ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

Končící kabinet tento týden schválil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) je do něj ale potřeba doplnit ještě přes sedmatřicet miliard korun.

Na Ředitelství silnic a dálnic tak čeká na parafu zhruba osm smluv a další postupně přibývají po uzavírání výběrových řízení.

„Nepotřebuju mít úplně za každou cenu schválený rozpočet sněmovnou. Pokud by přišla určitá deklarace buď současné, nebo budoucí vládní garnitury, že finanční prostředky na tyto stavby budou k dispozici, tak si dokážu představit, že aspoň některé zahájíme ještě v letošním roce. A samozřejmě čím více se tato deklarace nebo schválení rozpočtu bude odsouvat, tím více se bude posouvat samotná realizace,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Delší odklad by podle správců dálnic stavby prodražil. Smlouvy totiž pro tyto případy počítají s valorizací. Shodu, jak financovat ty páteřní, které podnik plánoval zahájit ještě do konce roku, by Mátl chtěl do čtrnácti dnů.

Na peníze čekají úseky D11 či D35

Na potřebné finance čeká například bezmála dvacet kilometrů dlouhý úsek z Jaroměře do Trutnova, který je posledním z celé dálnice D11, kde se ještě nestaví. Vyjde na víc než devět miliard a řidiči by se po něm měli svézt v roce 2028. Zhotovitel je vybraný a začít měl ještě letos, dokonce za menší náklady, než ŘSD plánovalo. Přesto na smlouvě podpis chybí.

„Stavba dálnice D35 Vrbice–Hořice, 1/16 Martinovice – Mladá Boleslav a velmi důležitá stavba i přestavba křižovatky u Ruzyně, to znamená stavba na dálnici D0, nebo na dálnici D7 MÚK Aviatická,“ jmenuje Mátl další připravené, ale kvůli chybějícím penězům zatím nerealizované projekty.

Vybrané výdaje ŘSD
Zdroj: ČT24

Státní fond dopravní infrastruktury počítá příští rok pro ŘSD třeba se zhruba jedenácti miliardami na nově zahajované akce. Bezmála třicet miliard má jít tam, kde už se staví, a necelých dvanáct na projekty v přípravě, kdy peníze slouží třeba k výkupu pozemků.

„Kdybychom se pohybovali ve stejném rozpočtu jako v roce 2025 na začátku roku, to znamená kolem 80 miliard, tak si dokážeme představit, že všechny ty naše předpoklady dokážeme zvládnout, kromě některých staveb na silnicích první třídy, které by se třeba o rok odložily. Týká se to například obchvatu Břeclavi, Šternberka, Bučovic,“ dodává Mátl.

Budoucí vláda by si měla stanovit priority

Ministerstvo dopravy teď připravuje nástroj pro stanovování priorit v budování infrastruktury a pro výběr z připravených projektů. Hlavním kritériem mají být ekonomické přínosy. Zohledňovat se má ale třeba i to, jak silně tranzitní doprava zatěžuje okolní obce.

„Podařilo se zrychlit přípravu staveb a teď je jich připraveno víc, než jich kdy v historii bylo. Teď je na místě v tomto směru na základě politické vůle rozhodnout, které budou mít přednost a které budou muset nějaký čas posečkat,“ uvedl Kupka.

„Jedná se v tuhle chvíli o stovky staveb. To nejsou samozřejmě jenom ty velké, které my garantovat budeme, ať už se jedná o pokračování D35, nebo D11. U těch menších budeme brát skutečně jeden za druhým a posuzovat to z pohledu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit,“ podotkl k možnému přístupu příští vlády 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Kolik miliard chce možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů do oblasti doplnit, zatím její zástupci komentovat nechtěli. Jasno už ale mají v tom, že prioritou je dokončení základní dálniční sítě.

Otazníky nad vysokorychlostní železnicí

Doprava jsou ale také vlaky. „Možná se posunou stavby rychlostní železnice,“ připustil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Šéf Motoristů Petr Macinka se ale domnívá, že „je to extrémně nákladná záležitost, která nedává v zemi o velikosti České republiky smysl“.

