Arménie se musí vydat cestou míru, aby si udržela nezávislost, řekl ve čtvrtečním projevu k národu tamní premiér Nikol Pašinjan. Učinil tak den poté, co se etničtí Arméni v separatistickém regionu Náhorní Karabach vzdali Ázerbájdžánu. Ministerský předseda ve čtvrtek rovněž prohlásil, že se jeho země připravuje na přijetí čtyřiceti tisíc rodin z Náhorního Karabachu. V regionu žije asi 120 tisíc lidí. Svědci v oblasti mluví o pokračující střelbě.
Arménie se musí vydat cestou míru, řekl Pašinjan. Země chce přijmout desetitisíce lidí z Karabachu
Události: Jednání o budoucnosti Náhorního Karabachu (zdroj: ČT24)
„Žijeme v těžké době plné nevýslovného fyzického a psychického utrpení. Mír je prostředek, který zajišťuje a garantuje bezpečnost, stejně jako nezávislost a svrchovanost,“ prohlásil v projevu Pašinjan, k jehož odstoupení v reakci na dění posledních dní vyzývá stále více hlasů. Arménie podle něj těží z demokracie a síly právního státu, ke své existenci ale potřebuje také mír.
Pašinjan v roce 2020 stál v čele své země za války, při které lépe vyzbrojené Baku získalo rozsáhlá území, která dříve ovládala Arménie nebo arménští separatisté, a položilo tak základy k převzetí celého regionu. Premiér už tehdy čelil silné kritice, o několik měsíců později přesto vyhrál další volby. „Arménie se musí vydat cestou míru v zájmu nezávislosti, státnosti, budoucnosti,“ dodal Pašinjan.
Ázerbájdžán během úterka zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad regionem kontrolu. Síly Arménů v oblasti se během středy ázerbájdžánské armádě vzdaly. Náhorní Karabach následně souhlasil s tím, že uzavře příměří. Klid zbraní měl začít platit ve středu od 13:00 místního času (11:00 SELČ).
Pašinjan se hájí, že chystal ubytování pro uprchlíky začátkem týdne
Pašinjan ve čtvrtek rovněž hovořil o ochotě přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu. Podle agentury Armenpress to udělal v reakci na obvinění, že Jerevan ve skutečnosti nechce Armény z Náhorního Karabachu přijmout. Premiér se hájil, že už začátkem týdne nařídil pracovním skupinám, aby zajistily ubytování pro potenciální uprchlíky. Arménská vláda podle něho už připravila desítky tisíc pokojů.
O začátku evakuací karabašských obyvatel nicméně zatím z Jerevanu zprávy nejsou. Ve středu ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností sdělilo, že přes dva tisíce civilistů z nejnebezpečnějších oblastí Náhorního Karabachu evakuoval takzvaný ruský mírový kontingent, který v oblasti působí od konce války v roce 2020.
Jediné pozemní spojení Náhorního Karabachu s Arménií, Lačinský koridor, už deset měsíců blokuje Ázerbájdžán. Mnozí obyvatelé Náhorního Karabachu se proto ve středu vydali na letiště ve správním středisku oblasti Stěpanakertu. Doufali přitom, že se jim podaří z hornaté oblasti odjet. Letiště ale nefunguje už od devadesátých let minulého století a nyní slouží jako velitelství ruských sil v Karabachu.
Alijev hovořil s Putinem o dalším postupu
Ázerbájdžánský prezident Alijev ve středu prohlásil, že oceňuje, že se Arménie nepokusila o vojenské akce. Agentura Reuters ale připomíná, že Jerevan měl v tomto směru jen velmi omezené možnosti. Jeden z poradců hlavy státu ve čtvrtek zároveň oznámil, že Ázerbájdžán zaslal Arménii návrh mírové dohody mezi Baku a Jerevanem a nyní čeká na odpověď. Obě země se už dlouhá léta snaží domluvit na trvalém a udržitelném míru.
