Arménie je ochotna uznat Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu pod podmínkou, že bude zajištěna bezpečnosti tamního arménského obyvatelstva, prohlásil podle ruské státní agentury TASS arménský premiér Nikol Pašinjan. Obě země vedou o Armény obývané horské území, které je součástí Ázerbájdžánu, už desítky let spor. Svedly o ni dvě krvavé války, naposledy na podzim 2020. Boje tehdy po 44 dnech ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Jerevan uzná Náhorní Karabach za součást Ázerbájdžánu za podmínky bezpečí pro Armény, řekl Pašinjan
Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s vůdci Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem, zapochyboval však, že do té doby bude připravena mírová smlouva, jakkoli o ní obě strany intenzivně jednají.
„Doufáme, že v nejbližší době dosáhneme dohody o textu mírové smlouvy a dokážeme ji podepsat,“ řekl Pašinjan. „Sotva se nám ale podaří podepsat mírovou smlouvu. Doufáme, že se podaří dospět k dohodě o otevření regionálních komunikací.“
Arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan uvedl, že se svým ázerbájdžánským protějškem dospěl během rozhovorů, které se konaly na počátku května ve Spojených státech, k „určitému pokroku“. Podle něj měl podobu konsensu ohledně dvou článků mírové dohody, a tak se domnívá, že „strany lépe chápou starosti a záměry druhé strany“.
Premiér dodal, že po podepsání mírové smlouvy by Arménie byla ochotna jednat o demilitarizaci arménsko-ázerbájdžánské hranice, kde stále propukají přestřelky.
S Alijevem by se Pašinjan měl znovu setkat 1. června v Kišiněvu. Ázerbájdžánský vůdce v pondělí po jednání s litevským protějškem ve Vilniusu prohlásil, že pokládá uzavření mírové dohody s Arménií za nevyhnutelné.
Jerevan kritizuje nečinnost Moskvy
Pašinjan rovněž pohrozil odchodem své země z postsovětského vojenského paktu ODKB vedeného Moskvou, pokud bude dále selhávat v plnění svých závazků. „Začali jsme diskutovat o bezpečnosti se západními partnery, protože vidíme, že systém bezpečnosti v regionu nefunguje,“ řekl Pašinjan.
Premiér vytýká Moskvě nečinnost ruského „mírového kontingentu“ vyslaného do Náhorního Karabachu tváří v tvář ázerbájdžánské blokádě jediné pozemní cesty mezi horskou enklávou a Arménií.
Tato životně důležitá zásobovací trasa je už měsíce ochromená a Arménie hovoří o humanitární krizi v Karabachu, poznamenala agentura AFP.
Dlouhodobý spor
Dvě bývalé sovětské republiky spolu už desítky let vedou spor o Náhorní Karabach, který je sice součástí Ázerbájdžánu, ale ovládají ho etničtí Arméni podporovaní z Jerevanu. Při zesílení konfliktu v roce 2020 Ázerbájdžán získal kontrolu nad částí horské enklávy a jejího okolí, dříve okupovaném arménskými separatisty. V bojích přišlo o život více než 6700 lidí. V Ázerbájdžánu bylo příměří oslavováno jako vítězství, v Arménii na něj pohlíželi jako na ponižující porážku.
Situace mezi oběma zeměmi se opět vyostřila loni v září, v bojích zemřelo 155 vojáků. Na hranici mezi Ázerbájdžánem a Arménií se letos 12. května odehrála další přestřelka, při které byly nasazeny i minomety a drony. O život přišel jeden arménský voják.
