Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek v Česku za minulý rok dosáhla 45 865 korun hrubého. Meziročně se částka, která má pokrýt potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, zvedla asi o 300 korun. Pod ní bylo třiašedesát procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl hrubý důstojný příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53 953 korunách. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu (PMDM).
Minimální mzda loni činila 18 900 korun. Průměrná mzda dosáhla podle statistického úřadu 46 165 korun. Experti ve svém výpočtu důstojného výdělku zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu a také růst cen.
„Pod hranicí minimální důstojné mzdy bylo loni třiašedesát procent zaměstnanců a zaměstnankyň, v Praze a Brně devětapadesát procent, což odpovídá asi 2,5 milionu pracujících. Podíl je meziročně o něco menší, přičemž je ale relativně stabilní. Pohybujeme se někde pod průměrnou mzdou. Vlivem stagnujících platů ve veřejné sféře se pod důstojnou hranici propadali lidé pracující pro stát. Vykompenzoval to vyšší nárůst mezd v soukromé sféře,“ řekl ekonom Jan Bittner.
Mzdu pod vypočítaným důstojným výdělkem mělo loni pětašedesát procent zaměstnanců a dvaasedmdesát procent zaměstnankyň. Ve veřejném sektoru na ni nedosáhlo šestapadesát procent pracujících, v soukromém pětašedesát procent. Důstojnou částku pobíralo v Česku dvaatřicet procent mladých do 35 let, v Praze a Brně pětatřicet procent.
Přes dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Pro loňský rok využili u bydlení místo normativních nákladů ministerstva práce částky z cenových map resortu financí.
V Praze důstojná mzda stoupla o 6235 korun
Proti předloňsku se minimální důstojná mzda v Česku zvedla o 292 korun. Na část položek lidé potřebovali meziročně o několik desetikorun méně, na část víc. Odborníci spočítali loňské měsíční výdaje na přiměřené bydlení s energiemi a službami na 14 373 korun, na potraviny na 8199 korun, na oblečení a obuv na 1496 korun, na dopravu na 1846, na zdraví a hygienu na 1412 korun, na telekomunikace na 1323 korun, na volný čas na 3996 korun a k tomu úspory 4856 korun.
V Praze se proti předloňsku důstojná mzda zvedla o 6235 korun. Částka na bydlení činila 20 076 korun, meziročně o 3943 korun víc. Výdaje na potraviny byly 8443 korun, tedy stejné jako v roce 2023. Stejnou minimální důstojnou mzdu jako v metropoli přiřadili experti i Brnu.
Nedostupnost bydlení nevyřeší růst mezd, míní experti
Ačkoli minimální důstojná mzda roste, problém s nedostupností bydlení v Česku to dle zástupců PMDM nevyřeší. „Idea je, že když rostou mzdy, tak se zlepšuje i kvalita života. U bydlení to přestává fungovat. Když chce člověk v současném systému stabilní bydlení, tak je jedinou cestou vlastnické bydlení. Ochrana nájemníků je extrémně nízká,“ zdůraznila Lucie Trlifajová z PMDM.
Podle ní se prohlubuje nerovnost situace majitelů bydlení a lidí v nájmu. „Trend rozevírání nůžek zrychlil. Většina státních opatření nerovnosti akceleruje,“ pokračovala Trlifajová a upřesnila, že dle údajů ministerstva pro místní rozvoj a statistického úřadu mělo šestačtyřicet procent nájemníků smlouvu nejvýše na dva roky.
„Pokud by si chtěli pořídit bydlení, spočítaná minimální důstojná mzda v Praze by umožnila samotnému zájemci hypotéku 3,5 milionu korun a domácnosti s příjmem a rodičovskou 4,7 milionu korun,“ dodala Trlifajová s tím, že podle nabídek z inzerce to momentálně stačí na „bydlení ve sklepě či před rekonstrukcí“. Zástupci PMDM podotkli, že na pořízení sedmdesátimetrového bytu je potřeba přes třináct ročních výdělků.
