Arménie prohlubuje obchod s Ázerbájdžánem a riskuje novou závislost

Necelý půlrok po přijetí mírové dohody ze strany Arménie a Ázerbájdžánu v Bílém domě rozvíjí kavkazské země vzájemnou obchodní spolupráci. Baku zintenzivňuje dodávky paliva pro Jerevan, jenž zatím připravuje seznam surovin, které bude do sousedního Ázerbájdžánu vyvážet. Podle experta Vincence Kopečka je pro Arménii obchod s Baku zcela klíčový, a může se tak stát na ázerbájdžánských palivech závislá – rizika jsou ale pro Jerevan menší než při obchodování s Ruskem.

Na arménskou železniční stanici dorazil v polovině prosince loňského roku vlak s více než tisíci tunami benzinu ázerbájdžánské společnosti SOCAR. Jak píše ruskojazyčný server Deutsche Welle (DW), ještě před rokem by taková událost byla nemyslitelná.

Jednalo se totiž o první případ přímého dovozu energetických surovin z Ázerbájdžánu v celé postsovětské historii obou republik, které byly až donedávna ve válce kvůli Náhornímu Karabachu.

Podle pozorovatelů tato událost znamená zásadní posun v geopolitice Jižního Kavkazu – Jerevan a Baku přecházejí od pasivního tranzitu k aktivnímu obchodu a zároveň testují pevnost tradiční ekonomické hegemonie Ruska v regionu, píše DW.

Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.

Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region.

Možné trasy pro dodávky

Zintenzivňující dodávky ázerbájdžánského paliva do sousední země jsou v současné době přepravovány přes Gruzii, jelikož neexistuje žádná železniční trať, která by Ázerbájdžán a Arménii přímo spojovala, uvedl arménský premiér Nikol Pašinjan.

Baku a Jerevan však v lednu provedly společnou inspekci stavu železničního úseku spojující arménskou vesnici Yeraskh a ázerbájdžánské město Sadarak v exklávě Nachičevan s cílem obnovení této infrastruktury. Prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev věří, že dodávky jednou budou proudit přímo.

Alijev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu se svým arménským protějškem Vahagnem Chačaturjanem diskutovali také o přímé nákladní dopravě mezi Tureckem, Nachičevanem a Arménií.

„Plány na obnovu přeshraniční i silniční infrastruktury a zvýšení obchodní výměny mezi oběma zeměmi je zcela logický důsledek aktuálních snah o dokončení stanovení hranic, uzavření mírové dohody a případným vybudováním ‚Trumpova‘ koridoru přes Zangezur spojující Ázerbájdžán a jeho exklávu Nachičevan s Tureckem,“ uvedl pro ČT24 politický geograf z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vincenc Kopeček.

Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě (TRIPP) je plán na vytvoření dopravního koridoru, který přes jižní arménskou oblast Sjunik spojí Ázerbájdžán s Nachičevanem.

Až do minulého týdne však nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti o tom, jak bude TRIPP vybudován a spravován. Ve společném prohlášení ministři zahraničí USA Marco Rubio a Arménie Ararat Mirzoyan oznámili založení nové společnosti TRIPP Development Company (TDC), která bude stavět počáteční železniční a silniční části projektu.

USA mají po dobu čtyřiceti devíti let držet čtyřiasedmdesátiprocentní kontrolní podíl, který se na dalších padesát let změní na jedenapadesátiprocentní podíl.

Gruzínské poplatky

Média a oficiální představitelé informovali, že Gruzie požadovala neopodstatněně vysoký poplatek za tranzit přes své území, který Baku a Jerevan využívají. Gruzínský premiér Irakli Kobachidze později oznámil, že za první dodávku paliva žádný poplatek účtován nebude.

Později dle serveru Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) vyšlo najevo, že se strany dohodly na poplatcích za další dodávky, jejich výše však nebyla zveřejněna.

„Prohlášení Ilhama Alijeva, že dnes tranzitní trasa vede přes Gruzii a zítra bude vést přes Arménii, ničí vše, čeho jsme jako země dosáhli v devadesátých a nultých letech. Gruzie se ocitla v extrémně těžké geopolitické slepé uličce,“ napsal gruzínský exprezident Michail Saakašvili.

Kopeček zmínil, že obchod mezi Arménií a Ázerbájdžánem probíhal i před pádem Náhorního Karabachu, a to neformálně právě přes Gruzii. „Obecně pak je zcela v zájmu Arménie, aby se otevřely její hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem pro mezinárodní obchod – jakkoliv to část arménské veřejnosti může vnímat jako zradu,“ poznamenal.

