Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje. V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.
Baku chce začlenit karabašské Armény do Ázerbájdžánu. Separatisté podle Moskvy začali skládat zbraně
Ázerbájdžán zahájil během úterka v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Region následně souhlasil s tím, že uzavře příměří. Od představitelů neuznané arménské karabašské republiky zaznívá, že se obávají perzekucí obyvatel ze strany Baku.
Ázerbájdžán je označován za jeden z nejautoritativnějších států v postsovětském prostoru. Tamní prezident Ilham Alijev je, stejně jako jeho otec vládnoucí zemi před ním, viněn z porušování lidských práv. Jeho prezidentský poradce Hadžijev v rozhovoru s Reuters během pátku řekl, že Baku bude nuceno podniknout kroky proti karabašským bojovníkům, kteří použijí proti ázerbájdžánským úřadům sílu.
„V současnosti si všímáme, že některé ozbrojené skupiny a představitelé veřejně prohlásili, že nepřijmou naše podmínky a budou pokračovat v odporu,“ sdělil Hadžijev. Dodal, že Baku zvažuje amnestii pro karabašské bojovníky, kteří se vzdají zbraní.
Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, že arménští separatisté již začali skládat zbraně. Odevzdali mimo jiné šest kusů obrněné techniky, 800 kusů střelných zbraní a pět tisíc nábojů, píše se ve zprávě o činnosti ruských mírových sil v regionu.
Náhorní Karabach je formálně součást Ázerbájdžánu, ale ve válce, která skončila v roce 1994, ho ovládli arménští separatisté. Od té doby ho de facto spravovali Arméni, i když jeho část v roce 2020 dobyl během šestitýdenních bojů Ázerbájdžán. Později slíbil, že Baku zajistí, aby civilisté mohli bezpečně cestovat vlastními automobily po silnici, která vede z horské oblasti do Arménie.
Jerevanem otřásají protesty
V Jerevanu několikátý den po sobě protestují lidé proti způsobu, jakým arménská vláda reaguje na krizi v Náhorním Karabachu. Skupiny demonstrantů během pátku zablokovaly ulice a hrozily, že přeruší setkání kabinetu premiéra Pašinjana. Podle ruské agentury RIA Novosti se pokusily prorazit policejní kordon u budovy vlády.
Protestující mimo jiné požadují, aby vláda pomohla Arménům žijícím v Náhorním Karabachu s evakuacemi. Žádají také demisi premiéra. Policie v pátek zadržela jednoho z organizátorů demonstrací, opozičního představitele Andranika Tevanjana.
Pašinjan ve čtvrtek řekl, že vláda podnikla přípravy k přijetí zhruba čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Lidé v regionu by podle premiéra měli mít možnost zůstat v bezpečí ve svých domovech.
Lidé se shromažďují na cestě vedoucí z Arménie do oblasti Náhorního Karabachu
Správa Náhorního Karabachu později v pátek nicméně oznámila dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie. Poradce prezidenta samozvané karabašské republiky David Babajan sdělil, že situace v separatistickém regionu je tvrdá. Lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.
Jednání s Ázerbájdžánem podle Babajana ale nepřineslo konkrétní výsledky o možných bezpečnostních zárukách nebo amnestii. „Tyto otázky musí být ještě vyřešeny,“ řekl. Na základě vzniklé domluvy by měl v pátek dorazit do regionu humanitární konvoj přes Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice regionu s Arménií. Na dotaz, zda etničtí Arméni z oblasti odcházejí, Babajan odpověděl, že k rozsáhlému přesunu lidí zatím nedošlo.
Konec arménského Náhorního Karabachu
Komentátor Bahruz Samadov, který působí jako doktorand na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a byl hostem Událostí, komentářů, zastává názor, že region Náhorního Karabachu už arménský nebude. Většina Arménů z něj totiž odejde.
„Po druhé válce (kterou v roce 2020 vyhrál Ázerbájdžán – pozn. red.) arménské (karabašské) síly ještě zachovaly určitou suverenitu, ale po zablokování Náhorního Karabachu se situace změnila. Náhorní Karabach byl izolován od Arménie a nedávno situace eskalovala. A nyní můžeme říci, že to opravdu vypadá, že to je konec Náhorního Karabachu, že arménský už nebude,“ uvedl komentátor.
Náhorní Karabach podle něj nyní nemá šanci získat nezávislost nebo se stát součástí Arménie, i když dlouho fungoval de facto nezávisle. Žádný stát ale jeho existenci oficiálně neuznal, ani Arménie, s kterou je úzce propojen a která ho v mnoha oblastech podporovala.