Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
Evropská rada na svých webových stránkách upozorňuje, že když se produkt jako vysavač či pračka pokazí nebo je vadný, je pro spotřebitele snazší jej vyhodit a koupit si nový, než zboží nechat opravit. „Děje se to proto, že oprava výrobku je často nákladnější a víc zatěžující než nákup nového, v některých případech není ani možná,“ podotýká web unijní instituce.
Cílem nových pravidel, která Unie přijala v červnu 2024, je na jedné straně povzbudit spotřebitele, aby vadné výrobky opravovali jednodušším, levnějším a rychlejším způsobem a na straně druhé motivovat výrobce k tomu, aby jejich produkty déle vydržely a mohly být opraveny, opětovně použity a recyklovány.
Pravidla na podporu oprav zboží spotřebitelům poskytují právo požadovat, aby prodejci (ti, kteří produkt vyrábí, nebo ti, kteří si jej dávají navrhnout nebo vyrobit a uvádí jej na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou) opravili výrobky, které jsou podle unijního práva technicky opravitelné. Jedná se třeba o pračky, vysavače či mobilní telefony. Oprava navíc musí být provedena v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu tak, aby byli spotřebitelé motivováni rozhodnout se právě pro tento způsob řešení.
Implementací pravidel se již zabývala bývalá vláda Petra Fialy (ODS), která 10. prosince loňského roku schválila návrh zákona, jenž s výše uvedenými novinkami počítá. Podle návrhu by měl v účinnost vstoupit 31. července. Předlohou se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna.
„Podle směrnice (EU) 2024/1799 o společných pravidlech na podporu oprav zboží musí členské státy nová pravidla převést do svého právního řádu nejpozději do 31. července 2026. Od tohoto data musí být také účinná. Ministerstvo průmyslu a obchodu s tím počítá – transpozici zajišťuje návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku a o změně zákona o ochraně spotřebitele,“ uvedla pro ČT24 mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Změna přinese prodloužení záruční doby i právo na opravu po jejím uplynutí
Právo na opravitelnost se dotkne mimo jiné pravidel pro záruční dobu. Spotřebitelé budou mít i nadále právo si v jejím rámci za určitých okolností zvolit mezi opravou a výměnou vadných výrobků. V případě, kdy se spotřebitel rozhodne pro první možnost, prodlouží se záruční doba prodávajícího alespoň o dvanáct měsíců, píše Evropská rada.
V záruce by měl prodejce výrobek opravit zadarmo, je-li oprava levnější či cenově shodná v porovnání s novým kusem. Po konci záruky bude muset zboží opravit za přiměřenou cenu, a to až do doby pěti až deseti let od jeho koupě, upozorňuje web peníze.cz, podle něhož bude prodejce rovněž povinen zajistit dostupnost náhradních dílů až po dobu deseti let od data uvedení daného modelu na trh. Spotřebitelé také budou mít nárok na zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy.
Novelu občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele, která počítala právě mimo jiné s prodloužením záruční doby v případě opravy, schválila Fialova vláda již v srpnu minulého roku. Předloha konkrétně navrhuje prodloužit dobu záruky na tři roky, pokud během zákonem garantované doby dvou let došlo k opravě výrobku, přiblížila organizace dTest.
Poslanecká sněmovna už ale novelu v minulém volebním období projednat nestihla. I prodloužení záruční doby v případě opravy by přitom mělo vstoupit v účinnost nejpozději k poslednímu červencovému dni. Neprovedením příslušné směrnice do právního řádu by se totiž Česko vystavilo postihu ze strany Evropské komise.
Součástí pravidel jsou i on-line platforma a formulář
Povinností prodejce bude též poskytnout spotřebiteli snadno dostupné informace o opravárenských službách i přístup k náhradním dílům za přiměřenou cenu. Nová evropská on-line platforma pro opravy navíc umožní spotřebitelům, aby se spojily s opravnami. Bude obsahovat sekce pro každý členský stát a lidem pomůže nalézt dostupné nabídky. Zprovozněna by měla být v roce 2027.
V tuzemsku by ji měl na základě návrhu zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku spravovat resort průmyslu a obchodu. Dohled nad samotným dodržováním zákona by pak měl připadnout České obchodní inspekci (ČOI).
