Gazdík: Ukrajinské děti se adaptují dobře. Od září budou muset chodit do českých tříd

Nahrávám video

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) je Česká republika na hraně kapacit při zvládání migrační vlny z válkou zasažené Ukrajiny. Klíčová je schopnost lidí kreativně se zapojit, jako příklad uvádí školy. V Interview ČT24 mluvil o začleňování ukrajinských dětí do českých tříd, podle něj kvitují, že je učitelé příliš netlačí do češtiny. Od září nicméně budou muset děti fungovat v běžných českých třídách.

Uprchlická vlna v Česku se mírně zpomalila, podle Gazdíka je země ale stále na hraně možností. Nechtěl nicméně uvést konkrétní počet běženců, při kterém už by stát příchod migrantů nezvládal. „Všechno je o schopnosti lidí kreativně se zapojit,“ věří a za příklad dává školy, které podle něj zvládají integrovat ukrajinské žáky velmi dobře.

Ve většině větších škol podle něj teď fungují ukrajinské třídy a v těch menších aspoň adaptační skupiny, kam se mohou nově příchozí děti přidat. „Při rozhovorech s ukrajinským ministrem školství a ukrajinským velvyslancem, i když jezdím po školách, Ukrajinci velmi kvitují, že je netlačíme do českých tříd a k učení češtiny příliš. Pořád věří tomu, že se během několika měsíců vrátí domů. Já bych jim to strašně přál, nicméně veškeré migrační teorie říkají něco trochu jiného.“

Při rozmístění ukrajinských školáků a studentů podle Gazdíka pomáhá také dopis ukrajinského velvyslance umístěný ve vlacích, které uprchlíky přivážejí. Píše se v něm, že pokud chtějí umístit děti do škol, měli by se vyhnout Praze a jejímu okolí, kde jsou už školy většinou na hraně kapacit.

Od září se musí ukrajinské děti začlenit do českých tříd

Gazdík si uvědomuje, že morálně máme povinnost ukrajinským uprchlíkům pomáhat, „ale neměli bychom jako země aktivním způsobem zneužívat toho, že je válka a že třeba by nám ukrajinské děti mohly v budoucnu vyřešit problém důchodového systému“, zdůrazňuje. Obrat zemi o její největší bohatství, kterým jsou vzdělaní lidé, nám podle ministra nepřísluší. „Pokud se sami rozhodnou (tu zůstat), je to v pořádku. Ale my bychom je neměli aktivně tlačit,“ je přesvědčen. 

Adaptovat na české školní podmínky se podle něj děti budou ve zbytku tohoto školního roku. „Tam jsou umožněny adaptační skupiny, zákonem lex Ukrajina jsme ředitelům výrazně zjednodušili rozhodování, jak budou teď do června v případě ukrajinských dětí fungovat,“ vysvětlil Gazdík. Od září nicméně podle ministra není cílem vytvářet zvláštní ukrajinské třídy. „V září už nemůžou být děti v adaptačních skupinách, v září už musí nastoupit do běžných tříd,“ zdůraznil Gazdík.

Klíčové podle ministra bude, jaký bude počet ukrajinských dětí ve školách v květnu a červnu. Podle toho vláda připraví další opatření. Cermat už podle něj připravuje pro letošní rok jednotné přijímací zkoušky v ukrajinštině, které usnadní dětem vstup na střední školy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 40 mminutami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 6 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 7 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 7 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 7 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 10 hhodinami
Načítání...