EK se staví proti financování patnácti protipovodňových projektů z českého Národního plánu obnovy

Evropská komise nesouhlasí s financováním patnácti protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy v gesci ministerstva zemědělství (MZe). Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu, řekl mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Ministerstvo mělo připraveno 42 projektů, z toho dva byly rezervní. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v pátek uvedl, že projekty budou dokončeny bez ohledu na to, zda na ně půjdou peníze z EU.

Bílý uvedl, že MZe dostalo zprávu o vyloučení projektů od hlavního koordinátora Národního plánu obnovy letos v lednu. Evropská komise s financováním nesouhlasí na základě svých vnitřních předběžných hodnocení. „Dle sdělení se jednalo o následující důvody vyřazení: časový, výstupem projektu bude projektová dokumentace, a nikoliv samotné opatření proti povodním, a charakteru projektu, kdy se jedná o betonové stavby, které odporují principu přírodě blízkého opatření,“ doplnil.

Bílý upozornil na to, že seznam projektů Česká republika Komisi poslala v roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše (ANO). MZe jedná s resortem financí o navýšení rozpočtu na vodní hospodářství, aby bylo možné projekty letos financovat, uvedl. „Vzhledem k zaváděným úsporným opatřením na celorepublikové úrovni dosud nebyla tato jednání ukončena. V současné době tyto akce financují investoři, kterými jsou státní podniky povodí,“ dodal Bílý.

Projekty vzniknou i bez evropských peněz, řekl Nekula

Nekula řekl, že vyjmutí financování z plánu obnovy je jen otázkou výkladu bruselských úředníků, zda je v plánovaných projektech moc, anebo málo betonu. Stavby se podle něj musejí dokončit v podobě, jak jsou vyprojektované. „Je jen otázka, z jakého zdroje se to zafinancuje,“ dodal.

Například k vyřazenému projektu rekonstrukce liberecké přehrady Harcov ve čtvrtek ředitelka odboru vodohospodářské politiky a protipovodňových opatření MZe Alena Binhacková uvedla, že podmínkou pro čerpání dotací je dokončení staveb do konce roku 2023, což liberecká přehrada nesplňuje.

Mluvčí MZe uvedl, že mezi vyřazenými akcemi je několik projektů, jejichž výstupy jsou pouze dokumentace k projektům. Patří k nim například vypracování projektové dokumentace protipovodňových opatření v Přerově, Volyni nebo u vodního díla Nové Heřminovy. Je mezi nimi také hydrogeologická studie k vodnímu dílu Skalička či předprojektová příprava k plánované přehradě Kryry. Vyřazen byl také projekt přestavby jezu na Opavě nad obcí Kunov, zabezpečení přehrady Hněvkovice nebo rekonstrukce bezpečnostního přelivu na přehradě Plumlov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zabili jsme šéfa íránské bezpečnostní rady, tvrdí izraelský ministr obrany

Šéf íránské bezpečnostní rady Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl podle Reuters v úterý izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Některá izraelská média o něco dříve informovala, že se Larídžání stal terčem útoku, ale nebylo jasné, zda byl v jeho důsledku zraněn či zahynul. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir později uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil.
10:47Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 14 mminutami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy. Izrael oznámil, že se mu podařilo zabít vysoké představitele íránského režimu.
04:30Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinci „potopili“ v rámci cvičení fregatu NATO

Mezinárodnímu týmu pod ukrajinským vedením se povedlo najít slabá místa v obraně námořních sil NATO. Tým, který představoval nepřítele, „potopil“ nejméně jednu spojeneckou fregatu Aliance během cvičení NATO REPMUS/Dynamic Messenger 2025 loni v září v Portugalsku.
před 1 hhodinou

Exprezidenti USA popřeli tvrzení Trumpa, že jeden z nich podpořil válku s Íránem

Všichni čtyři žijící exprezidenti Spojených států popřeli tvrzení současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, že jeden z nich soukromě vyjádřil souhlas s jeho válkou s Íránem. Informovala o tom stanice CNN a další média s odvoláním na poradce a blízké osoby někdejších prezidentů Joea Bidena, Baracka Obamy, George Bushe mladšího a Billa Clintona.
před 1 hhodinou

Velké moldavské město skončilo kvůli znečištění po ruském útoku bez vody

Palivo uniklé do řeky Dněstr po ruském útoku na vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny zamořilo vodovodní systémy v sousedním Moldavsku. V Baltsi, třetím největším městě země, byly dodávky vody zcela přerušeny, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady.
před 1 hhodinou

Moskva ovládá Bělorusko i bez války, říká disident Bjaljacki

Bělorusko připomíná jednu velkou věznici a sousední Rusko zemi ovládá i bez války, řekl v Událostech, komentářích běloruský disident Ales Bjaljacki. Nositel Nobelovy ceny za mír podotkl, že Moskva nechce obnovit Sovětský svaz, nýbrž jemu předcházející Ruskou říši. Bjaljacki, který po propuštění z běloruského vězení žije v Norsku, dodal, že skutečně svobodný bude, až se bude moci do vlasti vrátit. Pořád moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se poblíž 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...