ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

6 minut
Události: Stavby silnic i dálnic čekají na peníze
Zdroj: ČT24

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.

Končící kabinet tento týden schválil rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Podle ministra dopravy v demisi Martina Kupky (ODS) je do něj ale potřeba doplnit ještě přes sedmatřicet miliard korun.

Na Ředitelství silnic a dálnic tak čeká na parafu zhruba osm smluv a další postupně přibývají po uzavírání výběrových řízení.

„Nepotřebuju mít úplně za každou cenu schválený rozpočet sněmovnou. Pokud by přišla určitá deklarace buď současné, nebo budoucí vládní garnitury, že finanční prostředky na tyto stavby budou k dispozici, tak si dokážu představit, že aspoň některé zahájíme ještě v letošním roce. A samozřejmě čím více se tato deklarace nebo schválení rozpočtu bude odsouvat, tím více se bude posouvat samotná realizace,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Delší odklad by podle správců dálnic stavby prodražil. Smlouvy totiž pro tyto případy počítají s valorizací. Shodu, jak financovat ty páteřní, které podnik plánoval zahájit ještě do konce roku, by Mátl chtěl do čtrnácti dnů.

Na peníze čekají úseky D11 či D35

Na potřebné finance čeká například bezmála dvacet kilometrů dlouhý úsek z Jaroměře do Trutnova, který je posledním z celé dálnice D11, kde se ještě nestaví. Vyjde na víc než devět miliard a řidiči by se po něm měli svézt v roce 2028. Zhotovitel je vybraný a začít měl ještě letos, dokonce za menší náklady, než ŘSD plánovalo. Přesto na smlouvě podpis chybí.

„Stavba dálnice D35 Vrbice–Hořice, 1/16 Martinovice – Mladá Boleslav a velmi důležitá stavba i přestavba křižovatky u Ruzyně, to znamená stavba na dálnici D0, nebo na dálnici D7 MÚK Aviatická,“ jmenuje Mátl další připravené, ale kvůli chybějícím penězům zatím nerealizované projekty.

Vybrané výdaje ŘSD
Zdroj: ČT24

Státní fond dopravní infrastruktury počítá příští rok pro ŘSD třeba se zhruba jedenácti miliardami na nově zahajované akce. Bezmála třicet miliard má jít tam, kde už se staví, a necelých dvanáct na projekty v přípravě, kdy peníze slouží třeba k výkupu pozemků.

„Kdybychom se pohybovali ve stejném rozpočtu jako v roce 2025 na začátku roku, to znamená kolem 80 miliard, tak si dokážeme představit, že všechny ty naše předpoklady dokážeme zvládnout, kromě některých staveb na silnicích první třídy, které by se třeba o rok odložily. Týká se to například obchvatu Břeclavi, Šternberka, Bučovic,“ dodává Mátl.

Budoucí vláda by si měla stanovit priority

Ministerstvo dopravy teď připravuje nástroj pro stanovování priorit v budování infrastruktury a pro výběr z připravených projektů. Hlavním kritériem mají být ekonomické přínosy. Zohledňovat se má ale třeba i to, jak silně tranzitní doprava zatěžuje okolní obce.

„Podařilo se zrychlit přípravu staveb a teď je jich připraveno víc, než jich kdy v historii bylo. Teď je na místě v tomto směru na základě politické vůle rozhodnout, které budou mít přednost a které budou muset nějaký čas posečkat,“ uvedl Kupka.

„Jedná se v tuhle chvíli o stovky staveb. To nejsou samozřejmě jenom ty velké, které my garantovat budeme, ať už se jedná o pokračování D35, nebo D11. U těch menších budeme brát skutečně jeden za druhým a posuzovat to z pohledu toho, co si můžeme a nemůžeme dovolit,“ podotkl k možnému přístupu příští vlády 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Kolik miliard chce možná budoucí koalice ANO, SPD a Motoristů do oblasti doplnit, zatím její zástupci komentovat nechtěli. Jasno už ale mají v tom, že prioritou je dokončení základní dálniční sítě.

Otazníky nad vysokorychlostní železnicí

Doprava jsou ale také vlaky. „Možná se posunou stavby rychlostní železnice,“ připustil místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Šéf Motoristů Petr Macinka se ale domnívá, že „je to extrémně nákladná záležitost, která nedává v zemi o velikosti České republiky smysl“.

„Přehodnocovat, zda vůbec vysokorychlostní železniční trať ano, či ne, to by za mě bylo špatně,“ namítá místopředseda sněmovního hospodářského výboru Jan Sviták (STAN).

Podle představ vznikající vlády se nebude pokračovat třeba s vysokorychlostní tratí do Hradce Králové a Vratislavi.

Za letošek přibude 65 kilometrů nových dálnic

Aktuálně se pracuje přibližně na 188 kilometrech dálnic. Dalších 76 kilometrů se právě soutěží. Přes čtyři sta kilometrů ŘSD připravuje. Loni se řidičům otevřelo rekordních 111 kilometrů oproti předloňským patnácti.

