Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.

Prezident už dříve avizoval, že rozpočet nehodlá vetovat. Po jeho úterní schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) Hrad informoval, že Pavel zákon podepíše v pátek. Zákon nabyde účinnosti v sobotu, čímž skončí rozpočtové provizorium.

Prezident v minulosti kritizoval podle něj nízké letošní výdaje na obranu, zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je ve sněmovně naopak hájila. Hrad přesto varoval, že pokud výdaje na obranu v příštím rozpočtu nebudou odpovídat závazkům Česka, nevyhnou se obě strany debatě o odmítnutí rozpočtu.

Obrana má letos hospodařit se 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba dvacet miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury.

Hradní výhrady k výdajům na obranu

Hlava státu na nedostatečné obranné výdaje upozornila i v tiskové zprávě, kterou po podpisu zákona zveřejnil na svém webu Hrad. „Prezident republiky (...) vnímá s velkými obavami především stav obranného rozpočtu. Upozorňuje, že při nynějším růstu bezpečnostních hrozeb obranný rozpočet v podstatě stagnuje a neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO,“ stojí ve zprávě.

Vláda podle prezidenta nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu o zvyšování obranných výdajů směrem k 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035. V tiskové zprávě také stojí, že u výdajů na dopravní infrastrukturu, které vláda do plnění obranných závazků započítává, „existuje důvodná pochybnost, že je NATO uzná jako výdaje obranné“.

Navzdory svým výhradám Pavel rozpočet podepsal. „Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům,“ zdůvodňuje jeho rozhodnutí zpráva Hradu.

Znepokojení prezident vyjádřil i nad výší schváleného schodku a nad tím, že se vláda odchýlila od zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. „Namísto další potřebné fiskální konsolidace se nůžky mezi příjmy a výdaji tímto rozpočtem rozevírají. To má negativní důsledky pro výši dluhu Česka a jeho obsluhu,“ upozorňuje v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domácí banky by zhoršení ekonomických podmínek zvládly, ukazují testy ČNB

Domácí banky jsou ve velmi dobré kondici a dokázaly by odolat i citelnému zhoršení ekonomických podmínek. Potvrdily to výsledky dohledových zátěžových testů České národní banky (ČNB), která o tom v úterý informovala v tiskové zprávě. Tuzemský bankovní sektor podle zátěžových testů disponuje robustním kapitálovým polštářem.
před 18 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
včera v 03:42

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
3. 8. 2026

Japonsko a USA poprvé za 15 let společně intervenovaly na devizových trzích

Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
3. 8. 2026

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
3. 8. 2026

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
3. 8. 2026

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
2. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.