Arménie s Ázerbájdžánem ve Washingtonu podepsaly mírovou dohodu

3 minuty
Události: Mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě podepsal „historickou mírovou dohodu“ s lídry Arménie a Ázerbájdžánu. Spojené státy podle médií v rámci úmluvy získaly přístup ke strategickému tranzitnímu koridoru na arménském území, který se nachází podél hranice s Íránem a spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan.

Do Bílého domu dorazili arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev. Jejich země byly ve sporu od konce osmdesátých let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Jerevanu odtrhl od Ázerbájdžánu. Předloni Baku oblast znovu získalo, což vedlo k útěku asi sta tisíc etnických Arménů do Arménie.

„Nastolujeme na Jižním Kavkazu mír,“ řekl Alijev po podpisu dohody. Podle Pašinjana v pátek položili základ „pro lepší příběh, než jaký jsme měli v minulosti.“

„Bojovali dlouhou dobu – 35 let. A nyní jsou přáteli a budou jimi ještě dlouho,“ řekl Trump během tiskové konference k podpisu. Obě země se podle něj zavázaly zastavit boje, navázat diplomatické vztahy a respektovat vzájemnou územní celistvost.

Trump také oznámil, že dosavadní omezení ve spolupráci v oblasti obrany s Ázerbájdžánem budou zrušena. Tento krok označil za „velkou událost“. Dodal, že s oběma zeměmi má Washington skvělé vztahy, ačkoliv se nesetkávají často. Kromě mírové dohody prezident podepsal s lídry obou republik separátní dohody o ekonomické spolupráci.

Předchozí mírové rozhovory selhaly

Jerevan a Baku se pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a konflikt ukončit od března. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území. Pašinjan a Alijev se naposledy sešli 10. července, k výraznému posunu to ale nevedlo.

9 minut
Horizont ČT24: Dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Zdroj: ČT24

Trump tvrdí, že právě až díky němu nastal průlom. „Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Pašinjan s Alijevem v pátek ocenili, že Trump pomohl konflikt ukončit a řekli, že ho nominují na Nobelovu cenu za mír. „Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu za mír?,“ tázal se Alijev.

Washington si pronajme strategický koridor

Americká televize CBS, agentura Reuters či web Politico s odkazem na zdroje z americké administrativy informovaly, že v rámci smlouvy získaly USA práva na využívání takzvaného zangezurského koridoru (arménsky koridor Sjunik).

Jde právě o výše zmíněné pozemní spojení mezi Ázerbájdžánem a jeho exklávou Nachičevan přes arménské území. Koridor o délce 43 kilometrů se nachází na jihu Arménie podél hranic s Íránem. Nachičevan pak sousedí s Tureckem, který je spojencem Baku.

V místě koridoru má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP), která má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Arménie podle Politica souhlasila s udělením exkluzivních práv Washingtonu na rozvoj koridoru na 99 let. USA by pozemky pronajaly konsorciu, které by v místě rozvíjelo železniční dopravu, produktovody, optické kabely a případně i přenos elektřiny podél tohoto koridoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 3 mminutami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 31 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...