Stát už příští rok nebude proplácet všechny náklady spojené s obnovitelnými zdroji energie. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) začnou na ty solární, vodní a větrné ve fakturách za elektřinu znovu přispívat lidé a firmy. Do loňského podzimu to bylo pro domácnosti 600 korun za každou megawatthodinu. Pak poplatek kvůli prudkému zdražení vláda hradila sama. Teď ceny energií klesají, a proto kabinet od úlev ustupuje.
„Letos všechno platí stát. Myslím si, že to je stav neudržitelný, takže příští rok se vrátíme k rozdělení mezi stát, domácnosti a firmy. Já se budu snažit nebo my se budeme snažit, aby celkový objem klesl. Ale současně vedeme v tuto chvíli debatu, jak ten podíl mít. Zda stejný, jak byl roky nastavený, nebo ho nějak změnit,“ řekl Stanjura.
„Určitě není v silách a v možnostech státního rozpočtu pro příští roky platit všechno, jak je to v roce 2023,“ dodal. Letos vyjde podpora obnovitelných zdrojů vládu na 37 miliard korun. S opětovnou spoluúčastí lidí a firem souhlasí i ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).
„Já jsem teď do meziresortu navrhl vrátit se před ten stav před vypuknutím krize. To znamená, že by domácnosti a firmy opět část těch poplatků platily a část by platil stát,“ uvedl Síkela.
Poplatek by se mohl vrátit jen ve snížené výši
Při běžné spotřebě tří megawatthodin elektřiny za rok česká domácnost odváděla ročně na podporu obnovitelných zdrojů zhruba 1800 korun. Zatím ale není jasné, jestli vláda tento poplatek vrátí v plné výši nebo jen z určité části.
„Směřování bude souviset i s tím, jestli necháme platit firmy a domácnosti stejnou část, nebo jestli po německém vzoru spíše budeme podporovat firmy než domácnosti, nebo spíše možná podpoříme domácnosti než firmy. To znamená, od příštího roku může dojít i ke změně poplatků,“ doplnil Síkela.
Vláda se návratem platby snaží snížit státní schodek
Ministr by zároveň rád část těchto výdajů proplácel z výnosů emisních povolenek. Plán přenést zpátky na domácnosti a firmy část nákladů za podporu obnovitelných zdrojů je součástí snahy vlády snížit schodek rozpočtu o desítky miliard korun.
Ministerstvo průmyslu a obchodu už 11. května slíbilo, že na podpoře obnovitelných zdrojů ušetří v příštím roce ve státním rozpočtu dvacet miliard. Konkrétní návrh ale zatím nezveřejnilo. „Vyjednávání se teď povede. My chceme vidět takovou ekonomickou rozvahu, která každopádně teď bude pro stát výhodná,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Diskuse nás asi čeká, ale já myslím, že základní parametr by mělo být to, jakým způsobem výše byly nastaveny na začátku energetické krize,“ sdělil místopředseda TOP 09 a šéf poslaneckého klubu Jan Jakob.
Ceny energií stoupnou, kritizuje opozice
Plán vládní koalice kritizuje opozice. Argumentuje tím, že znovuzavedení poplatku zdraží spotřebitelům elektrickou energii. „Je to opět další švindl pana ministra Stanjury. Takzvaný konec dotačního byznysu tedy znamená to, že poplatky za obnovitelné zdroje nebude platit stát, ale budou to platit spotřebitelé,“ domnívá se místopředseda ANO Karel Havlíček.
S tím souhlasí i šéf druhého opozičního hnutí. „V této situaci si já myslím, že by Fialova vláda občanům neměla přidávat další finanční zátěž u těch životních potřeb, mezi které bydlení bezesporu patří,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura.
Česká vláda chce rozhodnout o konečné podobě podpory obnovitelných zdrojů energie během září. Ještě předtím, než bude schvalovat návrh státního rozpočtu na rok 2024.
Vláda přijala několik energetických opatření
Opatření, které vláda přijala kvůli drahým energiím, stojí na třech pilířích. Cenový strop zaručuje maximálně šest korun za kilowatthodinu proudu a tři koruny za totéž množství plynu. Kromě toho zatím stále odpouští zmíněné poplatky za obnovitelné zdroje. Loni také fungoval úsporný tarif, který lidem vrátil až tři a půl tisíce korun.
Ministerstvo financí dodatečné náklady vyčíslilo na desítky miliard korun, a to bez sociálních dávek. Minulý rok stála tato pomoc zhruba 22 miliard, letos do konce července přes 51 miliard korun.
Dál také platí, že lidé i firmy se snaží energiemi šetřit, přestože ceny jdou postupně dolů. Podle dat z tohoto týdne klesla v meziročním srovnání spotřeba elektřiny ve druhém čtvrtletí o pět procent a plynu skoro o osm procent.
