Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

Nahrávám video
Události: Mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Do Bílého domu dorazili arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev. Jejich země byly ve sporu od konce osmdesátých let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Jerevanu odtrhl od Ázerbájdžánu. Předloni Baku oblast znovu získalo, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl Alijev po podpisu dohody. Podle Pašinjana v pátek položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti.“

„Bojovali dlouhou dobu – 35 let. A nyní jsou přáteli a budou jimi ještě dlouho,“ řekl Trump během tiskové konference k podpisu. Obě země se podle něj zavázaly zastavit boje, navázat diplomatické vztahy a respektovat vzájemnou územní celistvost.

Trump také oznámil, že dosavadní omezení ve spolupráci v oblasti obrany s Ázerbájdžánem budou zrušena. Tento krok označil za „velkou událost“. Dodal, že s oběma zeměmi má Washington skvělé vztahy, ačkoliv se nesetkávají často. Kromě mírové dohody prezident podepsal s lídry obou republik separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Předchozí mírové rozhovory selhaly

Jerevan a Baku se pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a konflikt ukončit od března. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území. Pašinjan a Alijev se naposledy sešli 10. července, k výraznému posunu to ale nevedlo.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Trump tvrdí, že právě až díky němu nastal průlom. „Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Pašinjan s Alijevem v pátek ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?,“ tázal se Alijev.

Washington si pronajme strategický koridor

Americká televize CBS, agentura Reuters či web Politico s odkazem na zdroje z americké administrativy informovaly, že v rámci smlouvy získaly USA práva na využívání takzvaného zangezurského koridoru (arménsky koridor Sjunik).

Jde právě o výše zmíněné pozemní spojení mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan přes arménské území. Koridor o délce 43 kilometrů se nachází na jihu Arménie podél hranic s Íránem. Nachičevan pak sousedí s Tureckem, který je spojencem Baku.

V místě koridoru má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP), která má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Arménie podle Politica souhlasila s udělením exkluzivních práv Washingtonu na rozvoj koridoru na 99 let. USA by pozemky pronajaly konsorciu, které by v místě rozvíjelo železniční dopravu, produktovody, optické kabely a případně i přenos elektřiny podél tohoto koridoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 1 hhodinou

Izrael zaútočil na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda podnikla rozsáhlou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu v několika oblastech včetně města Isfahán, napsal deník Ha'arec. Íránská agentura IRNA tvrdí, že izraelsko-americké útoky ve středu večer zabily dva chlapce v obytné části města Kafrí v jižním okrese Šíráz. Několik států v Perském zálivu mezitím podle stanice al-Džazíra hlásilo zneškodnění dronů ve svém vzdušném prostoru.
před 2 hhodinami

Írán chce vyjednávat, tvrdí Trump

Íránský režim se podle prezidenta USA Donalda Trumpa účastní mírových rozhovorů. Šéf Bílého domu naznačil, že to však Teherán popírá z obav, že jej „zabijí jeho vlastní lidé“. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP, podle níž se tak Trump vyjádřil během večeře republikánů v Kongresu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve středu tvrdil, že Teherán nemá v úmyslu s Washingtonem vyjednávat.
před 4 hhodinami

Britská armáda bude moci zabavovat lodě ruské stínové flotily, oznámila vláda

Britská armáda bude moci vstupovat na palubu a zabavovat lodě takzvané ruské stínové flotily, které budou proplouvat britskými vodami. V noci na čtvrtek to napsala agentura AFP s odvoláním na kabinet premiéra Keira Starmera. Londýn se tak rozhodl v době, kdy další evropské země zintenzivňují své úsilí s cílem narušit fungování stínové flotily tankerů, které Moskva používá k financování své války proti Ukrajině, poznamenala agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Írán hrozí zničením infrastruktury zemi, která podpoří okupaci jeho ostrova

Teherán má zpravodajské informace, podle nichž se jeho nepřátelé připravují na okupaci jednoho z íránských ostrovů, a to za podpory nejmenovaného státu v regionu, prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. V případě takovéto nepřátelské akce bude veškerá důležitá infrastruktura této země cílem nepřetržitých íránských úderů, dodal. Tamní ministr zahraničí Abbás Arakčí podle Reuters vyzval sousední země, aby se od USA distancovaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPolsko staví bunkry. Musejí ho mít všechny novostavby kromě rodinných domů

Polská vláda myslí svůj dlouhodobý záměr posílit civilní obranu vážně. Podle nových nařízení musejí mít všechny novostavby – s výjimkou rodinných domů – vlastní protivzdušný bunkr. Od začátku roku jich jsou v zemi už desítky nových. Jiné se otevřely po rekonstrukci. Na zvláštní dvouletý program Varšava už loni vyčlenila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Polsko má co dohánět. V zemi sice je 16 tisíc krytů z dob komunistického režimu, nedávné kontroly ale odhalily, že použitelná je pouze tisícovka z nich. Ta dokáže ochránit pouhá tři procenta obyvatel.
před 9 hhodinami

Ropa zlevnila v naději na jednání s Íránem

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Přeživší holocaustu po letech náhodně narazila na svou dozorkyni z koncentračního tábora

Román „Žena v zeleném kabátě“ popisuje nečekané setkání dvou starších žen v centru Říma, bývalá židovská vězeňkyně z Osvětimi se náhodně setká se svou dozorkyní. Skutečnou situaci, která se jí stala před pár lety, popsala maďarsko-italská autorka a pamětnice holocaustu Edith Brucková.
před 11 hhodinami
Načítání...