Protestní pochod Kurdů v Paříži připomněl tři aktivistky zabité před deseti lety

Několik tisíc Kurdů z Francie a dalších evropských zemí se v sobotu vydalo na protestní pochod Paříží, aby dali najevo své rozhořčení nad stále nevyjasněnou smrtí tří kurdských aktivistek, které se staly v roce 2013 ve francouzské metropoli terčem útoku. Protestující rovněž připomněli útok na kurdské kulturní centrum v Paříži před dvěma týdny, při němž zahynuli tři lidé, informovala agentura AP.

Účastníky sobotní demonstrace svezly do Paříže desítky autobusů, z nichž některé vyjely s policejním doprovodem z Německa, Nizozemska, Švýcarska či Belgie. Protestní pochod, který začal v blízkosti pařížského nádraží Gare du Nord, byl naplánován na desáté výročí smrti Sakine Cansizové, Fidan Doganové a Leyly Söylemezové.

Cansizová byla spoluzakladatelkou zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v Turecku ozbrojený boj za nezávislý kurdský stát. V minulosti byla mnoho let vězněna, v roce 1998 dostala ve Francii politický azyl.

Kurdští aktivisté podezírají z podílu na zastřelení žen turecké tajné služby. Turecký občan obviněný z útoku zemřel ve francouzské vazbě ještě před začátkem soudního procesu. Turečtí činitelé v době incidentu uvedli, že útok mohl být důsledkem vnitřních neshod mezi kurdskými aktivisty nebo pokusem zmařit mírové rozhovory, které Ankara v tu dobu s PKK započala.

„Chceme spravedlnost“

Demonstranti při aktuálním pochodu nesli portréty obětí a vlajky Strany kurdských pracujících, kterou Turecko, USA i Evropská unie označují za teroristickou skupinu. „Svobodě Kurdů nic nezabrání“, „Chceme spravedlnost“, skandovali účastníci protestu.

Devětašedesátiletý muž podezřelý z prosincové vraždy tří Kurdů v pařížském komunitním centru vyšetřovatelům řekl, že cítil „patologickou nenávist k cizincům“ a touhu tyto lidi vraždit. Byl obviněn z vraždy a pokusu o vraždu motivovaných rasovou, etnickou, náboženskou či národnostní nesnášenlivostí.

Po smrti tří Kurdů Turecko kritizovalo Francii za „protitureckou propagandu vedenou kurdskými aktivisty ve Francii“ a předvolalo si kvůli tomu francouzského velvyslance. Kurdové tvoří patnáct až dvacet procent obyvatel Turecka a dlouhodobě usilují o nezávislost či alespoň autonomii na ústřední vládě v Ankaře. Kurdové žijí také na severu Sýrie, severozápadě Íránu či v Iráku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...