Koridor

Na hlavním železničním koridoru na střední Moravě začala dlouhodobá výluka. Regionální vlaky nahradí mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi autobusy. Dálkové a nákladní vlaky sice projedou, ale budou nabírat zpoždění. Omezení na důležité trase kritizují svazy železničních dopravců, tvrdí, že se mělo počkat na zprovoznění vysokorychlostní trati (VRT). Jenže podle Správy železnic rekonstrukci trati nelze odkládat.

Rozsáhlá výluka značně zkomplikuje víkendové cestování z Prahy do západních Čech. Žádný vlak směrem na Beroun, Plzeň ani Mnichov nepojede z pražského hlavního nádraží ani ze Smíchova. Rychlíky a osobní vlaky budou začínat v Radotíně, expresy až v Berouně. Od pondělí naváže o trochu mírnější, ale mnohem delší výluka naplánovaná až do prosince. Většina osobních vlaků z Prahy bude končit v Karlštejně, dále do Berouna dovezou cestující hlavně rychlíky. Dálkovým spojům mezi Prahou a Plzní se zároveň prodlouží jízdní doba, část rychlíků bude místo hlavního nádraží začínat a končit na Smíchově.

Rok 2023 nestál co do nových zprovozněných úseků dálnic příliš za řeč. Politici mohli přestřihnout pouze tři pásky na nových dálničních úsecích, dva z nich byly na dálnici D48, jeden na D7. Celkem přibylo patnáct kilometrů. Častěji se poklepávalo na základní kameny nových staveb, těch bylo zhruba třikrát více – osm úseků o celkové délce 55 kilometrů. Na železnici letos skončila komplikovaná výluka u Ústí nad Orlicí a také modernizace trati mezi Smíchovem a Radotínem na okraji Prahy, začaly naopak práce na koridoru u Berouna.

Na severu Izraele zněly výstražné sirény. Izraelská armáda uvedla, že obdržela zprávy o narušení izraelského vzdušného prostoru z Libanonu. Později poplach odvolala s tím, že se vniknutí letounu nepotvrdilo. Hranice s Libanonem je neklidná poté, co teroristé z Hamásu zabili stovky Izraelců a v odvetě začaly na Gazu létat bomby. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil po boku opozičního lídra Bennyho Gantze, že „zničí a rozdrtí“ palestinské hnutí Hamás a každý jeho člen je „mrtvý muž“.

Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.

Náhorní Karabach už arménský nebude, většina Arménů z něj odejde. V Událostech, komentářích to řekl komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Reagoval tak na poslední vývoj v regionu. Karabašští Arméni se po krátké ázerbájdžánské ofenzivě z tohoto týdne vzdali a začali vyjednávat s Baku o budoucnosti oblasti.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Přerovský soud uložil strojvůdci Romanu Šeševičkovi za loňskou nehodu dvou nákladních vlaků v Prosenicích u Přerova peněžitý trest dvě stě tisíc korun a zákaz činnosti na čtyři roky. Podobný trest navrhoval i žalobce a ztotožnila se s ním také obhajoba. Soud v pondělí přijal prohlášení viny obžalovaného, dokazování tak neprováděl. Strojvedoucímu hrozila původně za obecné ohrožení z nedbalosti sazba od dvou do osmi let. Při nehodě nebyl nikdo zraněn, škoda byla vyčíslena na 28,7 milionu korun. Srážka tehdy omezila na zhruba tři týdny provoz vlaků na koridorové trati z Přerova směrem na Ostravu.

Vázne příprava modernizace tratě, jež z hlediska vlaků, které po ní jezdí, patří k nejdůležitějším v Česku, ale fyzicky vypadá spíše jako napůl zapomenutá lokálka. Na železnici z Plzně do Domažlic a dále do Bavorska by v blízké budoucnosti měla přibýt druhá kolej a nad ní troleje, ale Správa železnic již dlouho čeká na rozhodnutí o umístění stavby. Plzeňský kraj po měsících posuzování konstatoval, že má málo lidí a věc předal do Českých Budějovic. Proti modernizaci tratě navíc protestují lidé z Domažlic.

Ruská armáda na Ukrajině udeřila proti dvěma civilním plavidlům v přístavu Očakiv. Jde o první takový útok od uzavření dohody o vývozu obilí. Následoval poté, co Kreml oznámil, že pozastavuje svou účast na paktu, který má odvrátit hrozbu hladomoru v řadě zemí třetího světa. Osud obilné úmluvy je nejistý, v úterý ukrajinské přístavy opustila tři plavidla, ve středu by ale nemělo vyplout žádné.

V Kolíně v úterý otevřeli zrekonstruovaný Nový most přes Labe, řidiči mohou využívat všechny čtyři pruhy, a vrátily se na něj i kamiony. Most, který byl v havarijním stavu, opravovali stavbaři z firem Strabag a Porr po polovinách od loňského května. Řidiči jezdili pouze ve dvou pruzích, nákladní auta musela objížďkami. Práce na zhruba půl kilometru dlouhém přemostění vyšly na čtyři sta milionů korun, financoval je Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI).

Kvůli srážce vlaku s člověkem v kolejišti mezi Pardubicemi a Kostěnicemi byl asi na dvě a půl hodiny přerušen provoz na prvním železničním koridoru. Vlaky stály v obou směrech. Nehoda skončila smrtí člověka, řekl mluvčí Správy železnic Jan Nevola. Desítky spojů nabraly kvůli nehodě zpoždění.

