Spotřebitelé

Pokles ceny energií ve čtvrtek oznámila společnost ČEZ, která pro nové zákazníky od pátku zlevní fixované produkty. Snížení cen ohlásili také další velcí i menší dodavatelé elektřiny a plynu. Právě o fixované ceny energií je mezi spotřebiteli velký zájem. Při porovnání fixovaných produktů na dva roky se jedna kilowatthodina elektřiny zpravidla pohybuje od tří korun a čtyřiceti haléřů po tři koruny a osmdesát haléřů.

Zákazníci častěji zkoumají etikety na potravinách. Nasvědčuje tomu vzrůstající počet dotazů, které adresují úřadům, včetně ministerstva zemědělství. I proto vznikl nový manuál, jak se ve štítcích vyznat. Stáhnout se dá i do mobilních telefonů.

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v květnu mírně zpomalil na jedno procento. Růst pokračoval i ve stavebnictví a v tržních službách pro podniky, kde se ceny zvýšily o 2,1 a 3,2 procenta. Naopak u zemědělských producentů pokračoval pokles cen. V meziročním srovnání se snížily 13. měsíc v řadě, tentokrát o 10,1 procenta, vyplývá z dat na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

S oživením energetického trhu roste také aktivita nepoctivých zprostředkovatelů. Energetický regulační úřad (ERÚ) eviduje od začátku letošního roku zvýšené množství stížností spotřebitelů na takzvané energošmejdy. Nejčastěji jde o nepovolený podomní prodej, nevyžádané poradenství nebo poskytování klamavých informací. Úřad přitom zaznamenal také agresivní metody některých zprostředkovatelů, kteří vyhledávají lidi například i v restauracích.

Důvěra v českou ekonomiku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna.

Evropská unie (EU) v pátek pozdě večer dosáhla předběžné dohody na regulaci umělé inteligence (AI). Podle analytiků ale ještě bude nutné upřesnit detaily. Informuje o tom agentura Reuters, která píše o „přelomových“ pravidlech. EU podle ní má nakročeno k tomu, aby se stala prvním z významných světových hráčů, který bude mít normy pro regulaci systémů, jako je ChatGPT.

Americká Federální obchodní komise (FTC) v úterý podala dlouho očekávanou antimonopolní žalobu na americký internetový obchod Amazon. Tvrdí v ní, že firma zneužívá svou dominantní pozici na trhu k vlastnímu prospěchu a nutí spotřebitele platit za zboží vyšší ceny, informovala agentura Reuters. FTC rovněž požádala soud o zvážení, zda by neměl firmu Amazon přinutit k prodeji některých aktivit, aby tak zastavil negativní dopady na spotřebitele. Akcie Amazonu ztrácejí k úterku přes čtyři procenta.

Důvěra v českou ekonomiku je nejmenší od doby, kdy v zemi vrcholila covidová epidemie. Letos v září klesla na 89,2 bodu, což je o 4,2 bodu méně než v srpnu, uvedl Český statistický úřad. Menší důvěru v hospodářství mají oproti konci prázdnin podnikatelé i spotřebitelé.  Nižší je důvěra i meziročně, loni v září byla na 90,3 bodu.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Důvěra v ekonomiku v prosinci klesla o 0,6 bodu, oznámil Český statistický úřad. Kromě podnikatelů, jejichž důvěra klesá dlouhodobě, se před koncem roku snížila i mezi spotřebiteli. V listopadu přitom jejich důvěra v ekonomiku rostla.

Před nepoctivými praktikami obchodníků by měla zákazníky nově chránit novela zákona, kterou už podepsal prezident. Lidé by měli mít například lepší přehled o tom, jak velkou slevu prodejci skutečně nabízejí. Upravuje například i to, v jakém stavu lze vracet zboží z e-shopů.

Důvěra v českou ekonomiku v srpnu klesla, a to třetí měsíc v řadě, uvedl Český statistický úřad. Z jeho konjunkturálního průzkumu ovšem vyplývá, že je to důsledek poklesu důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů je situace jiná, poprvé po pěti měsících jejich důvěra v ekonomiku ve srovnání poněkud vzrostla. Stále je ale na nejnižších hodnotách za posledních dvacet let.

Důvěra v českou ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 95,7 bodu, snížila se u podnikatelů i spotřebitelů. V případě druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003.

