ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

Končící kabinet tento týden schválil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) je do něj ale potřeba doplnit ještě přes sedmatřicet miliard korun.

Na Ředitelství silnic a dálnic tak čeká na parafu zhruba osm smluv a další postupně přibývají po uzavírání výběrových řízení.

„Nepotřebuju mít úplně za každou cenu schválený rozpočet sněmovnou. Pokud by přišla určitá deklarace buď současné, nebo budoucí vládní garnitury, že finanční prostředky na tyto stavby budou k dispozici, tak si dokážu představit, že aspoň některé zahájíme ještě v letošním roce. A samozřejmě čím více se tato deklarace nebo schválení rozpočtu bude odsouvat, tím více se bude posouvat samotná realizace,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Delší odklad by podle správců dálnic stavby prodražil. Smlouvy totiž pro tyto případy počítají s valorizací. Shodu, jak financovat ty páteřní, které podnik plánoval zahájit ještě do konce roku, by Mátl chtěl do čtrnácti dnů.

Na peníze čekají úseky D11 či D35

Na potřebné finance čeká například bezmála dvacet kilometrů dlouhý úsek z Jaroměře do Trutnova, který je posledním z celé dálnice D11, kde se ještě nestaví. Vyjde na víc než devět miliard a řidiči by se po něm měli svézt v roce 2028. Zhotovitel je vybraný a začít měl ještě letos, dokonce za menší náklady, než ŘSD plánovalo. Přesto na smlouvě podpis chybí.

„Stavba dálnice D35 Vrbice–Hořice, 1/16 Martinovice – Mladá Boleslav a velmi důležitá stavba i přestavba křižovatky u Ruzyně, to znamená stavba na dálnici D0, nebo na dálnici D7 MÚK Aviatická,“ jmenuje Mátl další připravené, ale kvůli chybějícím penězům zatím nerealizované projekty.

Vybrané výdaje ŘSD
Zdroj: ČT24

Státní fond dopravní infrastruktury počítá příští rok pro ŘSD třeba se zhruba jedenácti miliardami na nově zahajované akce. Bezmála třicet miliard má jít tam, kde už se staví, a necelých dvanáct na projekty v přípravě, kdy peníze slouží třeba k výkupu pozemků.

„Kdybychom se pohybovali ve stejném rozpočtu jako v roce 2025 na začátku roku, to znamená kolem 80 miliard, tak si dokážeme představit, že všechny ty naše předpoklady dokážeme zvládnout, kromě některých staveb na silnicích první třídy, které by se třeba o rok odložily. Týká se to například obchvatu Břeclavi, Šternberka, Bučovic,“ dodává Mátl.

Budoucí vláda by si měla stanovit priority

Ministerstvo dopravy teď připravuje nástroj pro stanovování priorit v budování infrastruktury a pro výběr z připravených projektů. Hlavním kritériem mají být ekonomické přínosy. Zohledňovat se má ale třeba i to, jak silně tranzitní doprava zatěžuje okolní obce.

„Podařilo se zrychlit přípravu staveb a teď je jich připraveno víc, než jich kdy v historii bylo. Teď je na místě v tomto směru na základě politické vůle rozhodnout, které budou mít přednost a které budou muset nějaký čas posečkat,“ uvedl Kupka.

„Jedná se v tuhle chvíli o stovky staveb. To nejsou samozřejmě jenom ty velké, které my garantovat budeme, ať už se jedná o pokračování D35, nebo D11. U těch menších budeme brát skutečně jeden za druhým a posuzovat to z pohledu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit,“ podotkl k možnému přístupu příští vlády 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Kolik miliard chce možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů do oblasti doplnit, zatím její zástupci komentovat nechtěli. Jasno už ale mají v tom, že prioritou je dokončení základní dálniční sítě.

Otazníky nad vysokorychlostní železnicí

Doprava jsou ale také vlaky. „Možná se posunou stavby rychlostní železnice,“ připustil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Šéf Motoristů Petr Macinka se ale domnívá, že „je to extrémně nákladná záležitost, která nedává v zemi o velikosti České republiky smysl“.

„Přehodnocovat, zda vůbec vysokorychlostní železniční trať ano, či ne, to by za mě bylo špatně,“ namítá místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jan Sviták (STAN).

