektor Konstantin von Neurath přijal ke slavnostnímu obědu také dva studenty,“ dodal Vyhlídal. Podle dopisu adresovaného osobnímu tajemníkovi K. H. Franka šlo o Roberta Howorku a Egona Ulbricha, kteří v té době bydleli v Hybernské ulici v Praze 2.
„(…) Protože oba kamarádi mají podstatný podíl na práci na pražské vysokoškolské půdě, velmi mi záleží na tom, aby se mohli zúčastnit hostiny společně s děkany našich (tj. německých) vysokých škol. Cítili by to jistě jako velké vyznamenání,“ píše v dopise SS-Sturmbannführer doktor Rudolf Meckel.
„Rudolf Meckel byl vůdcem nacionálně socialistického svazu německých vysokoškoláků v Praze. Patřili k radikálnímu jádru nacionálně orientovaných Němců a našli bychom je i mezi těmi, kteří provokovali nepokoje nebo srážky s českými demonstranty během těch podzimních událostí v roce 39,“ poukázal historik Plachý.
Podle Vyhlídala vzniká právě tady podezření, „že skutečně šlo o odměnu za to, jak se zachovali toho 28. října, že byli mezi střelci proti Opletalovi.“
Howorka pocházel ze západočeské obce Chyše, kde jeho předkové z matčiny strany vlastnili mlýn. Prožil závratnou kariéru, jako příslušník SS byl v roce 1939 vyznamenán samotným Himmlerem a do roku 1940 zastával funkci župního velitele německého studentstva v Praze, tedy nástupce Rudolfa Meckela. V srpnu 1944 zřejmě padl v Estonsku. V evidenci padlých německých vojáků za druhé světové války je však veden jako pohřešovaný, což znamená, že jeho ostatky nebyly nalezeny.
Egon Ulbrich vyrůstal v Jablonci nad Nisou. Podle záznamů z tamního archivu vstoupil do SS a stal se poručíkem Wehrmachtu. Poslední údaje o něm pocházejí z roku 1943, další osud jeho rodiny je neznámý.
To, že oba nacističtí studenti stáli za útokem na Jana Opletala, je sice pravděpodobné, ale jde pouze o hypotézu. Přímý jednoznačný důkaz nelze najít.
První studentská oběť nacistické okupace
Protesty studentů při Opletalově pohřbu 15. listopadu zavdaly příčinu k nacistickým represím proti české inteligenci. 17. listopadu bylo na 1200 studentů odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, devět čelních studentských funkcionářů bylo popraveno a české vysoké školy byly uzavřeny do konce války.
„Studentští funkcionáři, kteří v té době sloužili v jednotkách československé armády ve Velké Británii, založili v roce 1941 tradici 17. listopadu jako Mezinárodního dne studentstva,“ připomíná Plachý.
„Jan Opletal byl promován na doktora medicíny in memoriam těsně po osvobození a 28. října téhož roku, tedy 1945, byl odměněn od prezidenta Beneše Československým válečným křížem,“ dodává Vyhlídal. Roku 1996 byl Opletalovi in memoriam propůjčen Řád TGM 1. třídy.