„Přehodnocovat, zda vůbec vysokorychlostní železniční trať ano, či ne, to by za mě bylo špatně,“ namítá místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jan Sviták (STAN).

Podle představ vznikající vlády se nebude pokračovat třeba s vysokorychlostní tratí do Hradce Králové a Vratislavi.

Za letošek přibude 65 kilometrů nových dálnic

Aktuálně se pracuje přibližně na 188 kilometrech dálnic. Dalších 76 kilometrů se právě soutěží. Přes čtyři sta kilometrů ŘSD připravuje. Loni se řidičům otevřelo rekordních 111 kilometrů oproti předloňským patnácti.

„V letošním roce otevřeme celkem 65 kilometrů nových dálnic, do konce roku to bude přes 51 kilometrů. Nejvíc se otevře v předvánočním týdnu. V příštím roce je předpoklad zatím kolem čtyřiceti kilometrů,“ doplnil Mátl.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s celkovými výdaji 187 miliard korun. Nejvíc, přes devadesát procent z této částky, si mají rozdělit Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic. Vodním cestám připadá zhruba miliarda, krajům něco přes tři. Představitelé vznikající nové vlády ale kritizují, že garantovaných je v rozpočtu SFDI jen asi 150 miliard.

Fond už na příští rok také nepočítá s penězi na opravy silnic druhé a třetí třídy, které spravují regiony, a mají je tedy i platit. Částka se krátila už letos. Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) upozorňuje, že to povede k rychlé degradaci těchto cest. Zástupci končící vlády oponují, že stát hejtmanstvím právě na tyto účely poskytl za posledních pět let přes dvacet pět miliard.

Na roky 2027 a 2028 se pro fond SFDI výhledově počítá se sumou 243, respektive 311 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
před 15 mminutami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 5 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Babiš: Rozhodnutí ÚS respektuji. Pak ho označil za absurdní. Macinka vidí pokus o puč

Premiér Andrej Babiš (ANO) sdělil, že předběžné opatření Ústavního soudu (ÚS) ve věci účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře respektuje, následně ho však označil za absurdní a proti zájmům Česka. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluví o pokusu o ústavní puč. Předseda koaličního hnutí SPD a šéf sněmovny Tomio Okamura tvrdí, že se soud stal vazalem hlavy státu. Opoziční politici naopak hovoří o správném kroku, který je třeba respektovat. Sám Pavel rozhodnutí ÚS rovněž uvítal.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců či zákaz kazítek

Sněmovna ve středu odpoledne v prvním čtení podpořila zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí. Vládní návrh počítá například s tím, že dočasně chránění žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území Česka. Podmínky se nemají týkat dětí a studujících či seniorů. Vládní koalici se naopak opět nepodařilo dokončit schvalování jejího návrhu zákona o státních zaměstnancích.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prezident dle zástupců ČT a ČRo podpořil debatu o roli veřejnoprávních médií

Prezident Petr Pavel podle zástupců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) na středeční společné schůzce podpořil odbornou debatu o roli veřejnoprávních médií. Novinářům to po jednání řekli generální ředitel ČRo René Zavoral a programový ředitel ČT Milan Fridrich. Pavel je přijal společně s vedením Evropské vysílací unie (EBU).
před 8 hhodinami

Policie o prázdninách posílí dohled na silnicích, ŘSD omezí víkendové práce

Policie posílí na začátku letních prázdnin dohled na českých silnicích, zvýšené kontroly budou tento týden v pátek a sobotu. V rámci celorepublikové dopravně-bezpečnostní akce se zaměří především na hlavní dopravní tahy a turisticky významné lokality. Zvýšené kontroly budou také o týden později, tedy na začátku prodlouženého víkendu. Novinářům to ve středu řekl první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v létě přizpůsobí práce provozu a některé činnosti přesune z dopravně exponovaných víkendů do pracovních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

ÚS předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) předběžným opatřením uložil vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Nesmí jeho cestě nijak bránit, oznámili soudci novinářům. Prezident na summit chce, vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) s ním dosud nepočítala. Středeční rozhodnutí je jednorázové, vztahuje se jen na Ankaru. O kompetenční žalobě soud teprve rozhodne, udělá to přednostně. Rozhodnutí padne v řádu měsíců.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...