Desítkám až stovkám tisíc lidí hrozí od příštího roku skokové zdražení elektřiny a plynu. Jde o ty, kteří si loni zafixovali tehdy rekordní ceny energií na víc let. Letos je ještě chrání vládou stanovený strop, příští rok ale mohou platit i několikanásobně vyšší částky. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) chce, aby dodavatelé byli k těmto klientům vstřícnější.
Po skončení vládního stropu hrozí některým domácnostem skokové zdražení energií
„Jako vláda máme složitou pozici v tom, že nemůžeme přímo zasahovat do smluvních vztahů. Na druhé straně musím říct, že vnímám problém a ani nám se nechce příliš platit kompenzace,“ uvedl Síkela.
ČEZ nebo některé pražské energetické firmy podle něj „mají trošku jiný přístup“. „Já jsem samozřejmě s vedením ČEZ komunikoval a zajímalo by mě, jestli by nebylo možné těm klientům, kteří zafixovali, nabídnout nové tarify,“ doplnil Síkela.
Někteří dodavatelé nevyloučili, že až vládní zastropování skončí, poskytnou lidem lepší nabídku. Část odběratelů si totiž zafixovala rekordně vysoké ceny energií i na dva nebo tři roky. Podle dodavatelů jde o nižší stovky tisíc klientů, a to i přesto, že některé společnosti loni fixované produkty už nenabízely.
„My jsme se na konci roku 2021 rozhodli, že nebudeme nabízet zákazníkům fixované produkty, protože by to mohlo být v dlouhodobém horizontu pro zákazníky nevýhodné,“ uvedl mlučí Pražské energetiky Karel Hanzelka.
„My jsme třeba už loni v polovině roku přestali dvouleté i tříleté fixace zákazníkům proaktivně nabízet. Ale byli samozřejmě lidé, kteří se třeba refixovali do té dvouleté nebo tříleté fixace. A těm v tuto chvíli skutečně hrozí, potom co stropy končí, tak protože se jim ty energie nakoupily, že by platili více,“ nastínil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Zatímco letos chrání spotřebitele vládní strop, pro příští rok s ním zatím kabinet nepočítá. Lidé by tak od ledna 2024 měli až do konce jejich fixace platit smluvenou cenu.
Některé smlouvy s vysokou fixací se vyplatí vypovědět i v případě pokuty
„Vývoj cen v tuto chvíli nedává důvod, proč s cenovými stropy za horizont tohoto roku pokračovat. Na druhé straně já vždycky říkám, počkejme ještě. To znamená, kdyby například došlo k nějakému výraznému výkyvu cen z důvodu třeba eskalace válečného konfliktu, tak by ceny mohly zase vyletět nahoru,“ uvedl Síkela.
„Bylo tu něco v oblasti energií, co tu v minulosti nebylo. Spotřebitelé samozřejmě nevěděli jistě, jak se mají chovat. V tomto ohledu je potřeba chování takto pochopit. Nemělo by se jenom říci: Vy jste si to takhle uzavřeli, je to váš problém, musíte dodržet platnost smlouvy a smluvenou cenu,“ přiblížila právnička a odborná poradkyně Sdružení obrany spotřebitelů Alena Máčová.
Z právního hlediska smlouvy ale platí. V případě předčasného ukončení závazku tak může spotřebitelům hrozit sankce. „Je možné, že klientům, kterých se to týká, budeme moci nabídnout nějaký nový produkt, který bude odpovídat současné situaci na energetických trzích,“ řekl mluvčí E.ON Roman Šperňák.
„Je to samozřejmě nepříjemná situace. Situaci řešíme, nějaké řešení hledáme,“ uvedl Gazdík.
„Je to téma, které chceme v příštích týdnech a měsících řešit. Samozřejmě že pokračování zastropování cen je jedním z možných řešení. Předpokládáme, že v dohledné době dospějeme k nějaké variantě, která zhojí i tento negativní efekt doznívající energetické krize,“ oznámil mluvčí Innogy Pavel Grochál.
