Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Nahrávám video

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.

„Podle předběžných výsledků průzkumu mezi naší členskou základnou už v tuhle chvíli cítí důsledky války v Íránu 87 procent našich firem. Tím hlavním dopadem jsou zvyšující se ceny energií, dopravy a logistiky následované zvyšujícími se cenami surovin, které společnosti potřebují pro svoji výrobu. A jedna třetina firem už v tuto chvíli hlásí narušení dodavatelských řetězců,“ vyjmenoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Před rostoucími cenami energií chrání firmy i spotřebitele fixace. Někteří ale přinejmenším část spotřeby právě za momentální tržní ceny nakupují. Například ve slévárně společnosti Beneš a Lát ročně spotřebují tolik elektřiny a plynu jako několik tisíc domácností. Většinu energií slévárna nakupuje na spotovém trhu – tedy za aktuální tržní cenu.

„Dopady se na nás samozřejmě promítají,“ přiznává místopředseda představenstva společnosti Jan Lát, podle nějž jde o nákupní ceny zemního plynu, který v konečném důsledku ovlivňuje i elektrickou energii. Se zákazníky ale mají sjednaný takzvaný přirážkový model. Vyšší ceny energií tak s mírným zpožděním zohledňují v ceně produktů. „Tohle jsme zaváděli v roce 2021,“ podotýká Lát, podle něhož v letech 2021 a 2022 cena letěla nahoru, a přirážka tak rostla. „V okamžiku, kdy jsme (v letech) 2023 a 2024 klesali na burze, tak i naše ceny produktů šly dolů,“ doplňuje.

Firmy budou podle Svazu průmyslu a dopravy šetřit. Jejich vynucené zdražování se ale pak podle ekonomů projeví v míře inflace. Podle Špicara budou muset mnohé podniky vyšší náklady přenést do cen svých výrobků a služeb. „A v neposlední řadě – a to je velmi nepříjemné pro celou ekonomiku – budou muset odložit již plánované investice,“ dodává.

  • Cena plynu je oproti začátku roku skoro dvojnásobná. Jedna megawatthodina se teď prodává za padesát euro. Ještě v pondělí to bylo o pět euro více. Za drobným poklesem stojí naděje, že Spojené státy válku s Íránem v brzké době ukončí.
  • Kvůli válce na Blízkém východě zdražila i elektřina. Růst ale není tak výrazný jako v případě plynu. V posledních dnech se cena vrátila pod hranici sta eur za megawatthodinu. Před údery na Írán byla pod devadesáti eury.

Zdroje: Kurzy.cz, Tradingeconomics.com

Podniky navíc tíží také vyšší ceny paliv, které jsou spojené s dražší ropou na trzích. „Pociťujeme zhruba deseti-, patnáctiprocentní zdražení v oblasti logistiky po Evropě a další navýšení čekáme v oblasti námořní logistiky,“ podotýká předseda představenstva firmy Draslovka Pavel Brůžek.

Konflikt ovlivňuje i módní průmysl

Dopady války na Blízkém východě jsou ale globální, a konflikt tak zasahuje třeba i do módního průmyslu. Důvodem je hlavně zmíněná vyšší cena ropy, která ovlivňuje cenu dopravy i materiálů. Potíže ale způsobuje i omezená lodní doprava a narušené dodávky plynu do asijských zemí.

Společnost Hanza Sport Plus se už třicet let specializuje hlavně na zimní oblečení, přičemž devadesát procent výrobků dováží z Číny a Indie. „Dochází ke zdržení zboží, zvyšuje se cena dopravy, samozřejmě se zvyšuje i cena pojištění. Věci, na kterých se mělo pracovat například až za měsíc, tak musíme dělat už teď, protože to musí být s předstihem,“ popisuje marketingová koordinátorka firmy Kamila Nováková.

Produkty se sice zatím zdražit nechystají, ale už teď vědí, že letní a podzimní kolekce dorazí později, než měla. Firma se proto raději začíná poohlížet po jiných zemích, kde by mohla vyrábět. „Například Vietnam či Turecko, ale bohužel v Turecku momentálně dochází také ke zdržení,“ podotýká Nováková.

Podobné problémy řeší i další firma

Osmdesát procent výroby má v Asii i česká firma Alpine Pro specializující se na sportovní věci, která půlku z nich šije v Číně a druhou zase v Bangladéši. Přepravci jim už dopravu mírně zdražili. A připlatí si i za materiály. „Výrobci, kteří používají ropu nebo polyester v produkci třeba materiálu, avizují nějaké drobné zdražení, ale zatím to není nic dramatického,“ říká spolumajitel a zakladatel společnosti Václav Hrbek.

I tak ale nevylučují, že pokud válka bude pokračovat, budou muset ceny navýšit. Podzimní a zimní kolekce, které se už vyrábějí, se to zatím zřejmě nedotkne. „Zdražená ropa znamená zdražení úplně všeho – dopravy, nákladů na všechno. Takže ono se to očekává, nicméně spíše v delším horizontu. Pocitově čekáme, že to nastane,“ dodává směrem k možnému růstu cen Hrbek.

„Prodražují se právě dopravní náklady a v některých případech, pokud jde o umělá vlákna a podobně, tak i ten produkt, ze kterého se vyrábí,“ přibližuje výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Česal.

Asijské země jsou pro výrobu oděvů ve světě klíčové. Kombinaci umělých materiálů a levnější pracovní síly využívají hlavně velké řetězce s rychlou módou. Některé už oznámily, že se jim v případě dlouhodobého konfliktu zdražení nevyhne.

Následky pociťují i spotřebitelé

Růst cen v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě už ale dopadá i na běžné spotřebitele. Dodavatelé zvedají fixované ceny elektřiny i plynu pro nové zákazníky. A to o stovky korun za megawatthodinu. „Postupně se to bude propisovat i do nefixovaných starších smluv. Na úrovni třeba plynu a koncových cen může dojít k navýšení o nějakých patnáct až dvacet procent,“ upozorňuje ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer.

I proto teď analytici doporučují fixace. Změnu by podle nich měl zvážit hlavně ten, kdo je na spotovém trhu. „Bylo by dobré si zafixovat cenu na nějaké delší období. Standardní je dvouletý nebo tříletý ceník. A pořád ještě máme k dispozici ceny, které jsou výrazně nižší než ty, za které se dneska obchoduje na burze,“ říká ředitel sekce Energie společnosti Kalkulátor.cz Lukáš Kaňok.

Zorientovat se v nabídkách dodavatelů nově pomáhá nástroj Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který každý měsíc zveřejní orientační přehled fixovaných cen elektřiny i plynu. „Právě v této době může posloužit více než v době stabilních cen, protože ukazuje zákazníkům, jaké ceny mají očekávat,“ vysvětluje ředitel analytického odboru ERÚ Martin Šik. Ceny jednotlivých dodavatelů si pak lidé mohou porovnat ve srovnávači na webových stránkách regulátora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly.
09:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
před 3 hhodinami

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 12 hhodinami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 21 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 21 hhodinami

Část ropy uvázlé v Perském zálivu odvážejí neznámé tankery, píše Reuters

Přes Hormuzský průliv se v posledních týdnech dostává stále více tankerů s ropou. Přesný počet je však složité určit, protože záměrně vypínají sledovací systémy a plují mimo dosah satelitních sledovacích systémů. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters, podle které jde ale i tak jen o zlomek předválečných objemů a trh se do původního stavu možná už nevrátí.
před 21 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 22 hhodinami
Načítání...