Na sto dvacet tisíc Arménů v Náhorním Karabachu je už měsíce prakticky odříznuto ázerbajdžánskou blokádou od dodávek jídla a léků. Jerevan tvrdí, že jim tímto způsobem hrozí genocida. Situace je natolik vážná, že se jí věnuje i Rada bezpečnosti OSN. Na jejím jednání sice zazněla rázná slova a výzvy k řešení, na zoufalou situaci lidí na místě to ale zatím nemá vliv.
V mezinárodně neuznané Republice Arcach, kterou karabašští Arméni vyhlásili, chybí potraviny, léky, drogerie i veškeré ostatní zboží, které se do oblasti dováželo. Měsíce místní přežívají jen na potravinách, které pěstují zemědělci v okolí správního centra Stěpanakertu (ázerbájdžánsky Chankendi).
I s tímto zásobováním už je ale problém. „Není tu benzin ani žádná další paliva. Na území Arcachu už nejsou téměř žádná pojízdná auta. Nemáme možnost zeleninu a ovoce dovézt do města,“ popisuje místní obyvatelka Nina Šaverdjanová. Množí se i odstávky vody a elektřiny.
Území na malém Kavkazu, které obývají z naprosté většiny Arméni, je mezinárodně uznáváno jako součást Ázerbájdžánu. Jerevan a Baku svedly o region na začátku devadesátých let krvavou válku a úspěšnější tehdy byla Arménie.
Na podzim 2020 ale Ázerbajdžán spustil ofenzivu, po které ovládl krajní okresy. Z Arcachu tím vytvořil exklávu, kterou se samotnou Arménií spojuje pouze Lačinský koridor, jenž má podle mírových dohod kontrolovat ruská vojenská mise.
Zpravodaj ČT: Krize eskaluje a pozice stran se nemění
„Blokáda trvá v podstatě už od konce minulého roku a nejen, že se nic nelepší na diplomatické vyjednávací úrovni, ale vidíme, že krize eskaluje a pozice obou stran zůstávají neměnné. Ázerbájdžán se nijak netají tím, že chce získat úplnou kontrolu nad územím Náhorního Karabachu. Arméni požadují záruky, které pro takový případ budou znamenat pokračování jejich života, jejich existence v Náhorním Karabachu,“ shrnul současný stav v Horizontu ČT24 zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Jerevan v Radě bezpečnosti OSN obvinil Baku, že přístup blokuje a nepouští kamiony s potravinami a humanitární pomocí. „Mír a stabilita našeho regionu je vážně narušena Ázerbajdžánem, který vyvolává humanitární katastrofu na území Náhorního Karabachu,“ uvedl arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan.
Ázerbajdžán odmítl jakákoliv obvinění a naopak ukazuje na Arménii. „Kroky Arménie nejsou ničím jiným než politickým pokrytectvím. Její výzva Radě bezpečnosti je součástí dlouhodobé kampaně, která má oklamat mezinárodní společenství,“ tvrdí zástupce Ázerbajdžánu při OSN Jašar Alijev.
Pozice Ruska v regionu slábne
Rétorika obou zemí ohledně Karabachu se za posledních třicet let nezměnila. Jiné je ale postavení Ruska, které ztrácí pozice v postsovětském prostoru. Jerevan spoléhal na Moskvu, že díky spojenectví s ní si Karabach udrží. Ruští vojáci ale dnes Arménům nezajistí ani průjezd jediným zbylým koridorem. Rozhovory svolané minulý měsíc ruskou stranou nikam nevedly.
„Jsme připraveni maximálně pomoci (s mírovou dohodou). Využijeme svůj odborný potenciál i dobré vztahy s našimi zde přítomnými přáteli,“ tvrdil přitom v červenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Jerevan si stěžuje, že protivník hodlá karabašské Armény vyhladovět a donutit k odchodu, aby nad regionem pak převzal kontrolu. Ázerbajdžán naopak tvrdí, že průsmykem do Karabachu Arméni posílali zbraně i vojáky a vyváželi drahé kovy. Situace je i nadále vyhrocená, ozývají se výstřely z ručních zbraní. Pod palbu z ázerbajdžánské strany se v úterý dostala i kolona vozidel pozorovací mise EU.