Podle představ vznikající vlády se nebude pokračovat třeba s vysokorychlostní tratí do Hradce Králové a Vratislavi.

Za letošek přibude 65 kilometrů nových dálnic

Aktuálně se pracuje přibližně na 188 kilometrech dálnic. Dalších 76 kilometrů se právě soutěží. Přes čtyři sta kilometrů ŘSD připravuje. Loni se řidičům otevřelo rekordních 111 kilometrů oproti předloňským patnácti.

„V letošním roce otevřeme celkem 65 kilometrů nových dálnic, do konce roku to bude přes 51 kilometrů. Nejvíc se otevře v předvánočním týdnu. V příštím roce je předpoklad zatím kolem čtyřiceti kilometrů,“ doplnil Mátl.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s celkovými výdaji 187 miliard korun. Nejvíc, přes devadesát procent z této částky, si mají rozdělit Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic. Vodním cestám připadá zhruba miliarda, krajům něco přes tři. Představitelé vznikající nové vlády ale kritizují, že garantovaných je v rozpočtu SFDI jen asi 150 miliard.

Fond už na příští rok také nepočítá s penězi na opravy silnic druhé a třetí třídy, které spravují regiony, a mají je tedy i platit. Částka se krátila už letos. Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) upozorňuje, že to povede k rychlé degradaci těchto cest. Zástupci končící vlády oponují, že stát hejtmanstvím právě na tyto účely poskytl za posledních pět let přes dvacet pět miliard.

Na roky 2027 a 2028 se pro fond SFDI výhledově počítá se sumou 243, respektive 311 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přesun agend už dle šéfky Úřadu vlády nelze změnit, odbory avizovanou stávku zvažují

Rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a ho už nelze změnit, řekla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha zástupcům zaměstnanců Strakovy akademie a tamních odborů na čtvrtečním ranním jednání. Většinu kritiky označila za neopodstatněnou. Odboráři ve středu varovali, že pokud úřad podepíše v pátek převod příslušných odborů, jsou připraveni vyhlásit stávku. Po čtvrteční schůzce řekli, že záležitost musí znovu kolektivně projednat.
10:58Aktualizovánopřed 22 mminutami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 50 mminutami

Policie stíhá 12 lidí a dvě firmy za kuplířství v klubech i bytech

Policie zahájila stíhání dvanácti lidí a dvou firem za kuplířství v Brně, Mikulově i na jiných místech Česka. První případ se týká provozování nočních klubů a brněnských privátů, druhý pak bytů s asijskými prostitutkami v různých tuzemských městech, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněné lidi stíhá centrála také za účast na organizované zločinecké skupině a za maření výkonu úředního rozhodnutí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

V závěru týdne se vystřídá deštivé i slunečné počasí

V Česku se v závěru týdne vystřídá deštivé i slunečné počasí. Přeháňky a ojediněle i bouřky se objeví od západu během čtvrtečního odpoledne, večer budou srážky četnější, postupně budou ustávat během pátečního odpoledne. O víkendu očekávají meteorologové již převážně malou oblačnost, nejvyšší teploty se vrátí k 25 stupňům Celsia, vyplývá z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

ŽivěPoslanci projednávají nominanty na státní vyznamenání

Poslanci mají ve čtvrtek hlasovat o sněmovních nominantech na udělení nebo propůjčení státního vyznamenání. Předběžný seznam čítá 151 jmen. Zákonodárci z dolní komory v něm mohou škrtat, nebo jej naopak doplňovat. Na programu jednání dolní komory byly dopoledne ale zejména pravidelné interpelace na členy vlády.
před 6 hhodinami

Sněmovna v prvním čtení podpořila návrh na znovuzavedení EET

Sněmovna v prvním čtení podpořila vládní návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Má začít fungovat od příštího roku. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům mimo jiné řekla, že nový systém bude jednodušší a nebude tak administrativně náročný. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i vrácení předkladatelům, které vznesli poslanci TOP 09 a ODS. Poslanci se následně potřetí vrátili ke druhému kolu debaty o koaliční novele stavebního zákona. Jednání o tomto bodě bylo následně přerušeno do čtvrtečních ranních hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami
Načítání...