Střelec v centru Paříže vraždil, protože je rasista. Kurdové se při protestech střetli s policií

Při protestu kurdské menšiny v Paříži propukly potyčky mezi policií a demonstranty. Byly zapáleny auta i popelnice. Protestující na policisty házeli různé předměty, ti použili slzný plyn, popsala francouzská média. Protest se uskutečnil v reakci na páteční střelbu u kurdského komunitního centra, při kterém útočník zabil tři Kurdy.

Devětašedesátiletý muž, který v pátek v Paříži střílel, se policistům přiznal, že zabíjel, protože je rasistou. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na nejmenované zdroje blízké vyšetřování.

Oběťmi se stali jedna žena a dva muži, další tři lidé utrpěli zranění. Motiv střelby nebyl bezprostředně jasný. Podle policie má muž násilnickou minulost a nedávno byl propuštěn z vazby. Zadržen byl s kufříkem, který obsahoval velké množství nábojů.

Policisté zasahují během protestů Kurdů v Paříži
Zdroj: Sarah Meyssonnier/Reuters

Muži hrozí doživotí

Vazba zadrženého muže byla v pátek prodloužena a vyšetřování nově bere v potaz i rasistický motiv, oznámila francouzská prokuratura. Za činy, které spáchal, mu hrozí doživotní trest.

V reakci na útok svolala na páteční poledne Kurdská demokratická rada ve Francii (CDKF) demonstraci. Protestu na náměstí Republiky se zúčastnilo několik stovek lidí; byli mezi nimi kurdští aktivisté, levicoví politici i příznivci skupin bojujících proti rasismu. Pařížský policejní šéf se ještě před protestem sešel se zástupci kurdské komunity, aby zmírnil jejich obavy z dalších útoků, napsala agentura AP.

Kurdové: Francie nám dluží ochranu

I když pařížská prokurátorka Laure Beccuauová potvrdila, že součástí vyšetřování bude rasistický motiv, podle zástupců kurdské komunity by měla být střelba označena za teroristický útok. „Víme, že jsme v ohrožení, Kurdové obecně, kurdští aktivisté i extremisté. Francie nám dluží ochranu,“ řekla BFM TV mluvčí Kurdské demokratické rady ve Francii Berivan Firatová.

Střelba se odehrála v místním kurdském komunitním centru v ulici d'Enghien a také v nedaleké restauraci a kadeřnictví. Centrum Ahmeta Kayi, pojmenované po stejnojmenném zpěvákovi, je sdružením, jehož cílem je „podporovat postupnou integraci“ kurdského obyvatelstva žijícího v centrálním regionu Île-de-France.

Zadržený muž je francouzské národnosti, před odchodem do důchodu pracoval na železnici. Bezpečnostní složky o něm už věděly kvůli dvěma pokusům o vraždu z roku 2016 a z prosince 2021, kdy útočil na migranty, kteří přebývají na okraji Paříže. Podle ministra vnitra Géralda Darmanina nebyl veden v žádném seznamu lidí podezřelých z radikalizace a jednal sám.

Muž byl dříve členem střeleckého klubu a legálně vlastnil několik zbraní, řekl Darmanin. Po svém nedávném propuštění dostal muž zákaz opustit Francii a držet zbraň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 43 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...