Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Nahrávám video

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec v pátek řekl, že hlavními tématy pondělního jednání vlády bude otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím. Nechtěl předjímat, jaký postoj kabinet k cenám paliv zaujme. Ministerstvo financí v současnosti marže prodejců pohonných hmot kontroluje. Dosavadní kontroly podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly.

Moderátor Lukáš Dolanský připomněl situaci z 11. dubna 2022, kdy Babiš uvedl, že „kontroly marží jsou výsměch, má to kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)“. Pokorné Jermanové se Dolanský zeptal, zda kontrola marží, kterou aktuálně vláda provádí, není pouze něco, co v minulosti kritizoval.

Na to Pokorná Jermanová odpověděla, že po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy ceny energií a paliv skokově narostly podobně jako nyní, přišla tehdejší stínová vláda ANO s dvanácti body, které doporučovaly tehdejšímu kabinetu Petra Fialy (ODS) další kroky. Obsah žádného z bodů neuvedla, nicméně řekla, že Fialova vláda „neudělala nic“.

„V tuto chvíli srovnávat tyhle dvě věci já považuji za ne úplně fér,“ dodala. „Inflace byla jiná, než je teď, a ceny se zdražovaly nejenom u pohonných hmot, ale v energiích a základních nákladech,“ upozornila na rozdíly.

Nahrávám video

Babiš se sejde s petrolejáři

Vrecionová má prý déjà vu na covidovou dobu, kdy Babiš podle ní dělal podobné zmatky. „(Ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) minulý týden říká, že marže jsou v pořádku – to, že se monitorují, to je skutečně správně. Andrej Babiš následně v pátek říká, že v pořádku nejsou,“ sdělila.

Připomněla, že v roce 2022 se představitelé hnutí ANO fotili u totemů s cenami paliv „a křičeli Fialova drahota“. „Přitom naše vláda přikročila velmi rychle ke snížení spotřební daně,“ dodala s tím, že opatření tehdy začala přicházet mnohem dříve než nyní. „Tahle vláda nedělá teď vůbec nic,“ je přesvědčena.

Podle Gregora je vhodné vzít v potaz i to, že v řadě zemí, které ke zmírnění dopadů zvýšené ceny paliv použily robustnější opatření, dochází v příštích dvanácti měsících k parlamentním volbám. „To je podle mě významný faktor, proč politici v těchto zemích jsou velmi benevolentní k tomu, aby něco z té kasy pustili, protože tu zodpovědnost mají teď trochu nižší,“ věří Gregor.

Na úřad vlády přijdou podle Babiše v pondělí i zástupci pěti velkých petrolejářských firem, které ovládají devadesát procent českého trhu. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News uvedl, že na vládě bude pět největších distributorů – MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Je podle něj velmi důležité se s nimi sejít a podívat se podrobně na fungování jejich marží. Analytici odhadují dlouhodobou průměrnou marži obchodníků mezi 2,5 až 3,5 koruny na litr.

Niedermayer upozorňuje na kartel

Stát podle europoslance a bývalého guvernéra České národní banky Luďka Niedermayera (TOP 09) má za fungování trhu zodpovědnost, zejména, aby existovala zdravá tržní soutěž. „Pokud si pan premiér nyní zve několik velkých firem, které dominují trhu, tak to je hodně nebezpečná věc, která by mohla skončit u ÚOHS,“ řekl v ČT.

Záleží podle něj na tom, o čem se se zástupci petrolejářských firem chce Babiš bavit. „Jestli jim chce říct, aby snížili marže všichni stejně, tak to vytváříme pravděpodobně něco, co je nebezpečně blízko kartelové dohodě, protože většina z nás věří, že trh stojí na tom, že tam funguje tržní soutěž,“ vysvětlil.

Pokorná Jermanová a Gregor naopak označili premiérův přístup, kdy se nejprve setká s petrolejáři a na základě schůze bude hledat řešení, za správný, a za narušení soutěže jej nepovažují.

Průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku se kvůli bojům na Blízkém východě, které začaly 28. února, dostala v tomto týdnu na nejvyšší úroveň za zhruba tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 stál ve středu v průměru 41,44 koruny za litr a nafta 47,90 koruny za litr.

Proti konci února je průměrná cena benzinu téměř o osm korun vyšší a dieselu skoro o patnáct korun, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle nejnovějších údajů CCS k sobotě benzin v posledních dnech o několik haléřů zlevnil, v sobotu stál v průměru 41,36 koruny za litr a nafta byla za 48,08 koruny za litr.

Hosté Nedělní debaty rozebírali také problematiku emisních povolenek či Green Dealu, celou diskusi můžete zhlédnout ve videích v článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 11 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 22 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 23 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...