Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

3 minuty
Události: Mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Do Bílého domu dorazili arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev. Jejich země byly ve sporu od konce osmdesátých let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Jerevanu odtrhl od Ázerbájdžánu. Předloni Baku oblast znovu získalo, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl Alijev po podpisu dohody. Podle Pašinjana v pátek položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti.“

„Bojovali dlouhou dobu – 35 let. A nyní jsou přáteli a budou jimi ještě dlouho,“ řekl Trump během tiskové konference k podpisu. Obě země se podle něj zavázaly zastavit boje, navázat diplomatické vztahy a respektovat vzájemnou územní celistvost.

Trump také oznámil, že dosavadní omezení ve spolupráci v oblasti obrany s Ázerbájdžánem budou zrušena. Tento krok označil za „velkou událost“. Dodal, že s oběma zeměmi má Washington skvělé vztahy, ačkoliv se nesetkávají často. Kromě mírové dohody prezident podepsal s lídry obou republik separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Předchozí mírové rozhovory selhaly

Jerevan a Baku se pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a konflikt ukončit od března. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území. Pašinjan a Alijev se naposledy sešli 10. července, k výraznému posunu to ale nevedlo.

9 minut
Horizont ČT24: Dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Trump tvrdí, že právě až díky němu nastal průlom. „Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Pašinjan s Alijevem v pátek ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?,“ tázal se Alijev.

Washington si pronajme strategický koridor

Americká televize CBS, agentura Reuters či web Politico s odkazem na zdroje z americké administrativy informovaly, že v rámci smlouvy získaly USA práva na využívání takzvaného zangezurského koridoru (arménsky koridor Sjunik).

Jde právě o výše zmíněné pozemní spojení mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan přes arménské území. Koridor o délce 43 kilometrů se nachází na jihu Arménie podél hranic s Íránem. Nachičevan pak sousedí s Tureckem, který je spojencem Baku.

V místě koridoru má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP), která má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Arménie podle Politica souhlasila s udělením exkluzivních práv Washingtonu na rozvoj koridoru na 99 let. USA by pozemky pronajaly konsorciu, které by v místě rozvíjelo železniční dopravu, produktovody, optické kabely a případně i přenos elektřiny podél tohoto koridoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 52 mminutami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 1 hhodinou

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 1 hhodinou

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 6 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 8 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...