Přes osmadvacet tisíc lidí opustilo Náhorní Karabach, který v minulém týdnu ovládly ázerbájdžánské síly, napsala agentura Reuters. Arménské úřady těm, kteří nemají po příchodu kde zůstat, zajišťují nouzové ubytování. Spojené státy a Evropská unie přislíbily humanitární pomoc.
Exodus tisíců etnických Arménů začal poté, co se separatistické arménské síly v Karabachu vzdaly ázerbájdžánskému vojsku. V oblasti před začátkem nynějších událostí žilo asi 120 tisíc etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.
„Je to čtvrtá válka, kterou zažívám. Můj manžel zemřel v roce 1994. Bylo mu třicet let. Žijeme prokletý život,“ řekla běženkyně Narine Šakarjanová.
Arménské úřady ještě v úterý ráno hlásily, že hranici z Náhorního Karabachu překročilo třináct a půl tisíce běženců. Do zhruba 16:00 místního času (14:00 SELČ) počet uprchlíků narostl o dalších pět a půl tisíce. V podvečer počet uprchlíků dosáhl osmadvaceti tisíc.
Zdroj z prostředí ázerbájdžánské vlády agentuře AFP uvedl, že pracovníci bezpečnostních složek hledají mezi arménskými uprchlíky možné pachatele válečných zločinů. Baku podle něj hodlá udělit amnestii arménským bojovníkům, kteří složili zbraně.
„Ale ti, kteří se během válek v Karabachu dopustili válečných zločinů, nám musí být vydáni,“ prohlásil zdroj s tím, že to je také důvod, proč jsou muži v branném věku natáčeni kamerou na posledním kontrolním stanovišti před opuštěním oblasti.
Západ poskytne humanitární pomoc
Šéfka americké vládní humanitární agentury USAID Samantha Powerová podle agentury Reuters při návštěvě Arménie předeslala, že Spojené státy poskytnou humanitární pomoc ve výši 11,5 milionu dolarů (265 milionů korun). Je podle ní „naprosto zásadní“, aby byl nezávislým pozorovatelům a humanitárním organizacím umožněn přístup k obyvatelům Náhorního Karabachu. Situaci v regionu označila za hrůznou. USA budou podle ní nadále stát při Arménii.
Navýšit humanitární fond pro obyvatele Náhorního Karabachu na pět milionů eur (122 milionů korun) přislíbila také Evropská unie. V prohlášení uvedla, že v regionu je nedostatek potravin a elektrické energie. Pomoc bude distribuována prostřednictvím Červeného kříže.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v úterý podle agentur vyjádřil znepokojení nad rostoucím počtem uprchlíků z Náhorního Karabachu. Vyzval také všechny strany konfliktu, aby chránily civilisty a poskytly jim bezpečné koridory.
V příhraničních oblastech Arménie působí i Člověk v tísni. „Jedná se především o okamžitou potravinovou pomoc v podobě hotových jídel. Distribuujeme hygienické pomůcky nebo invalidní vozíky. Zároveň v koordinaci s místními organizacemi připravujeme aktivity psychosociálního charakteru, což je v současné chvíli důležité,“ popsal Michal Zelba, programový koordinátor pro Arménii.
Pondělní výbuch má přes sto obětí a stovky raněných
V pondělí v Náhorním Karabachu explodoval sklad pohonných hmot. Při explozi zemřelo nejméně 125 lidí, uvedla arménská ministryně zdravotnictví Anahit Avanesjanová. Předchozí bilance hovořila o 20 mrtvých a 290 zraněných.
Úřady mezinárodně neuznaného Náhorního Karabachu předtím uvedly, že na místě výbuchu bylo nalezeno 13 těl a že dalších sedm lidí zemřelo v nemocnici v situaci, kdy se lékaři v regionálním správním středisku Stěpanakertu v obtížných podmínkách snaží zachraňovat životy.
Arménské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AP uvedlo, že v úterý ráno přivezl vrtulník do Arménie několik zraněných při výbuchu a že očekává další lety.
Separatistické ministerstvo v souvislosti s neštěstím, které se přihodilo u silnice ze Stěpanakertu do města Askeran, také avizovalo, že do karabašského správního střediska míří z arménského Jerevanu vrtulník s lékaři a potřebným lékařským vybavením. Náhorní Karabach čelí v posledních měsících faktické blokádě ze strany ázerbájdžánských sil.
Poradce ázerbájdžánského prezidenta Hikmet Hadžijev na sociální síti X uvedl, že nemocnice v Ázerbájdžánu jsou připraveny ošetřit oběti neštěstí. Ázerbájdžán podle něj rovněž poslal do oblasti léky na léčbu popálenin a další humanitární pomoc. Mimořádné povolení ošetřovat a evakuovat raněné Baku udělilo kromě Arménie také Červenému kříži.
Ázerbájdžán před týdnem zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly.
Pozemní koridor přes arménské území
Vláda v Baku dává najevo, že jí kromě získání úplné kontroly nad Náhorním Karabachem jde ještě o pozemní koridor přes arménské území u hranic s Íránem, který by spojil Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan a dále s Tureckem. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev se dal slyšet, že koridor bude otevřen, ať už s tím bude Jerevan souhlasit nebo ne.
Prezidenti Ázerbájdžánu a Turecka o plánech Baku mluvili během pondělní schůzky právě v Nachičevanu. Autoritářský Alijev zároveň slíbil, že zaručí bezpečí Arménů. „Lidé žijící v Karabachu jsou občané Ázerbájdžánu bez ohledu na jejich původ. Jejich bezpečnost a práva jsou tedy zaručena ázerbájdžánským státem,“ prohlásil.
Poradce Hadžijev však prohlásil, že Baku chce pouze vytvořit dopravní spojení do Nachičevanu přes Arménii, což by podle něj prospělo oběma zemím i širšímu regionu.
„Ázerbájdžán nemá žádné vojenské cíle nebo záměry na svrchovaném území Arménské republiky, to je zcela mimo ázerbájdžánskou agendu,“ řekl agentuře Reuters Hadžijev. Ministr zahraničí USA Antony Blinken v úterý hovořil s prezidentem Alijevem, který prohlásil, že nedojde k žádné další vojenské akci. Washington očekává, že svá slova dodrží.
