Izrael oznámil, že otevírá nový koridor pro odchod civilistů z města Gaza

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Izraelská armáda doposud obyvatele města Gaza instruovala, aby k odchodu na jih využili pobřežní silnice Rašíd. Mluvčí armády oznámil, že armáda otevírá pro odchod z města silnici Saláhuddín, která protíná vnitřní část Pásma Gaza od severu na jih. Koridor bude uzavřen v pátek v poledne místního času.

Z města, kde před začátkem nynější války žilo přibližně milion obyvatel, podle aktuálních odhadů izraelské armády odešlo již kolem čtyř set tisíc lidí, píše server The Times of Israel. Armáda na jihu Pásma Gazy vytvořila takzvanou humanitární zónu, kterou označuje za bezpečnou a do níž mají lidé z bojových zón odcházet.

Nicméně například oblast Mavásí na jihu Pásma, v které již žijí stovky tisíc uprchlíků, se v minulosti navzdory svému statusu humanitární zóny stala cílem izraelských vzdušných úderů opakovaně. Mnozí Palestinci proto tvrdí, že žádná oblast v Pásmu Gazy není bezpečná, a že proto raději zemřou ve svých domovech než být opětovně vysídleni.

„Teď v Gaza City podporujeme tři kliniky a dvě nemocnice a v jedné z nich – to je porodnice – teď aktuálně je dvanáct novorozenců inkubátorech. Kdo bude zodpovědný za to, aby se bezpečně dostali na jih nebo do nějaké ‚bezpečné zóny‘?“ přibližuje situaci ve městě Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic.

Nahrávám video
Studio 6: Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Kritika izraelské ofenzivy

Deklarovaným vojenským cílem nově zahájené ofenzivy je dobytí a obsazení celého města Gaza, které povede ke zničení teroristického hnutí Hamás a osvobození všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu tímto hnutím a jeho spojenci. Izraelská armáda v úterý uvedla, že dle jejích odhadů se ve městě Gaza nachází dva tisíce až tři tisíce ozbrojenců Hamásu.

Zahájení ofenzivy ale již v úterý odsoudila a kritizovala řada zemí, včetně evropských i Evropské unie. Podle některých z nich zintenzivnění vojenské kampaně zhorší již tak katastrofální humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, povede k dalšímu nucenému přesidlování obyvatelstva a zároveň ohrozí životy rukojmí.

Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Komise rovněž pozastavuje svou bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem, uvedla v prohlášení.

Pro velkou část těchto opatření potřebuje unijní exekutiva ještě souhlas Rady EU, tedy členských států, kde ale nemá potřebnou většinu.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Agentura AP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, ve středu napsala, že počet Palestinců zabitých při izraelské ofenzivě v regionu přesáhl 65 tisíc. Dalších více než 165 tisíc lidí dle úřadu utrpělo zranění.

Ve svých bilancích ministerstvo v Gaze nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci, zhruba polovinu z obětí ale podle něj tvoří ženy a děti. Úřad spravuje Hamás, v resortu však působí zdravotničtí odborníci, kteří vedou a zveřejňují podrobné záznamy o obětech, napsala již dříve AP. OSN tyto statistiky považuje za spolehlivé. V dřívějších konfliktech se tyto bilance víceméně shodovaly s těmi od nezávislých odborníků, ačkoliv Jeruzalém údaje zpochybňoval, dodala agentura AP.

Ve středu Pásmo Gazy podle izraelské armády opustilo zhruba 550 Palestinců. Jejich odjezd koordinoval úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Jde podle něj převážně o nemocné a jejich ošetřovatele, informoval web The Times of Israel (ToI). Lidé, kteří ve středu Pásmo Gazy opustili, míří do Spojených arabských emirátů, Jordánska, Spojeného království a pak do Rumunska, Belgie a dalších zemí v EU, upřesnil COGAT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...