Lidé začínají nechávat v bankách méně peněz. Vklady českých domácností se poprvé téměř po pěti letech snížily – ukazují to nově dostupná data za březen. Podle expertů za to můžou mimo jiné vysoké účty související s bydlením. Menší úspory mají i živnostníci.

Nejen ceny energií a pohonných hmot trápí české domácnosti, zdražují také některé potraviny. Například mouka v březnu zdražila meziročně o víc než 30 procent, stejně tak máslo. Rostou i ceny masa. Čeští řezníci se potýkají se změnami cen, nedostatkem některých druhů masa a poklesem zájmu zákazníků. Problémy mají také chovatelé prasat.

Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni. Ačkoliv ČSÚ hlásil růst důvěry už před měsícem, v lednu provedl revizi a aktuálně prosincová data značí stagnaci.

Důvěra v českou ekonomiku po pětiměsíčním poklesu letos v prosinci stoupla meziměsíčně o 0,3 bodu na hodnotu 95,5. Pomohl k tomu hlavně růst důvěry spotřebitelů, zatímco důvěra podnikatelů stagnovala. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským prosincem vzrostl jak souhrnný indikátor důvěry, tak ty jednotlivé za spotřebitele a podnikatele.

Říká se jí rychlá móda a odpovídá na touhu některých lidí měnit šatník v závislosti na měnícím se střihu a barvách každé sezony s co nejnižšími nároky na vlastní peněženku. Fenomén ale živí nebezpečný trend plýtvání zdroji, energií a vodou. Nejlépe je vidět na nejsušší poušti světa v jihoamerickém Chile, kde se nachází pravděpodobně největší hřbitov rychlé módy na planetě.

Důvěra v českou ekonomiku se v srpnu meziměsíčně snížila o 1,1 bodu na 98,6 bodu. Klesla podruhé v řadě, v červenci to ale bylo o 4,3 bodu. V srpnu se zhoršila u podnikatelů, což ovlivnil vývoj v průmyslu a cestovním ruchu, naopak u spotřebitelů vzrostla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským srpnem jsou všechny indikátory na vyšší úrovni.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu opět stoupla, a to meziměsíčně o 4,3 bodu na 104 bodů, uvedl Český statistický úřad. Potřetí v řadě přitom vzrostla důvěra jak spotřebitelů, a to o 2,7 bodů na hodnotu 105,5, tak podnikatelů, kde se zvýšila o 4,6 bodu na 103,7. V porovnání s loňským červnem jsou všechny hodnoty výrazně vyšší.

Důvěra v českou ekonomiku byla v dubnu nejvyšší za poslední rok. Stoupla na 94,7 bodu z březnových 87 bodů, ukázal indikátor Českého statistického úřadu. Zvýšila se jak důvěra podnikatelů, tak spotřebitelů. Podle statistiků je to zřejmě avizovaným rozvolňováním opatření proti šíření koronaviru. Zvýšení důvěry není překvapením ani pro analytiky. Ti ale zároveň varují, že se očekávání, která jsou za jejím růstem, nemusí nakonec zcela naplnit.

Ústavní soud (ÚS) ve středu zamítl návrh na zrušení části právní úpravy registru spotřebitelů v zákoně o ochraně spotřebitele. Zákon umožňuje, aby se například poskytovatelé úvěrů, operátoři nebo distributoři energií prostřednictvím sdílené databáze vzájemně informovali o závazcích a platební morálce klientů. Potřebné osobní údaje mohou zpracovávat bez souhlasu spotřebitelů.

Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku se v srpnu oproti červenci mírně zvýšila o 0,8 bodu na 85,5 bodu, naopak důvěra spotřebitelů klesla o 1,6 bodu na 94,4 bodu. Vyplývá to z konjunkturálního průzkumu, který v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. V meziročním srovnání jsou však všechny indikátory důvěry stále nižší, důvodem je pandemie koronaviru a s ní související opatření.

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci mírně zrychlily růst na 3,4 procenta z červnových 3,3 procenta. Zdražily zejména alkoholické nápoje a tabák, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem vzrostly ceny o 0,4 procenta. Výsledek tak podle analytiků odpovídá vyznění prognózy České národní banky (ČNB), ale je citelně nad očekáváním finančního trhu.