Krajský soud v Praze odmítl vymezení vysokorychlostního koridoru na plánované nové trati Praha–Brno. Na návrh sedmi středočeských obcí zrušil část dokumentu Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, který dva koridory vysokorychlostní železnice vymezuje. Hlavním důvodem bylo nedostatečné posouzení vlivu stavby na vodní nádrž Vrchlice, která slouží jako zásobárna pitné vody pro 60 tisíc obyvatel celého Kutnohorska a části Čáslavska.
Kvůli nedostatečnému posouzení vlivu stavby soud zrušil zásady územního rozvoje v rozsahu povodí této nádrže, informoval ve čtvrtek mluvčí krajského soudu Jiří Wažik. Hejtmanství podle mluvčí Zuzany Žídkové proti rozsudku pravděpodobně podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Rozsudek soud vyhlásil ve čtvrtek a zatím není pravomocný, právní moci nabude vyhotovením. Účastníci pak mohou podat kasační stížnost. Žídková řekla, že krajský úřad zatím nedostal písemné vyhotovení rozsudku. Až se s ním seznámí, s největší pravděpodobností kasační stížnost podá, dodala.
Obavy o vodu
Řada obcí v okolí budoucí vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem má obavy o zdroje pitné vody, část starostů upozorňuje i na velký zábor půdy. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že plánovaná varianta tratě vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Také zástupci kraje v minulosti uváděli, že se trať zdrojů vody nedotkne.
Soud dal ale obcím za pravdu v tom, že Středočeský kraj nedostatečně vypořádal připomínky odborných subjektů, tedy ministerstva zemědělství a Povodí Labe. Tyto instituce poukazovaly na chybějící podklady, z nichž by bylo zřejmé, že výstavba železnice vodní zdroj neohrozí.
Kraj měl zajistit odborné podklady k tomu, zda a jak moc mohou být dotčeny přítoky nádrže Vrchlice, aby mohl uvážit, zda lze v navazujících řízeních přijmout dostatečná kompenzační opatření, jež případný negativní vliv na tuto nádrž zmírní. „Ohrožením hlavních přítoků by mohla být narušena samotná podstata účelu této nádrže. V dané oblasti není jiný srovnatelný zdroj pitné vody a hydrologická situace není v tomto regionu uspokojivá,“ upozornil soud.
Nejasno o alternativní trase
Dalším důvodem zrušení části zásad územního rozvoje byla částečná nepřezkoumatelnost. Kraj se podle soudu při pořizování aktualizovaných zásad dostatečně nevypořádal s námitkou, že nelze s dostatečnou přesností určit, zda se do vymezeného koridoru vejde i alternativní trasa vysokorychlostní tratě, které dává přednost přilehlá obec.
Krajský soud se podle mluvčího Wažika zabývá také dalším návrhem na zrušení zásad územního rozvoje, který napadl i zbývající část vymezeného koridoru.










