Všechny stavby pokračují, do budoucna ale chybí miliardy, říká šéf ŘSD

27 minut
Interview ČT24: Radek Mátl, šéf ŘSD (8. 10. 2025)
Zdroj: ČT24

„Aktuálně se v Česku staví a staví se hodně, historicky nejvíc,“ prohlásil k rozšiřování dopravní sítě generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Doplnil, že všechny aktuálně rozestavěné stavby jsou pro rok 2025 finančně kryté. Ve středečním Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou však podotkl, že kvůli chybějícím penězům v rozpočtu je ohroženo zahájení nových staveb.

Šéf hnutí ANO a možný budoucí premiér Andrej Babiš po pondělním jednání s Mátlem novinářům řekl, že kvůli chybějícím penězům se zastavují stavby silnic či modernizace železničních tratí. Úřadující ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to popřel s tím, že se žádná ze započatých dopravních staveb nezastavuje, ačkoli pro příští rok je potřeba najít na pokračování budování více peněz.

„Skutečně v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2026 chybí zhruba nějaké čtyři desítky miliard korun, aby se dokázaly zainvestovat veškeré stavby, které jsou v tuto chvíli připravované a plánované k realizaci,“ uvedl Mátl v Interview.

Šéf ŘSD odmítl, že by dostal „ústní pokyn“ nepodepisovat nové velké kontrakty, které už jsou vysoutěžené. Prý se na nepodepisování smluv s Kupkou a vedením resortu dopravy shodl v rámci vzájemné debaty. Dodal také, že kontrakty na menší závazky se nadále uzavírají a komunikace s ministrem normálně probíhá.

„Doufám a věřím, že se tato situace v brzkých týdnech či měsících vyřeší a ty finanční prostředky budou do SFDI doplněny,“ zmínil s tím, že problém zatím nevnímá jako dramatický. V případě, že se peníze nenajdou, je však prý možné, že dojde u zahájení řady staveb k několikaměsíčnímu zpoždění. „To se pak samozřejmě promítne i z hlediska jejich zprovoznění,“ upozornil Mátl. Přiznal také, že zatím nemá od nikoho ze současné nebo potenciální příští vlády příslib, že peníze budou jeho organizaci k dispozici.

Kterým projektům hrozí zpoždění

Mátl v Interview zmínil, že jeho úřad je na scénář, kdy stát nedokáže ufinancovat všechny plánované stavby, připravený. „S každou miliardou, která nám z rozpočtu zmizí, budeme muset něco seškrtat a u něčeho říct, že se to třeba opozdí. Máme samozřejmě nastavené priority, co chceme stavět, kdy a jak,“ ujistil šéf ŘSD.

Konkrétně mohou chybějící finance podle Mátla komplikovat třeba výkupy pozemků, hlavně u středočeské D3 a Pražského okruhu. „Zejména na Pražském okruhu, kde se nacházíme v aglomeraci Prahy, potřebujeme (na výkupy) obrovské finanční prostředky,“ sdělil.

Dále se může pozdržet zahájení provozu na D11 na úseku Jaroměř–Trutnov. „Je to de facto ten největší problém,“ řekl Mátl. ŘSD je prý připraveno stavbu v prosinci zahájit, ale momentálně by byla krytá jen v letošním rozpočtu, ne už v roce 2026. „Ta stavba dnes není k tomu, abychom ji zahájili, pokud v rozpočtu nedojde k nějakým změnám,“ popsal.

Z ohrožených významných projektů ještě Mátl zmínil pokračování dálnice D35 mezi Úlibicemi a Hořicemi na Jičínsku či některé silnice první třídy. „Samozřejmě pak máme na rok 2026 naplánované další dálniční stavby – ať už je to D55 mezi Kokorami a Přerovem, ať je to D48, ať jsou to další dva úseky dálnice D6,“ vyjmenoval.

Rekordní rozpočet

„Musíme si uvědomit, že ŘSD mělo před deseti lety rozpočty kolem 25 až 30 miliard, dnes se pohybujeme na 82 miliardách. (…) Díky tomu, že se nám ty stavby podařilo připravit a začít je realizovat, tak rozpočet je opravdu vysoký – nejvyšší v historii ŘSD. Rozestavěnost dálniční sítě je největší v historii,“ popsal Mátl. V současnosti se v tuzemsku pracuje na 185 kilometrech dálnic.

3 minuty
Události: Výstavba dálnic v ohrožení
Zdroj: ČT24

Za aktuálními problémy pak paradoxně vidí i to, že se v posledních letech dařilo připravovat stavby rychleji, než se čekalo. „Bylo tu období, kdy byly peníze, ale nebyly stavby, teď je to opačně,“ podotkl.

Současný kabinet ve středu přerušil jednání o penězích pro SFDI na příští rok. Počítá s výdaji 187 miliard korun. Ministr Kupka přiznává, že chybí 37 miliard – podle něj je ale běžné, že část financí shání další vláda. „Stejně jako my jsme přebírali rozpočet, kde finanční prostředky chyběly a museli jsme je shánět,“ prohlásil. Babiš však oponoval, že peníze má najít ještě současná vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Dohody neplatily ani hodinu.“ ANO nechce Skopečka na postu místopředsedy sněmovny

O vedení sněmovny není úplně jasno ani po ustavující schůzi. Poslanci zvolili předsedou lídra SPD Tomia Okamuru. Ze čtyř místopředsednických postů ale obsadili jen dva, navzdory dohodě iniciované hnutím ANO neuspěl ani kandidát ODS Jan Skopeček.
před 8 hhodinami

Je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí, říká Okamura

„Chtěl bych, aby sněmovna fungovala, abychom mohli prosazovat zákony v souladu s vládním prohlášením, a to je pro mě absolutní priorita,“ zdůraznil v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou nově zvolený předseda dolní komory a šéf SPD Tomio Okamura, podle něhož je potřeba diskutovat i s budoucí opozicí. Sám si údajně dal cíl, aby komunikace v Poslanecké sněmovně byla lepší.
před 9 hhodinami

Pacientům s rakovinou pomohou koordinátoři péče

V komplexních onkologických centrech budou od nového roku povinně pomáhat koordinátoři péče. Tito noví průvodci pacientů mají zkrátit čas mezi prvními příznaky a zahájením léčby. Nemocnice do budoucna chystají i software, skrze který by koordinátorům mohli o pacientech dávat vědět už praktičtí lékaři. K urychlení cesty za péčí budou od nového roku sloužit i stránky cekacky.cz.
před 9 hhodinami

Okamura nechal ze sněmovní budovy odstranit vlajku Ukrajiny

Nový předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal ze sněmovní budovy odstranit ukrajinskou vlajku. Ukrajinská vlajka byla na sněmovně od začátku plnohodnotné ruské vojenské invaze v únoru 2022 jako symbol podpory napadené zemi. Politici končící vládní koalice a Pirátů to označili za ostudný, zbabělý či hanebný krok. Jako symbol nesouhlasu s Okamurou a výraz solidarity s Ukrajinou vyvěsili ukrajinské vlajky z oken svých poslaneckých klubů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel přijal demisi Fialovy vlády

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal demisi vlády dosavadního premiéra Petra Fialy (ODS). Zároveň kabinet koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a hnutí STAN pověřil, aby prozatímně vykonával funkce do jmenování nové vlády. Pavel na konci října pověřil jednáním o sestavení nového kabinetu Andreje Babiše, jehož hnutí ANO dává dohromady koalici s hnutím SPD a s Motoristy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 15 hhodinami
Načítání...