„V letošním roce otevřeme celkem 65 kilometrů nových dálnic, do konce roku to bude přes 51 kilometrů. Nejvíc se otevře v předvánočním týdnu. V příštím roce je předpoklad zatím kolem čtyřiceti kilometrů,“ doplnil Mátl.

Dosluhující vláda v demisi předkládá návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s celkovými výdaji 187 miliard korun. Nejvíc, přes devadesát procent z této částky, si mají rozdělit Ředitelství silnic a dálnic a Správa železnic. Vodním cestám připadá zhruba miliarda, krajům něco přes tři. Představitelé vznikající nové vlády ale kritizují, že garantovaných je v rozpočtu SFDI jen asi 150 miliard.

Fond už na příští rok také nepočítá s penězi na opravy silnic druhé a třetí třídy, které spravují regiony, a mají je tedy i platit. Částka se krátila už letos. Šéf Asociace krajů Radim Holiš (ANO) upozorňuje, že to povede k rychlé degradaci těchto cest. Zástupci končící vlády oponují, že stát hejtmanstvím právě na tyto účely poskytl za posledních pět let přes dvacet pět miliard.

Na roky 2027 a 2028 se pro fond SFDI výhledově počítá se sumou 243, respektive 311 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Většina členů Fialovy vlády zůstává v politice, Stanjura má několik nabídek

V pondělí skončili ve funkcích po téměř čtyřech letech jak nyní už expremiér Petr Fiala (ODS), tak i členové jeho vlády. Pro řadu z nich tím ale jejich působení v politice nekončí, často setrvají v Poslanecké sněmovně. Exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si rozmyslí svou budoucnost během pár týdnů volna.
před 34 mminutami

Ministři za SPD budou v neustálém kontaktu s vedením hnutí, říká Doležal

Nominovat do vlády odborníky blízké hnutí SPD bylo většinové stanovisko, uvedl poslanec za toto hnutí Tomáš Doležal. „Náš výsledek (ve volbách) nebyl takový, jaký jsme očekávali, takže kdyby se z patnácti poslanců tři čtyři stali ministry, tak je problém ve sněmovně a nemohli bychom obsadit nějaké výbory, byly by tam nutně časové kolize,“ řekl. V Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou sdělil, že odborníci budou v neustálém kontaktu s vedením SPD. „(Ministr) bude čelit našim otázkám, bude referovat o tom, co se na ministerstvu dělá,“ uzavřel.
před 57 mminutami

Babišova vláda má na programu první řádné zasedání

První řádné zasedání má v úterý na programu vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), kterou v pondělí jmenoval prezident Petr Pavel. Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 či unijní migrační pakt, schvalovat budou i změny stavebního zákona. Zabývat se budou mandátem pro Babiše na nadcházející summit EU. Na Babišův návrh by také mohli jmenovat velvyslance ČR ve Vietnamu Hynka Kmoníčka poradcem pro národní bezpečnost.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů hodnotili kondici tuzemska při střídání vlád

Hosté Událostí, komentářů debatovali o tom, v jaké kondici přebírá tuzemsko kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib, místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), předseda pražské organizace hnutí ANO Ondřej Prokop a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) hovořili také o prvních krocích Babišovy vlády, vztazích mezi opozicí a koalicí a zahraničně-bezpečnostní politice nového kabinetu. V debatě pokračovali bývalí premiéři Vladimír Špidla (SOCDEM) a Jan Fischer.
před 8 hhodinami

Babišův první kabinet důvěru nezískal, uspěl až napodruhé

Je to téměř osm let, kdy exprezident Miloš Zeman na Hradě jmenoval první, jednobarevný kabinet šéfa ANO Andreje Babiše. Ten nezískal důvěru, v lednu 2018 pro vládu zvedli ruku jen zástupci jeho hnutí. I druhý kabinet byl menšinový – někteří ministři si křesla udrželi, jiné vystřídali zástupci koaličního partnera, a to ČSSD (nyní SOCDEM). Ani s hlasy sociální demokracie neměla vláda zaručenou podporu, ve sněmovně nakonec prošla díky toleranci komunistů. Babiš za své vlády čelil nejen kritice opozice, ale také hnutí Milion chvilek pro demokracii. V době pandemie musel kabinet řešit, jak ochránit zdraví občanů. Na konci Babišova vládnutí navíc vyšlo najevo, že za výbuchem munice ve Vrběticích stojí ruské zpravodajské služby.
před 8 hhodinami

Chlapce, který byl několik dnů vězněn na chatě, propustili z nemocnice

Policie zatím neobvinila muže, kterého zadržela v souvislosti se zmizením dvanáctiletého chlapce z Halenkovic. Toho v neděli pomohli najít svědci v chatové oblasti v obci Žlutava na Zlínsku. Podle informací ČT byl chlapec v pondělí propuštěn z nemocnice. Po čtyřdenním věznění ho čeká nejen fyzická, ale především psychická rekonvalescence. Pomoc už připravuje i základní škola ve Zlíně, do které z Halenkovic dojíždí. Krizová intervence má pomoci překonat složité trauma i dětem a rodičům.
před 10 hhodinami

Aktivisté protestovali vyvěšením transparentu na budovu MŽP

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš uvedl ministry do úřadů

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...