Zastropování cen energií má pomoci domácnostem, ale i veřejným institucím nebo menším podnikům se zdražováním elektřiny a plynu. Vztahuje se na rok 2023 a tato pomoc tak nahradí původně plánovaný příspěvek z úsporného tarifu. Parlament letos v září nejprve schválil novelu energetického zákona, následně vláda v říjnu stanovila pravidla a parametry zastropování ve svém nařízení.
Zastropování cen energií – otázky a odpovědi
Co to je?
V reakci na vysoké ceny energií vláda připravila další formu pomoci v podobě cenového stropu u silové elektřiny a plynu. Týká se domácností a malých a středních firem. Některé podniky mají od vlády i stanoven limit na výši spotřeby, kterou bude cenový strop zohledňovat.
Cenový strop u elektřiny je nastaven na 5 korun za kilowatthodinu bez DPH, tedy 6,05 koruny za kilowatthodinu s DPH.
Cenový strop u plynu bude zaveden na 2,50 koruny za kilowatthodinu bez DPH, tedy 3,025 koruny za kilowatthodinu s DPH.
K těmto cenám je pak potřeba připočíst ještě distribuční poplatky. Tedy pokud se připočtou například k zastropované ceně elektřiny nejrůznější typy distribučních poplatků, budou mít domácnosti cenovou hranici mezi 7 a 9 korunami za kilowatthodinu.
Kdy k zastropování cen dojde?
Cenový strop by se u dotyčných energií měl na zálohách projevit nejpozději od letošního listopadu. Platit pak začnou začátkem roku 2023, tedy 1. lednem, a zastropované zůstanou do jeho konce, tedy do 31. prosince.
Koho se zastropování cen energií týká?
Zastropování cen elektřiny je nastaveno následovně u těchto subjektů:
- domácnosti – mají zastropovanou veškerou svou spotřebu,
- poskytovatelé veřejné služby – obce, samosprávy, školy, nemocnice a další poskytovatelé veřejných služeb mají cenu elektřiny zastropovanou na celou spotřebu,
- malé a střední podniky:
– ty, které mají odběr z hladiny nízkého napětí pro elektřinu, mají zastropovanou veškerou spotřebu,
– ty, které mají odběr z vyšších napěťových hladin, mají zastropovaných 80 procent nejvyšší roční spotřeby za uplynulých 5 let .
Zastropování cen plynu je nastaveno následovně u následujících subjektů:
- domácnosti – mají zastropovanou veškerou svou spotřebu,
- poskytovatelé veřejné služby – obce, samosprávy, školy, nemocnice a další poskytovatelé veřejných služeb mají cenu plynu zastropovanou na celou spotřebu,
- maloodběratelé z řad firem a podniků budou mít zastropovanou veškerou svou spotřebu (pokud mají odběr do 630 MWh za rok),
- střední odběratelé mají cenový strop na 80 procentech své nejvyšší roční spotřeby za posledních 5 let (pokud mají odběr mezi 630 a 4200 MWh za rok).
Co takzvaná stálá měsíční platba?
Strop se dotkne i další části cen energií, a to takzvaných stálých měsíčních plateb. Jde o paušální měsíční platbu, kterou určuje dodavatel. Odběratel ji může najít pod různými názvy na faktuře, například poplatek za odběrné místo nebo právě stálá měsíční platba. Ta se liší u jednotlivých dodavatelů, každý si účtuje jinou cenu.
Pro existující smlouvy budou stálé měsíční platby zmraženy na stávající úrovni. Platby u nových smluv se pak budou řídit vládním nařízením, které stanovilo jejich maximum na 130 korunách za měsíc na odběrné místo (s DPH je pak cena 157,30 korun).
Jak již bylo zmíněno, konečná cena energie se skládá ještě z dalších částí, například z regulovaných plateb. U elektřiny jde například o poplatek za distribuci nebo stálý měsíční plat za příkon. U plynu pak jde například o poplatek za distribuci nebo stálý měsíční plat za přistavenou kapacitu. Tyto poplatky ale vláda se zastropováním cen energií nereguluje. Pracuje pouze s obchodní částí ceny, která se skládá z obchodní jednotkové ceny – tam je tedy strop u elektřiny nastaven na 6,05 koruny/KWh s DPH, u plynu na 3,025 koruny/KWh s DPH – a z měsíční platby na odběrové místo, u níž je strop nastaven na 157,30 koruny s DPH měsíčně.
Ostatní odběratelé energií, tedy elektřiny a plynu, mají nárok na zpětnou kompenzaci zvýšených nákladů na energie od MPO (Dočasný krizový rámec).
Co musím pro zastropování ceny udělat?
Odběratelé v případě cenového stropu u energií nemusí o nic žádat. Jde totiž o povinnost pro samotného dodavatele. Ten musí zastropování zohlednit v rámci nových zálohových plateb. K tomu, jak už bylo zmíněno, dojde nejpozději v listopadu 2022.
Mám sjednanou cenu nižší, než je stanovený strop cen energií. Kolik tedy budu platit?
V takových případech zákazník platí tu cenu, kterou má sjednanou se svým dodavatelem energií. Stávající ceny ze smluv zůstávají nedotčeny novou regulací, a to do té doby, dokud sjednaná nižší cena ve smlouvě platí.
