V novém roce přijde podle analytika a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra „náraz nespokojenosti“ kvůli cenám energií. Podle něj i přes zastropování budou nové zálohy pro mnoho lidí nemilým překvapením. Poradce premiéra a partner EY pro sektor energetiky střední a jihovýchodní Evropy Blahoslav Němeček upozornil, že mnozí budou mít ještě v průběhu příštího roku zafixované ceny. Oba se shodli na tom, že vláda již nemůže dále snižovat cenový strop. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.
Zastropování je nastavené tak, aby to stát zvládl, říká Němeček. Šnobr varuje před „nárazem nespokojenosti“
Otázky Václava Moravce o zastropování cen energií (zdroj: ČT24)
„Je tu řada zákazníků, u kterých dochází k periodické obnově fixovaných cen, ti budou mít ceny pod cenovým stropem,“ říká Němeček. „Kdo pod ním nebude, jsou ti zákazníci, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou,“ podotýká.
Podle Šnobra ale těch, kteří mají zafixovány ceny, výrazně ubylo v druhé polovině letošního roku. „I pro ty, kteří mají zafixováno v roce 2023, ten šok přijde, ale později. A to ke konci roku 2023 nebo v průběhu,“ varuje.
Podle něj mnoho lidí „ukolébal“ takzvaný úsporný tarif, který prosadila vláda už dříve pro závěr letošního roku. Někteří lidé tak dostali dokonce na vyúčtování přeplatek. Podle Šnobra vytvořil tarif „klamné zdání“, že se v cenách energií vše dostalo do normálu.
„Ale 1. ledna 2023 přijdou na řadu nové ceníky, jsou nastaveny poměrně vysoko, například u plynu,“ upozorňuje. Podle něj mnoho podnikatelů zjistí, že pro ně i zastropované ceny představují problém.
„Pokud na konci srovnáte své vyúčtování s vyúčtováním v předešlých letech, bude ten nárůst vysoký. U některých domácností i u podnikatelů stoupnou ceny tak výrazně, že zjistí, že na to nebudou mít,“ tvrdí Šnobr. Pak podle něj přijde „náraz nespokojenosti“, kterému bude muset vláda čelit.
Složení ceny elektrické energie
Motivace k úspornosti
Podle něj bude potřeba, aby stát přicházel s dalšími nabídkami pomoci, protože někteří lidé jinak situaci nezvládnou. „Všeobecně to bude velké překvapení, protože jen málo lidí jde opravdu do detailu s vyúčtováními a hledá si minulou spotřebu,“ říká Šnobr.
Myslí si ale, že vláda už nemůže cenové stropy energií více snižovat, jak žádá opozice. To tvrdí také Němeček: „Ty jsou nastaveny tak, aby to stát byl schopen celé ufinancovat.“
Podle Němečka je také nastavení cenových stropů takové, aby zákazníky motivovalo k tomu chovat se úsporně. „Je třeba říkat, že kdybychom cenové stropy nezavedli, tak bychom čelili cenám, které by nebyly o pěti korunách za kWh bez daně, ale o deseti a více korunách za kWh bez daně. Když se budeme bavit o výdajích na vytápění v rodinném domě dříve okolo 30 tisíc korun a teď někde okolo 70 tisíc korun, tak si to násobme dvakrát a byli bychom na úrovni 140, 150 tisíc korun,“ říká Němeček.
Složení ceny plynu
Snížení cenových stropů by podle něj nebylo „ufinancovatelné“. Varoval, že uhelné elektrárny se musí vypořádávat s tím, že zdražilo uhlí, a musí také platit emisní povolenky. „Dávat cenu stropu pod výrobní náklady třeba menších uhelných elektráren s horší účinností by nedávalo smysl, to by stát stálo pět set miliard korun,“ tvrdí.
Podle Šnobra je potřeba přemýšlet o dalších možnostech, jak stát může pomoci domácnostem a podnikatelům s cenami energií. „Ale po tom teď nikdo nevolá. Čeká se na to, jak zareagují domácnosti a firmy po prvním lednu, protože mnoho z nich zatím neví, co to pro ně bude znamenat, přes všechny dopisy a upozornění. Energetika je něco, co jsme dlouho podceňovali, právě proto, že jsme zažili dekádu velmi nízkých cen energií, ustrnuli jsme v takovém uspokojení,“ upozorňuje Šnobr.