Řada dodavatelů energií již představila nové nabídky s nižšími cenami, pohybující se pod vládou stanoveným stropem. Dle resortu průmyslu je Česko na zimu připravené. Přispívá k tomu i stav tuzemských zásobníků, plné jsou z více než 97 procent. Ministerstvo také předpokládá, že lidé budou energiemi i nadále šetřit. Sezona by pak měla být levnější než ta minulá. Otázkou je ale cena centrálního tepla. Je možné, že teplárny využívající uhlí budou zdražovat.
Česko je podle ministerstva na zimu připravené. Některé teplárny ale možná zvýší ceny
5 minut
Události: Některé teplárny možná zvýší ceny
„Počítáme s tím, že kapacita je dostatečná pro celé zimní období. Pokud se podíváme na to, jak se vyvíjí ceny na světových trzích a podíváme se i na koncové ceny jednotlivých dodavatelů energií, tak letošní zima by skutečně měla být o něco levnější než ta předchozí,“ soudí náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti).
Otázkou zůstává cena centrálního tepla. Zatímco některé teplárny zlevňují, u jiných je naopak pravděpodobné, že budou zdražovat. Definitivní ceníky na zimu totiž zveřejní až během následujících dvou měsíců.
O cenách mají už jasno například Teplárny Brno. Zatímco dříve hlavní dodavatel tepla v jihomoravské metropoli zdražoval, od letošního října o pětinu zlevní. „V absolutních číslech se můžeme bavit o 286 korunách na gigajoul. Bezesporu tím hlavním důvodem snížení je vývoj na trzích s komoditami, kdy Teplárny Brno spalují převážně zemní plyn, a tato komodita na trhu zaznamenala v posledních měsících poměrně velký pokles,“ ujasnil finanční ředitel společnosti Přemysl Měchura.
Pomohlo ale i to, že šetřili samotní spotřebitelé. „Tím, že Brňané šetřili, to znamená netopili na třiadvacet, ale spíše na jednadvacet stupňů, tak my jsme nemuseli nakupovat drahý plyn,“ okomentoval generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
Zlevňují i další teplárny z regionu. Třeba v Břeclavi nebo ve Vyškově budou lidé platit zhruba o desetinu méně. „Vy máte vždy nasmlouvanou cenu s občany na rok. Takže ono to není o tom, že teď bychom měli nějak extra nízkou cenu, ale my jim v podstatě vracíme to předběžné vyúčtování, které je,“ sdělil starosta Vyškova Karel Jurka (ODS).
Teplárny využívající uhlí možná zdraží
Asi polovina tepla v Česku se vyrábí z uhlí. Zemní plyn se na produkci podílí asi z pětiny, zbytek je z dalších zdrojů — třeba z biomasy, štěpky nebo odpadů. Zatímco u tepláren využívajících plyn je dle odborníků možné očekávat zlevnění, u těch na uhlí je situace více nejasná. Je totiž možné, že budou dále zdražovat.
„Třeba černé uhlí se obchoduje na mezinárodním trhu, takže si ještě musíme počkat, jak se to vyvine. U hnědého uhlí zase vidíme velké inflační tlaky z domácích zdrojů. Ještě je ve hře jeden faktor — řada hlavně velkých tepláren dotovala teplo z cen elektřiny, protože měly z elektřiny velké výnosy, což se pro příští rok nezopakuje,“ vysvětlil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
„Co se týče tepláren, které jsou na uhlí, ty v letošním roce rostly o pouhých dvacet procent, což oproti růstu ostatních energií bylo mizivé. A samozřejmě tady ceny nejvíce ovlivňuje cena povolenky i obecně inflační růst všech ostatních vstupů. Takže samozřejmě lze očekávat další zvýšení,“ poznamenal mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Z čeho se v Česku vyrábí teplo
Navrácení plateb za obnovitelné zdroje?
Při průměrné roční spotřebě dvacet megawatthodin plynu zaplatila před vypuknutím energetické krize běžná domácnost asi 24 tisíc. Po výrazném zdražení to mohl být i čtyřnásobek. Částku pak srazilo zastropování cen energií. S aktuálními nabídkami dodavatelů vyjde roční platba zhruba na 46 tisíc korun.
Tomu, kdo vytápí elektřinou, se roční platba během krize mohla vyšplhat i k téměř sto tisícům. Cenu opět snížil vládní limit, nyní jsou částky ještě nižší.
Navýšit platby by v příštím roce naopak mohlo diskutované navrácení plateb za obnovitelné zdroje energie, které stát od loňského října do konce tohoto roku odpustil. Tato položka představovala necelých šest set korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Jak to bude v příštím roce, by mělo být jasné po nadcházejícím jednání vlády.
„Pro maloodběratele, zejména pro domácnosti, je tady efekt stropování. Energie byly zastropovány na nějaké hodnotě, která odfiltrovala největší nárůst. Teď vůči té stropové hodnotě budeme klesat o něco pomaleji, než jak klesá trh velkoobchodní. Pro roky 2024 a 2025 čekáme každý rok asi patnáctiprocentní snížení ceny například u elektřiny,“ okomentoval ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.