Po pouhých dvou měsících začala opět výluka na železničním koridoru z Prahy do Českých Budějovic. Správa železnic při ní dokončí novou přeložku tratě z Doubí u Tábora do Soběslavi. Až výluka po devíti dnech skončí, bude se již jezdí po ní. Přeložka se zdaleka vyhýbá obci Roudná, která se proto musela po 151 letech s železnicí rozloučit.

Velká sláva byla v Praze 14. července 1862. Vlastně to nebylo přímo v Praze, ale na jejím předměstí Smíchově. Nebylo to poprvé, kdy přijel do Prahy (nebo těsně k ní) parní vlak, ale stále to byla novinka. Česká západní dráha, která na Smíchově nově končila, vedla z Plzně a zároveň nabízela spojení do Bavorska. Západní dráha je i přes mnoho proměn dodnes jednou z nejkrásnějších tratí – od údolí Berounky po svahy Českého lesa – a před rokem 1989 to byla pro mnohé také vysněná trať. „Její“ expresy do Paříže a do Mnichova byly jedněmi z mála vlaků na Západ.

Končí jedna z největších akcí poslední doby na železničních koridorech. Vlaky se vracejí na trať mezi Sudoměřicemi a Voticemi. Vznikla vlastně zcela nová trať dlouhá dvacet kilometrů. Zároveň je to takový předčasný dárek k třicetinám koridorů. Letos se završí třicátá sezona jejich modernizace, aniž by bylo vše hotovo (a to přesto, že některé úseky se předělávají již podruhé). Za uvedené tři dekády ani zdaleka nebylo vše tak ukázkové jako nyní zprovozněný úsek severně od Tábora, který je dvoukolejný a s rychlostí až 160 kilometrů za hodinu a výhledově i dvoustovkou. Jsou i „koridory“ jednokolejné, kde se jezdí sotva osmdesátkou.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po návratu z Kyjeva uvedla, že viděla hodně bolesti a utrpení. Německo a USA podpoří Ukrajinu systémem protivzdušné obrany IRIS-T a Washington příslíbil dodávku raketometů HIMARS, nepůjde ale o systémy s velmi dlouhým dosahem. Kreml uvedl, že nevylučuje setkání Putina se Zelenským, sejde se s ním ale jen k podpisu předem připraveného dokumentu. Výsledkem společného zasedání ukrajinské a polské vlády byl podpis řady dohod o spolupráci. Dánsko nejspíš v referendu schválilo posílení bezpečnostní spolupráce s EU.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Obyvatelé Mariupolu se v sobotu evakuace nedočkali. Moskva ráno avizovala, že ruská vojska na Ukrajině zastaví palbu a umožní průchod humanitárními koridory, klid zbraní ale nenastal, Rusové přístav nadále ostřelují. Z Volnovachy se mělo do bezpečí dostat asi 15 tisíc civilistů, podařilo se to jen čtyřem stovkám. Invazní armáda podle Kyjeva ostřelovala také železnici, po níž se měli evakuovat obyvatelé Irpini. Okupovaný Cherson protestoval proti ruské agresi, podobně jako Rusy obsazený přístav Berďansk.

Desetiměsíční výluka čeká od úterý cestující na trati mezi Šumperkem a Uničovem. Železnice zde projde velkou opravou a elektrizací. Dělníci budou opravovat také zastávky, které budou nově bezbariérové. Rekonstrukce za tři miliardy korun navazuje na opravenou železnici mezi Uničovem a Olomoucí. Půjde o první regionální trať v zemi, kde bude fungovat zabezpečovací systém ETCS.

Provoz na trati u Prosenic na Přerovsku se ve středu podařilo téměř po třech týdnech od střetu dvou nákladních vlaků plně obnovit, řekla mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Stalo se tak před polednem po náročné opravě tratě, kterou vlaky při nehodě poškodily. Dělníci museli na místě opravit nejen trolejové vedení, ale především nahradit v délce 66 metrů novou výhybku. Provoz na koridorové trati se částečně obnovil 24 hodin po nehodě, až dosud však tudy jezdily vlaky pouze po jedné koleji a sníženou rychlostí.

Modernizace železniční trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi pokročila, a to zcela výjimečným počinem. Stavbaři centimetr po centimetru odsunuli historický jednokolejný most přes Labe v Pardubicích o celých 18 metrů do provizorní pozice, aby uvolnili prostor pro stavbu mostu nového, dvoukolejného. Ten má být hotový do dvou let.

Provoz na železničním koridoru v Pardubicích byl ve středu od 12:50 na necelou hodinu přerušen. Příčinou byla oprava trakčního vedení. Vlaky tak musely čekat. Týkalo se to všech elektrických souprav na hlavní trase Praha–Pardubice–Olomouc–Ostrava. Nyní už jezdí bez omezení.

Po jednáních v tomto týdnu nabývá konkrétní podoby 5G koridor Mnichov–Praha. Jde o společný projekt ministerstva průmyslu a obchodu a Bavorského státního kancléřství. Jeho cílem je vybudovat 5G infrastrukturu. Pro zdravotnickou záchrannou službu jsou totiž nestabilní mobilní sítě problémem, na který často při zásazích naráží.

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.