V některých případech se ale spotřebiteli vyplatí smlouvu vypovědět. Přestože mu hrozí pokuta, přechodem k jiné společnosti může výrazně ušetřit.
Letošní ceny plynu poklesly. Zlevnila i elektřina
Letos společnosti své ceníky zlevňují. Všichni největší dodavatelé energií už nabízejí produkty pod vládou stanoveným stropem. I tak se ale jedná o částky mnohem vyšší než před energetickou krizí. V současné době alespoň ti velcí hráči na trhu další snížení cen neplánují. Do budoucna to ale nevylučují.
Záležet bude hlavně na vývoji velkoobchodních cen na burze. Ty v případě plynu klesají, a to už od podzimu loňského roku. Jedna megawatthodina se v uplynulém týdnu obchodovala za 25 eur.
Vývoj velkoobchodní ceny zemního plynu
„Jsme asi tak čtyřikrát až pětkrát pod stropovou cenou, která u nás platí. Je potřeba velice bedlivě střežit celou plynárenskou infrastrukturu, v takovéto chvíli potom mohu zodpovědně prohlásit, že cena plynu půjde stále ještě dolů,“ řekl poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.
Levnější je i elektřina. „ČEZ je navázán na německou burzu a protože na německé burze stále ještě ceny neklesly takovým způsobem, které by odpovídaly cenám plynu nebo jakýmkoli cenám nákladovým, tak v tom případě bohužel musím konstatovat, že u elektřiny k takovému dramatickému poklesu nedojde,“ řekl Ludvík.
„Dojde teprve tehdy, až se vyčerpají veškeré dlouhodobé smlouvy a kontrakty, které se v dnešní době blokují na burze,“ dodal.
Podle Gazdíka se do výše cen na burze promítla i cena emisních povolenek. „Velkoobchodní ceny se už tolik nepohybují dolů, je to tím, že cena povolenky je poměrně drahá. Pokud by nešla cena povolenky níž, tak nelze předpokládat, že by ceny elektřiny pokračovaly v rychlém poklesu, jako pokračovaly doteď,“ přiblížil mluvčí ČEZ.
Vývoj velkoobchodní ceny elektřiny
„Jednak je potřeba, aby tam byl určitý setrvalý stav, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že obchodníci nakupují energie dopředu. Zpravidla většinou rok, někdy i více a v současných cenách se odráží i nákupy v roce 2022,“ upozornil Hanzelka z Pražské energetiky.
I přes zlevňování ale stále stovky tisíc lidí platí vládní strop. Hlavně klienti se smlouvou na dobu neurčitou. Ti tak často požadují cenu nižší nebo shání nového dodavatele.
„V aktuální chvíli doporučujeme spíše krátkodobější fixace na rok, rok a půl, maximálně dva, pokud nabídka bude cenově srovnatelná s kratšími závazky. A pohlídat si konec smlouvy a včas to řešit s určitým předstihem,“ poradil energetický analytik Jan Béreš.
Při podpisu smlouvy by si lidé měli ohlídat, na jak dlouho platí nebo zda dodavatel garantuje cenu a v jaké výši.
Příklady z praxe
Pokud si lidé loni v létě zafixovali plyn u největšího tuzemského dodavatele na dva roky, zaplatí za rok při spotřebě 20 megawatthodin skoro 85 tisíc korun. Teď je chrání vládní strop, který částku snižuje na 70 tisíc korun. Aktuálně se ale nabídky na trhu pohybují okolo 45 tisíc korun.
Menší domácnosti s jednotarifní elektřinou při spotřebě tři megawatthodiny zaplatí podle loňských cen 32 tisíc korun ročně. Se stropem je částka o pět tisíc korun nižší. Současné nabídky na trhu jsou ale ještě o čtyři tisícovky nižší.
Ty, kdo elektřinou i topí, vyjde podle loňských cen roční platba na skoro 91 tisíc korun. Se stropem se dostanou na 70 tisíc korun, přestože aktuální nabídky jsou kolem 55 tisíc korun.