Stanjura představil ministrům náčrt rozpočtu. Počítá se schodkem 280 miliard

Nahrávám video

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) popsal na středečním jednání s vládními kolegy prognózy, ze kterých vychází pracovní návrh rozpočtu na příští rok, a informoval je o všech povinných výdajích. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) potvrdil, že návrh počítá se schodkem 280 miliard korun. Rozpočet bude zahrnovat i národní dotace, uvedl stejně jako ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Plánovaný schodek je bezmála o čtyřicet miliard vyšší než letos. I tak podle premiéra Petra Fialy (ODS) požadavky ministrů přesahují částky, které mohou pro své resorty vyjednat. Debata bude pokračovat v září, uvedli ministři po první schůzce k rozpočtu na příští rok. Ve Strakově akademii jednali zhruba čtyři hodiny.

„Hlavně jsme prošli základní rámce, abychom se drželi v zákonných limitech. V září povedeme politická jednání, kde bude prostor na to, aby koaliční partneři projednali své priority,“ uvedl Vlček. Za důležité považuje, že rozpočet počítá s vysokými investicemi do dopravy a obsahuje finance na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany.

Nahrávám video

Souhlasí s tím, že je třeba změnit národní dotace, shoda podle něj nicméně panuje v tom, že dotace například pro dobrovolné hasiče v rozpočtu budou.

Předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová vytýká ministerstvu financí, že rozpočet neprojednává dostatečně transparentně. „Že je schodek ve výši 280 miliard, je téměř to jediné, co víme,“ uvedla bývalá ministryně financí pro ČT.

Sledovat u nového rozpočtu hodlá zejména to, „jestli se v něm neobjeví opět účetní triky a věci, které jsou v rozporu s účetními pravidly“.

Nahrávám video

Debata o národních dotacích

„Technický návrh rozpočtu, z mého pohledu trochu nešťastně, dotace v červnu neobsahoval, což samozřejmě vyvolalo v terénu nervozitu. Já jsem všemi kanály vzkazoval i hasičům, že se nemusí bát,“ vyjádřil se k situaci ohledně národních dotací ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Věříme ministerstvu pro místní rozvoj, které je naším zřizovatelem, že se dostaneme zpátky na finanční prostředky tak, abychom byli schopni dál zajišťovat naši službu,“ říká mluvčí Horské služby ČR Marek Fryš.

Podle premiéra informace o škrtání dotací vycházejí z chybné interpretace podkladů. „Nikdo se nemusí bát, že by najednou nebyly peníze pro horskou službu nebo pro dobrovolné hasiče, nebo co jsem všechno četl. Nikdy to nikoho nenapadlo. Nikdy žádný takový návrh rozpočtu nikde neležel,“ řekl k národním dotacím Fiala.

Návrh bude zveřejněn v neděli

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) uvedl, že Stanjura kolegy informoval v obecné rovině o návrhu, který bude zveřejněn v neděli, a popsal základní parametry srpnové makroprognózy, ze které pracovní návrh vychází s důrazem na popis daňových příjmů v letošním roce.

„Dále informoval vládu o všech mandatorních a kvazimandatorních výdajích, které odpovídají platné legislativě. Politická jednání povedeme do konce září, kdy musíme jako vláda odeslat rozpočet sněmovně,“ uvedl Dvořák.

Nahrávám video

Součástí rozpočtu budou výdaje na obranu ve výši minimálně 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) i návratná půjčka na výstavbu nových bloků Jaderné elektrárny Dukovany. Stanjura bude podle dřívějších vyjádření navrhovat, aby činily 2,3 procenta HDP. Zdůraznil, že tyto výdaje se nebudou týkat pouze kapitoly ministerstva obrany.

Snaha o udržení schodku na letošní úrovni

Za svou prioritu označil udržení schodku veřejných financí na letošní úrovni, kdy by podle prognózy resortu měl činit 1,9 procenta HDP. Stanjura zároveň upozornil, že zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu, což si vyžádá nová konsolidační opatření. Pokud bude současná vládní koalice po říjnových volbách pokračovat, je připraven další konsolidaci veřejných financí navrhnout.

Ministři označují za priority pro veřejné výdaje investice do výstavby bytů i dopravní infrastruktury. Za důležitý považují i růst výdajů na obranu s ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci. Do rozpočtového procesu zasáhnou letos volby, které se uskuteční na počátku října. Rozpočet tak už bude schvalovat sněmovna v novém složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 8 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 9 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.