ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Nahrávám video
Události: Stavby silnic i dálnic čekají na peníze
Zdroj: ČT24

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

Končící kabinet tento týden schválil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) je do něj ale potřeba doplnit ještě přes sedmatřicet miliard korun.

Na Ředitelství silnic a dálnic tak čeká na parafu zhruba osm smluv a další postupně přibývají po uzavírání výběrových řízení.

„Nepotřebuju mít úplně za každou cenu schválený rozpočet sněmovnou. Pokud by přišla určitá deklarace buď současné, nebo budoucí vládní garnitury, že finanční prostředky na tyto stavby budou k dispozici, tak si dokážu představit, že aspoň některé zahájíme ještě v letošním roce. A samozřejmě čím více se tato deklarace nebo schválení rozpočtu bude odsouvat, tím více se bude posouvat samotná realizace,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Delší odklad by podle správců dálnic stavby prodražil. Smlouvy totiž pro tyto případy počítají s valorizací. Shodu, jak financovat ty páteřní, které podnik plánoval zahájit ještě do konce roku, by Mátl chtěl do čtrnácti dnů.

Na peníze čekají úseky D11 či D35

Na potřebné finance čeká například bezmála dvacet kilometrů dlouhý úsek z Jaroměře do Trutnova, který je posledním z celé dálnice D11, kde se ještě nestaví. Vyjde na víc než devět miliard a řidiči by se po něm měli svézt v roce 2028. Zhotovitel je vybraný a začít měl ještě letos, dokonce za menší náklady, než ŘSD plánovalo. Přesto na smlouvě podpis chybí.

„Stavba dálnice D35 Vrbice–Hořice, 1/16 Martinovice – Mladá Boleslav a velmi důležitá stavba i přestavba křižovatky u Ruzyně, to znamená stavba na dálnici D0, nebo na dálnici D7 MÚK Aviatická,“ jmenuje Mátl další připravené, ale kvůli chybějícím penězům zatím nerealizované projekty.

Vybrané výdaje ŘSD
Zdroj: ČT24

Státní fond dopravní infrastruktury počítá příští rok pro ŘSD třeba se zhruba jedenácti miliardami na nově zahajované akce. Bezmála třicet miliard má jít tam, kde už se staví, a necelých dvanáct na projekty v přípravě, kdy peníze slouží třeba k výkupu pozemků.

„Kdybychom se pohybovali ve stejném rozpočtu jako v roce 2025 na začátku roku, to znamená kolem 80 miliard, tak si dokážeme představit, že všechny ty naše předpoklady dokážeme zvládnout, kromě některých staveb na silnicích první třídy, které by se třeba o rok odložily. Týká se to například obchvatu Břeclavi, Šternberka, Bučovic,“ dodává Mátl.

Budoucí vláda by si měla stanovit priority

Ministerstvo dopravy teď připravuje nástroj pro stanovování priorit v budování infrastruktury a pro výběr z připravených projektů. Hlavním kritériem mají být ekonomické přínosy. Zohledňovat se má ale třeba i to, jak silně tranzitní doprava zatěžuje okolní obce.

„Podařilo se zrychlit přípravu staveb a teď je jich připraveno víc, než jich kdy v historii bylo. Teď je na místě v tomto směru na základě politické vůle rozhodnout, které budou mít přednost a které budou muset nějaký čas posečkat,“ uvedl Kupka.

„Jedná se v tuhle chvíli o stovky staveb. To nejsou samozřejmě jenom ty velké, které my garantovat budeme, ať už se jedná o pokračování D35, nebo D11. U těch menších budeme brát skutečně jeden za druhým a posuzovat to z pohledu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit,“ podotkl k možnému přístupu příští vlády 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Kolik miliard chce možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů do oblasti doplnit, zatím její zástupci komentovat nechtěli. Jasno už ale mají v tom, že prioritou je dokončení základní dálniční sítě.

Otazníky nad vysokorychlostní železnicí

Doprava jsou ale také vlaky. „Možná se posunou stavby rychlostní železnice,“ připustil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Šéf Motoristů Petr Macinka se ale domnívá, že „je to extrémně nákladná záležitost, která nedává v zemi o velikosti České republiky smysl“.

„Přehodnocovat, zda vůbec vysokorychlostní železniční trať ano, či ne, to by za mě bylo špatně,“ namítá místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jan Sviták (STAN).

Podle představ vznikající vlády se nebude pokračovat třeba s vysokorychlostní tratí do Hradce Králové a Vratislavi.

Za letošek přibude 65 kilometrů nových dálnic

Aktuálně se pracuje přibližně na 188 kilometrech dálnic. Dalších 76 kilometrů se právě soutěží. Přes čtyři sta kilometrů ŘSD připravuje. Loni se řidičům otevřelo rekordních 111 kilometrů oproti předloňským patnácti.

„V letošním roce otevřeme celkem 65 kilometrů nových dálnic, do konce roku to bude přes 51 kilometrů. Nejvíc se otevře v předvánočním týdnu. V příštím roce je předpoklad zatím kolem čtyřiceti kilometrů,“ doplnil Mátl.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s celkovými výdaji 187 miliard korun. Nejvíc, přes devadesát procent z této částky, si mají rozdělit Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic. Vodním cestám připadá zhruba miliarda, krajům něco přes tři. Představitelé vznikající nové vlády ale kritizují, že garantovaných je v rozpočtu SFDI jen asi 150 miliard.

Fond už na příští rok také nepočítá s penězi na opravy silnic druhé a třetí třídy, které spravují regiony, a mají je tedy i platit. Částka se krátila už letos. Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) upozorňuje, že to povede k rychlé degradaci těchto cest. Zástupci končící vlády oponují, že stát hejtmanstvím právě na tyto účely poskytl za posledních pět let přes dvacet pět miliard.

Na roky 2027 a 2028 se pro fond SFDI výhledově počítá se sumou 243, respektive 311 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Politika není pro princezny, prezidenta teď budu ignorovat, říká Macinka

Předseda Motoristů Petr Macinka (Motoristé) nevidí žádný důvod pro rezignaci na post ministra zahraničí. V Otázkách Václava Moravce tak reagoval na kritiku kvůli kauze textových zpráv pro prezidenta Petra Pavla. Hlavě státu se neplánuje ani omluvit, jak požaduje opozice. Pavel se zároveň podle Macinky situuje do role lídra opozice, nepovažuje proto za vhodné, aby Česko reprezentoval na summitu NATO.
12:00Aktualizovánopřed 27 mminutami

Začalo podávání přihlášek na střední školy

O půlnoci ze soboty na neděli začalo podávání přihlášek na střední školy. Uchazeči je mohou podat elektronicky přes systém DiPSy nebo papírovou formou. Zaslat mohou až pět přihlášek, z toho až tři do oborů bez talentové zkoušky a nanejvýš dvě do oborů s talentovou zkouškou. Na přihlášce určí, na který obor chtějí nejvíce. Lhůta pro podávání přihlášek skončí 20. února, čas podání neovlivňuje šanci žáků na přijetí.
před 3 hhodinami

Při požáru v pečovatelském domě v České Třebové zemřel člověk

Při požáru domova s pečovatelskou službou v České Třebové na Orlickoústecku v noci na neděli zemřel jeden z klientů domova, sdělil zástupce města. Hořet začalo v jednom z přízemních pokojů pozdě večer, řekla mluvčí krajských hasičů Lucie Pipiš.
08:39Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 7 hhodinami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 7 hhodinami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 9 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 23 hhodinami
Načítání...