Nová opatření také předpokládají, že opravny budou mít možnost nabízet zákazníkům bezplatně evropský informační formulář o opravě. Ten by měl obsahovat jasné informace, jako jsou podmínky opravy či čas potřebný k jejímu dokončení. „Spotřebitel se také může prostřednictvím tohoto formuláře dozvědět, zda mu bude po dobu opravy k dispozici náhradní výrobek a za jakou cenu. To by mohlo být pro spotřebitele důležité zejména u takových výrobků, bez kterých je těžké se obejít,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona, který v prosinci schválila bývalá vláda. Minimálně po dobu třiceti dnů se pak formulář stává závazným.
Základní pravidla reklamace se nemění
Ačkoliv právo na opravitelnost přináší nové možnosti, základní principy toho, jak fungují reklamace, se nemění. Stále tak platí, že v případě nákupu jakéhokoliv zboží musí prodávající toto zboží dodat bez vad a s takovými vlastnostmi, aby bylo možné věc po stanovenou dobu používat podle účelu smlouvy, poznamenává organizace dTest. U spotřebního zboží činí tato doba 24 měsíců a nelze ji zkrátit.
Pokud je zakoupený produkt rozbitý a nefunguje, je na místě reklamace. Podle textu na webu Dostupný advokát, jehož autorem je právník Ondřej Preuss, je přitom důležité, zda se vada projevila v průběhu prvních dvanácti měsíců od převzetí výrobku. „V takovém případě nastupuje vyvratitelná domněnka, že vada byla na věci už v době jejího zakoupení a převzetí. Prodávající by případně musel prokázat, že prodával věc bez vady a zákonnou domněnku tak vyvrátit,“ vysvětlil právník, podle něhož lidé mohou při reklamaci výrobku, který mají zakoupený méně než dvanáct měsíců, požadovat opravu či výměnu za jiný kus.
„U zboží staršího než je dvanáct měsíců už leží důkazní břemeno na spotřebiteli. Ten tedy musí dokázat, že zakoupené zboží bylo již při převzetí vadné,“ dodal Preuss. K reklamaci by podle právníka mělo dojít bezprostředně poté, co člověk vadu zjistí. ČOI ale na svém webu uvádí, že právní úprava kupujícímu (spotřebiteli) nestanovuje žádnou lhůtu pro vytknutí vad.
„Podle zvláštní právní úpravy pro prodej zboží může spotřebitel vytknout vadu, kterou věc měla již v době převzetí a která se projeví v době dvou let od převzetí,“ zdůrazňuje obchodní inspekce, podle níž musí mít lidé možnost vytknout i vadu, která se projeví v poslední den dvouleté doby a věc tak mohou reklamovat i po uplynutí dvou let od převzetí věci.
„Spotřebitelům však doporučujeme s reklamací neotálet, po uplynutí dvouleté doby už může být obtížné prokázat, že věc byla vadná již v okamžiku převzetí a že se vada projevila v této dvouleté době,“ varuje ČOI. V případě, kdy lidé poškozené zboží nereklamují bezodkladně, riskují také rozšíření vady a v jejím důsledku zamítnutí reklamace, dodává organizace dTest.
Kde a jak zboží reklamovat?
Zboží mohou lidé reklamovat zpravidla u prodávajícího, a to jak osobně, tak poštou. „Pokud v záručním listě nebo v potvrzení o povinnostech prodávajícího z vad zboží najdete uveden konkrétní servis a zboží chcete opravit, můžete se s reklamací obrátit i na něj,“ upřesňuje Portál veřejné správy.
To potvrzuje i Česká obchodní inspekce, která upozorňuje, že vůči kupujícímu je za vady odpovědný výlučně prodávající. Výrobce, dovozce ani opravna nejsou povinni reklamaci vyřídit, i když se na ně prodávající odkazuje. To nicméně neznamená, že se reklamací nemohou dobrovolně zabývat. Výjimkou je právě situace, kdy prodávající určil k opravě jinou osobu (takzvaný záruční servis).
Zboží, které lidé k reklamaci předloží, nemusí být podle Portálu veřejné správy v původním či neporušeném obalu. „Pokud chcete reklamaci vyřešit odstoupením od smlouvy nebo dodáním nové věci, měli byste zboží vrátit včetně všeho příslušenství. Pokud chcete zboží opravit a daná závada nesouvisí s příslušenstvím, určitě nemusíte příslušenství dodávat,“ dodává portál.
Reklamovat je nicméně možné i položky, které by šlo do provozovny přivézt či poslat jen velmi složitě. Příkladem může být třeba podlaha. „Nemobilní věci musí prodávající či servis posoudit u vás doma nebo vás požádat o zaslání fotografií. Stejně tak po vás nemůže požadovat doručení velké a těžké věci, kterou lze přepravit jen s velkými obtížemi a vysokými nepřiměřenými náklady,“ přibližuje Portál veřejné správy.
