Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Do Bílého domu dorazili arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev. Jejich země byly ve sporu od konce osmdesátých let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Jerevanu odtrhl od Ázerbájdžánu. Předloni Baku oblast znovu získalo, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl Alijev po podpisu dohody. Podle Pašinjana v pátek položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti.“

„Bojovali dlouhou dobu – 35 let. A nyní jsou přáteli a budou jimi ještě dlouho,“ řekl Trump během tiskové konference k podpisu. Obě země se podle něj zavázaly zastavit boje, navázat diplomatické vztahy a respektovat vzájemnou územní celistvost.

Trump také oznámil, že dosavadní omezení ve spolupráci v oblasti obrany s Ázerbájdžánem budou zrušena. Tento krok označil za „velkou událost“. Dodal, že s oběma zeměmi má Washington skvělé vztahy, ačkoliv se nesetkávají často. Kromě mírové dohody prezident podepsal s lídry obou republik separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Předchozí mírové rozhovory selhaly

Jerevan a Baku se pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a konflikt ukončit od března. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území. Pašinjan a Alijev se naposledy sešli 10. července, k výraznému posunu to ale nevedlo.

Nahrávám video

Trump tvrdí, že právě až díky němu nastal průlom. „Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Pašinjan s Alijevem v pátek ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?,“ tázal se Alijev.

Washington si pronajme strategický koridor

Americká televize CBS, agentura Reuters či web Politico s odkazem na zdroje z americké administrativy informovaly, že v rámci smlouvy získaly USA práva na využívání takzvaného zangezurského koridoru (arménsky koridor Sjunik).

Jde právě o výše zmíněné pozemní spojení mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan přes arménské území. Koridor o délce 43 kilometrů se nachází na jihu Arménie podél hranic s Íránem. Nachičevan pak sousedí s Tureckem, který je spojencem Baku.

V místě koridoru má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP), která má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Arménie podle Politica souhlasila s udělením exkluzivních práv Washingtonu na rozvoj koridoru na 99 let. USA by pozemky pronajaly konsorciu, které by v místě rozvíjelo železniční dopravu, produktovody, optické kabely a případně i přenos elektřiny podél tohoto koridoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 45 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 1 hhodinou

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.