Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Prezident už dříve avizoval, že rozpočet nehodlá vetovat. Po jeho úterní schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) Hrad informoval, že Pavel zákon podepíše v pátek. Zákon nabyde účinnosti v sobotu, čímž skončí rozpočtové provizorium.

Prezident v minulosti kritizoval podle něj nízké letošní výdaje na obranu, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je ve sněmovně naopak hájila. Hrad přesto varoval, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka, nevyhnou se obě strany debatě o odmítnutí rozpočtu.

Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba dvacet miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.

Hradní výhrady k výdajům na obranu

Hlava státu na nedostatečné obranné výdaje upozornila i v tiskové zprávě, kterou po podpisu zákona zveřejnil na svém webu Hrad. „Prezident republiky (...) vnímá s velkými obavami především stav obranného rozpočtu. Upozorňuje, že při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb obranný rozpočet v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO,“ stojí ve zprávě.

Vláda podle prezidenta nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu o zvyšování obranných výdajů směrem k 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035. V tiskové zprávě také stojí, že u výdajů na dopravní infrastrukturu, které vláda do plnění obranných závazků započítává, „existuje důvodná pochybnost, že je NATO uzná jako výdaje obranné“.

Navzdory svým výhradám Pavel rozpočet podepsal. „Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům,“ zdůvodňuje jeho rozhodnutí zpráva Hradu.

Znepokojení prezident vyjádřil i nad výší schváleného schodku a nad tím, že se vláda odchýlila od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu,“ upozorňuje v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.