O situaci v regionu spolu na žádost Baku ve čtvrtek hovořili Alijev s Putinem. Ruský vůdce, jenž od loňského února vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině, podle Kremlu „zdůraznil význam zajištění práv a bezpečnosti arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu“. Spolu s Alijevem také diskutovali o dalším postupu, který by zajistil stabilizaci situace a pomohl s řešením humanitárních problémů v regionu.
Tématem hovoru byla i nutnost dodržovat příměří. Rusko bylo od 90. let garantem dohod mezi Arménií a Ázerbájdžánem, po plnohodnotné invazi na Ukrajinu však ztratilo schopnost vynucovat je silou a Ázerbájdžán si prosadil v regionu svou nehledě na symbolickou ruskou vojenskou přítomnost.
Ázerbájdžánský prezident se Moskvě také omluvil za smrt několika příslušníků ruské mírové mise, jejichž auto se podle ruských úřadů dostalo ve středu pod palbu. „Prezident Alijev se Putinovi za incident omluvil a uvedl, že s rodinami pozůstalých se Ázerbájdžán nějak vyrovná,“ podotkl zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Studio ČT24: Zahraniční zpravodaj Karel Rožánek popisuje situaci ohledně Náhorního Karabachu (zdroj: ČT24)
Stěpanakertem zněla střelba
Svědci i karabašské úřady z regionální metropole Stěpanakertu ve čtvrtek dopoledne hlásili střelbu. „Ázerbájdžánské síly z oblastí sousedících se Stěpanakertem porušily dohodu o příměří a střílí z ručních zbraní. Střelba se ozývá i v centru metropole. Z bezpečnostních důvodů vás vyzýváme, abyste zůstali v krytech,“ vyzvaly obyvatele správního střediska karabašské úřady. Ministerstvo obrany v Baku následně „kategoricky odmítlo“, že by jeho síly zahájily ofenzivu na Stěpanakert, a takové zprávy označilo za „nepravdivé a dezinformace“.
„Záběry ze zřejmě dnešního Stěpanakertu se objevily na sociální síti Telegram v Rusku. Stoprocentně se to ověřit nedá, ale dá se předpokládat, že k nějakým přestřelkám v Náhorním Karabachu stále může docházet,“ okomentoval ve čtvrtek incident zpravodaj Rožánek.
Baku jednalo se zástupci karabašských Arménů
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu. Žijí v něm ale převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.
Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které má od té doby v oblasti asi dva tisíce vojáků v roli mírových sil.
O budoucnosti Náhorního Karabachu ve čtvrtek začali jednat zástupci obou stran, přičemž schůzka trvala necelé dvě hodiny. Ázerbájdžánská agentura APA pouze uvedla, že šest zástupců obou stran i ruských mírových sil projednalo „záležitosti ohledně reintegrace arménských obyvatel“.
Karabašští Arméni čekají na konečnou dohodu
„Máme dohodu o zastavení vojenských akcí, ale čekáme na konečnou dohodu. Rozhovory pokračují. Uvidíme,“ řekl poradce prezidenta neuznávané republiky Náhorní Karabach David Babajan. S Baku podle něj musí oblast vyřešit řadu klíčových otázek, včetně odevzdání zbraní. Etničtí Arméni nemohou být vydaní „napospas smrti“, uvedl poradce, podle kterého proto jeho lidé nejprve potřebují bezpečnostní záruky.
„Nevíme, jaké bezpečnostní záruky dostaneme. To je třeba vyřešit,“ dodal. Arméni z Náhorního Karabachu se ale podle něj cítí v rámci nového konfliktu být opuštěni Ruskem, Západem i Arménií.
Podle Rožánka nebylo během schůzky dosaženo hmatatelného výsledku. Je však už předem jasné, že se jednání budou opakovat. „Ázebájdžánská delegace předložila zástupcům Arménů návrh na reintegraci místních lidí, aby se stali občany Ázerbájdžánské republiky,“ popsal Rožánek.