Dodávky ázerbájdžánských surovin totiž v Arménii vyvolaly bouřlivou reakci – opozice označuje dohodu za faktický ústupek národních zájmů a viní vládu z přímého financování ázerbájdžánské armády, která „nadále okupuje suverénní území Arménie“. Jedná se o pohraniční výšiny, nad nimiž ázerbajdžánské jednotky získaly kontrolu po druhé válce v Karabachu v letech 2021–2022.

Závislost na ázerbájdžánských palivech

Server Euronews poznamenal, že dodávky ázerbájdžánského paliva přinesly také snižování cen pohonných hmot v Arménii. Premiér Pašinjan v této souvislosti nedávno uvedl, že ceny benzinu v zemi se snížily až o patnáct procent.

Prezident Chačaturjan v Davosu prohlásil, že mírový proces mezi Arménií a Ázerbájdžánem nyní otevírá cestu k posílení spolupráce a regionálnímu rozvoji obou zemí.

Expert Kopeček se domnívá, že pro Arménii je obchod s Baku zcela klíčový. „Arménie doposud závisela na exportu a importu přes území Gruzie a Íránu, přičemž klíčovým obchodním partnerem (zejména v energetice) bylo Rusko. Nyní je však Rusko pro Arménii spíše hrozbou, situace v Gruzii je problematická vzhledem k autokratizaci pod vládou Gruzínského snu a příklonem země k Rusku, a situace v Íránu je extrémně nepředvídatelná vzhledem k nejasné budoucnosti tamního islamistického režimu,“ připomněl.

Proto musí Jerevan nyní hledat jiné obchodní kanály do zemí, s nimiž má aktuálně stále uzavřené hranice v důsledku karabašského konfliktu, tedy Tureckem a Ázerbájdžánem, řekl Kopeček. Riziko závislosti na ázerbájdžánských palivech (a případně těch tureckých) podle experta pochopitelně existuje, ale „rizika ze závislosti na obchodu s Ruskem nebo přes území Íránu jsou mnohem větší“.

Vývoz arménského zboží

V rámci rozvíjení spolupráce mezi Baku a Jerevanem jsou také přes Ázerbájdžán realizovány dodávky ruského a kazašského obilí do Arménie.

Pašinjan rovněž informoval, že si jeho země s Baku vyměnila seznam potenciálního zboží, které státy mezi sebou mohou v budoucnu obchodovat. Jerevan vede se svým sousedem jednání o vývozu výrobků z hliníku, domestikovaných zvířat či surovin pro výrobu brandy a tabáku.

Podle kavkazského serveru OC Media zatím není jasné, kdy by k možnému vývozu do Ázerbájdžánu mohlo dojít – záleží na tom, kdy obě strany najdou shodu.

Výsledek mírové dohody

Arménsko-ázerbájdžánské sbližování přichází po přijetí textu vzájemné mírové dohody v Bílém domě za účasti Donalda Trumpa loni v srpnu. Ačkoli nedošlo k podpisu smlouvy, jednání pomohla odblokovat ekonomické mechanismy, které byly po desetiletí zmrazené, podotkl server AzerNews.

„Obě země zatím na podpis mírové dohody poměrně sázejí, snaží se udržet zájem (amerického prezidenta) Donalda Trumpa, přijaly pozvánku do jeho Rady pro mír a v únoru očekávají návštěvu JD Vance,“ zmínil expert Kopeček. Návštěva Vance bude nejvýznamnější návštěvou amerického představitele na Kavkaze od roku 2005, kdy Gruzii navštívil tehdejší prezident George Bush.

Účelem návštěvy amerického viceprezidenta je „navázat na (americké) mírové úsilí a prosazovat Trumpovu cestu k mezinárodnímu míru a prosperitě“, napsal šéf Bílého domu.

Podle experta Kopečka sice existují věcné problémy spojené s uzavřením mírové dohody (delimitace hranic, Ázerbájdžánem kritizované ustanovení v arménské ústavě, podoba zangezurského koridoru, ázerbájdžánská rétorika o části arménského území jako o Západním Ázerbájdžánu), nicméně klíčové bude udržení pozornosti Donalda Trumpa a výsledek arménských parlamentních voleb plánovaných na červen 2026.

„Pokud arménský premiér Pašinjan dle očekávání volby vyhraje a pozornost Donalda Trumpa neodvane jinam, je podpis mírové dohody během roku 2026 realistický,“ uzavřel expert.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 6 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 8 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.