Organizace dTest poznamenává také to, že reklamovat nelze vady, které spotřebitelé sami způsobili, či vady, o nichž věděli již při koupi a kvůli nimž se s prodávajícím třeba i dohodli na snížené ceně zboží. Prodávající navíc neodpovídá ani za běžné opotřebení.
Co je třeba při reklamaci uvést?
Ke zboží je třeba při reklamaci přiložit kupní doklad. Originál si ale lidé mohou ponechat, doklad stačí jen předložit či poskytnout jeho kopii. V případě, kdy už by jej kupující neměl, může stále nákup doložit například výpisem z bankovního účtu nebo z údajů ze zákaznické karty.
„Z důvodu případného následného soudního sporu je vhodné uplatňovat reklamaci písemnou formou, respektive trvat na vydání potvrzení o reklamaci, pokud tak prodávající neučinil automaticky. Vždy je třeba při reklamaci uvést vadu, kterou kupující věci vytýká, a jaké právo z těch, která jsou kupujícímu zákonem či zárukou prodávajícího přiznána, kupující uplatňuje,“ doplňuje Česká obchodní inspekce.
V reklamačním protokolu, který musí prodejna či servis spotřebiteli předat, musí být ale uvedeny rovněž údaje o prodávajícím či servisu, jméno a příjmení osoby, která zboží reklamuje (ideálně i kontakt), popis a označení reklamovaného zboží a datum uplatnění reklamace (ideálně také datum zakoupení).
Preuss také upozornil, že je na prodejci, aby uhradil nutné náklady, které spotřebiteli v souvislosti s reklamací vznikly. „Za nutné náklady lze považovat například poštovné nebo jízdné za cestu do obchodu, kam si jedete vyzvednout opravenou věc. Je ale třeba úhradu nákladů aktivně požadovat a doložit jejich výši,“ upřesnil právník, podle něhož by ale třeba při odesílání zboží měli lidé hledat pokud možno tu nejlevnější cestu. „Prodejce vám nemusí proplatit cokoliv si usmyslíte,“ dodal.
Vyřízení reklamace
Samotné vyřízení reklamace nesmí bez dohody se spotřebitelem trvat déle než třicet dnů od jejího uplatnění. V případě, kdy člověk zboží posílá poštou, bere se za moment uplatnění reklamace den, kdy zboží dojde adresátovi do schránky. „Pokud v uvedeném termínu prodávající nebo servis reklamaci vyřídit nestihnou (tedy vás o výsledku reklamace neinformují), jedná se o porušení smlouvy a vy můžete odstoupit od kupní smlouvy a žádat vrácení peněz,“ vysvětluje Portál veřejné správy.
- Přijetí zboží k reklamaci je povinností prodávajícího a nemůže jej odmítnout ani v případě, kdy se domnívá, že reklamace není oprávněná.
- Má-li člověk sjednáno pojištění poškození či krádeže zboží, měl by si pohlídat, aby se prodávající nezbavil své odpovědnosti za vady nahlášením pojistné události. Neuplynula-li dosud záruční doba, není třeba čerpat pojistné plnění.
- Prodávající se při vyřizování reklamace musí vždy zabývat právě tou vadou, kterou spotřebitel vytýká.
- Pokud prodávající reklamaci zamítne, nesmí bez výslovného přání spotřebitele provádět mimozáruční opravu, a to ani bezplatně.
- Prodávající nesmí požadovat proplacení nákladů reklamace ani v případě, kdy je neoprávněná.
- Prodejce by neměl zamítnout reklamaci z důvodu údajného znečištění věci, nejde-li o křiklavý případ.
Zdroj: dTest
Podle Preusse navíc mají lidé nárok na vrácení peněz i v dalších případech. Automatický nárok na výměnu, nebo odstoupení od smlouvy a vrácení peněz, má spotřebitel třeba v situaci, kdy se stejná vada opakuje opakovaně nebo reklamuje čtyři a více různých vad na jednom výrobku. Stejný nárok mají lidé i u vad, které nelze odstranit a vadné zboží nelze vyměnit (například z důvodu ukončení výroby).
Právník také upozornil na to, že pokud lidé nemohli zboží z důvodu vyřizování reklamace používat, prodlužuje se o tuto dobu celková záruční doba. V případě, kdy prodávající vyřídí reklamaci dodáním nového bezvadného zboží, neznamená to, že by od tohoto okamžiku běžela nová záruční lhůta 24 měsíců, podotkl Preuss.
