Ministerstvo dopravy přidá ještě v tomto roce na budování nových dálnic jednu miliardu korun. Už tak rekordní rozpočet Ředitelství silnic a dálnic si tedy ještě polepší – bude hospodařit téměř s 82 miliardami korun. Navýšení je potřeba kvůli přípravám nových projektů a především na výkupy pozemků. Stát na nich bude stavět například část Pražského okruhu nebo úsek jihomoravské D52 k rakouským hranicím.
Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl předpokládá, že by měly být všechny peníze do konce letošního roku proinvestovány. „Naopak si říkáme ještě o ty finanční prostředky navíc. Potřebovali bychom některé finanční prostředky na zařazení nových akcí,“ dodal Mátl.
ŘSD již začalo s výkupy pozemků pro další části dálnice D6 tak, aby se v příštím roce mohlo začít kopat. V sobotu nechal podnik lidi nahlédnout i na její téměř dokončený čtrnáctikilometrový úsek, auta se po něm pak projedou na konci září. Řidičům se tak zkrátí cestování mezi Prahou a Karlovými Vary.
Opozice volá po posílení rozpočtu ŘSD
Letos chce stát otevřít celkem 74 kilometrů nových dálnic, v následujících čtyřech letech pak podle plánu ministerstva více než 240. I proto někteří politici volají po posílení rozpočtu ŘSD na příští rok.
„Určitě by měl být vyšší o deset, možná až o dvacet miliard. Tady jsem ale velmi kritický k vládě, protože ona do této chvíle stále rozpočet tají. Nevíme, jak bude vypadat,“ uvedl místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) podotýká, že sestavování rozpočtu není jednoduchá věc. „Nepochybně i po celou dobu měsíce září budeme hledat co nejvhodnější řešení pro všechny důležité úkoly státu,“ informoval šéf resortu.
Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Exner (STAN) se domnívá, že je potřeba splnit alespoň to, aby byl rozpočet stejný jako nyní. Současně zmínil „nové výzvy“. „Musíme investovat do obrany a dalších věcí, takže to bude o prioritách,“ uvedl Exner.
Spolupráce se soukromými firmami
Pomoci má například i větší spolupráce státu se soukromými firmami v rámci takzvaných PPP projektů. Prvním takovým v tuzemské dopravní infrastruktuře je dostavba dálnice D4. Stejným způsobem se mají postavit také další úseky D35 z Opatovce do Starého Města a z něho až do Mohelnice.
„Určitě bych ji v jednotkách využil, protože je to samozřejmě zase jakési nastartování ekonomiky, dobudování té sítě, posilování ekonomiky,“ řekl o spolupráci místopředseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD).
Expert Pirátů na dopravu Marek Lahoda se domnívá, že spolupráce se soukromým sektorem prostřednictvím PPP projektů je jednou z variant, nejde však podle něho používat plošně na veškeré projekty.
„Je to z nouze cnost. Je dobře, že se staví, ale myslím, že bychom měli najít prostředky na to, abychom dovedli postavit silnice z našich národních financí,“ uvedl Jaroslav Komínek (KSČM), expert hnutí Stačilo! na dopravu.
Podle předsedy strany Motoristé sobě Petra Macinky je správné použít soukromé peníze, ale „je to třeba všechno řešit v souvislostech – to znamená méně byrokracie.“
Financovat výstavbu nových dálnic pomáhají například výnosy z mýta nebo prodeje dálničních známek. Ty rostou i díky novým jednodenním vinětám – řidiči je mohou kupovat od loňského března.
Dálniční síť se rozšiřuje
V červenci si řidiči koupili přes milion elektronických vinět. Výnosy z prodeje dosáhly bezmála sedmi set milionů, což je o dvacet procent více než před rokem.
V prvním prázdninovém měsíci vzrostl také výběr z mýtného, meziročně skoro o čtrnáct procent. Za prvních sedm měsíců dopravci odvedli už přes jedenáct miliard korun. Vyšší inkaso je právě i díky rozšiřující se tuzemské dálniční síti. Aktuálně je dlouhá téměř tisíc pět set kilometrů.
V příštích letech se má dálniční síť ještě výrazně prodloužit – nyní se staví na dvou stech kilometrech, násobně více úseků se ale připravuje. U třiasedmdesáti kilometrů už Ředitelství silnic a dálnic vybírá zhotovitele.
Do roku 2033 má být podle plánu ministerstva dopravy kompletně dobudovaná základní dálniční síť. V období po roce 2050 má pak přibýt například středočeský okruh kolem Prahy, propojení Plzně s Jihlavou nebo Domašova s Prostějovem.
„Přestože šla legislativa velmi dopředu, i díky tomu, že máme sloučené územní a stavební rozhodnutí, tak to není a nebude jednoduché, je za tím obrovské množství práce, abychom dokázali získat pozemky, správní rozhodnutí a stavbu realizovat,“ informoval Mátl.
