Izrael oznámil, že otevírá nový koridor pro odchod civilistů z města Gaza

Izraelská armáda oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma, ve středu večer pak uvedla, že Pásmo Gazy během dne opustilo zhruba 550 Palestinců.

Izraelská armáda doposud obyvatele města Gaza instruovala, aby k odchodu na jih využili pobřežní silnice Rašíd. Mluvčí armády oznámil, že armáda otevírá pro odchod z města silnici Saláhuddín, která protíná vnitřní část Pásma Gaza od severu na jih. Koridor bude uzavřen v pátek v poledne místního času.

Z města, kde před začátkem nynější války žilo přibližně milion obyvatel, podle aktuálních odhadů izraelské armády odešlo již kolem čtyř set tisíc lidí, píše server The Times of Israel. Armáda na jihu Pásma Gazy vytvořila takzvanou humanitární zónu, kterou označuje za bezpečnou a do níž mají lidé z bojových zón odcházet.

Nicméně například oblast Mavásí na jihu Pásma, v které již žijí stovky tisíc uprchlíků, se v minulosti navzdory svému statusu humanitární zóny stala cílem izraelských vzdušných úderů opakovaně. Mnozí Palestinci proto tvrdí, že žádná oblast v Pásmu Gazy není bezpečná, a že proto raději zemřou ve svých domovech než být opětovně vysídleni.

„Teď v Gaza City podporujeme tři kliniky a dvě nemocnice a v jedné z nich – to je porodnice – teď aktuálně je dvanáct novorozenců inkubátorech. Kdo bude zodpovědný za to, aby se bezpečně dostali na jih nebo do nějaké ‚bezpečné zóny‘?“ přibližuje situaci ve městě Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic.

8 minut
Studio 6: Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic o situaci v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Kritika izraelské ofenzivy

Deklarovaným vojenským cílem nově zahájené ofenzivy je dobytí a obsazení celého města Gaza, které povede ke zničení teroristického hnutí Hamás a osvobození všech izraelských rukojmí zadržovaných v Pásmu tímto hnutím a jeho spojenci. Izraelská armáda v úterý uvedla, že dle jejích odhadů se ve městě Gaza nachází dva tisíce až tři tisíce ozbrojenců Hamásu.

Zahájení ofenzivy ale již v úterý odsoudila a kritizovala řada zemí, včetně evropských i Evropské unie. Podle některých z nich zintenzivnění vojenské kampaně zhorší již tak katastrofální humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, povede k dalšímu nucenému přesidlování obyvatelstva a zároveň ohrozí životy rukojmí.

Evropská komise navrhla balíček opatření proti Izraeli kvůli válce v Pásmu Gazy i dění na okupovaném Západním břehu Jordánu. Týká se obchodních vztahů, konkrétně zavedení cel na některé zboží, ale zahrnuje i sankce na dva extremistické ministry, několik násilných židovských osadníků a rovněž několik členů palestinského teroristického hnutí Hamás. Komise rovněž pozastavuje svou bilaterální podporu Izraeli, s výjimkou podpory občanské společnosti a památníku Jad Vašem, uvedla v prohlášení.

Pro velkou část těchto opatření potřebuje unijní exekutiva ještě souhlas Rady EU, tedy členských států, kde ale nemá potřebnou většinu.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na dvanáct set lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.

Agentura AP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, ve středu napsala, že počet Palestinců zabitých při izraelské ofenzivě v regionu přesáhl 65 tisíc. Dalších více než 165 tisíc lidí dle úřadu utrpělo zranění.

Ve svých bilancích ministerstvo v Gaze nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci, zhruba polovinu z obětí ale podle něj tvoří ženy a děti. Úřad spravuje Hamás, v resortu však působí zdravotničtí odborníci, kteří vedou a zveřejňují podrobné záznamy o obětech, napsala již dříve AP. OSN tyto statistiky považuje za spolehlivé. V dřívějších konfliktech se tyto bilance víceméně shodovaly s těmi od nezávislých odborníků, ačkoliv Jeruzalém údaje zpochybňoval, dodala agentura AP.

Ve středu Pásmo Gazy podle izraelské armády opustilo zhruba 550 Palestinců. Jejich odjezd koordinoval úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti (COGAT). Jde podle něj převážně o nemocné a jejich ošetřovatele, informoval web The Times of Israel (ToI). Lidé, kteří ve středu Pásmo Gazy opustili, míří do Spojených arabských emirátů, Jordánska, Spojeného království a pak do Rumunska, Belgie a dalších zemí v EU, upřesnil COGAT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 24 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...