Americký prezident Donald Trump na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu spolu s dalšími lídry podepsal zakládající listinu své vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
„Ukončil jsem osm válek, myslím, že další bude ukončena velmi brzy,“ avizoval Trump během ceremonie v Davosu s odkazem na rusko-ukrajinskou válku. Připustil, že úsilí tento konflikt ukončit, se ukázalo jako velice složité. Pásmo Gazy je podle Trumpa třeba demilitarizovat a rekonstruovat, poté z ní bude „skvělé místo“.
Trump Radu pro mír označil za „nejdůležitější orgán, který byl kdy založen“. „Jakmile bude Rada pro mír zcela funkční, můžeme udělat prakticky cokoliv, co budeme chtít. A budeme postupovat společně s OSN. Vždycky jsme říkal, že Organizace spojených národů má obrovský potenciál, ale zatím ho nevyužila. Jsou tam skvělí lidé, ale během ukončování těch osmi válek jsem s nimi nemluvil ani jednou,“ řekl Trump.
Mezi lídry států, které odsouhlasily účast v organizaci, se na pódiu vedle Trumpa objevili například argentinský prezident Javier Milei či maďarský premiér Viktor Orbán.
V dokumentu, který unikl do médií, je Trumpova Rada pro mír označena jako mezinárodní organizace pověřená budováním míru podle mezinárodního práva. V chartě se píše, že orgán vznikne ve chvíli, kdy se na tom formálně dohodnou tři státy.
Desítky pozvánek
K členství se podle dostupných informací přihlásily Ázerbájdžán, Vietnam, Maďarsko, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Egypt. „Jsme velmi rádi, že jsme v Radě pro mír a že můžeme držet krok s každým úsilím, které může přinést mír v naší části světa i globálně,“ uvedl egyptský lídr Abdal Fattáh Sísí.
Účast přislíbil rovněž Izrael. „Toto téma, ačkoli je předmětem politického boje, tak platí, že dilemata jsou sdílená vládou i opozicí. Izrael si uvědomuje, že některé základní izraelské požadavky nebyly v tuto chvíli naplněny,“ uvedl blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. U židovského státu vyvolává pochyby i složení rady, kde mají zasednout i lídři Turecka či Kataru, doplnil Borek.
Pozvánku dostaly také Kreml a Kyjev. Ukrajina reagovala sdělením, že je pro ni nepředstavitelné sedět v radě, jejíž součástí je Rusko, které proti ní vede od roku 2022 plnohodnotnou válku. Ruský vládce Vladimir Putin podle Bílého domu pozvání přijal. Kreml ale uvádí, že návrh zatím pouze zvažuje.
Rusko je ochotno poskytnout Radě pro mír miliardu dolarů z ruských aktiv zmrazených v USA na podporu palestinského lidu, sdělil ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS Putin předsedovi palestinské autonomie Mahmúdovi Abbásovi.
Členství v Trumpově organizaci odmítlo například Švédsko či Norsko, Itálie chce iniciativu hlouběji přezkoumat, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron se podle médií k radě připojit nechce.
Tyto země kritizují jednostranný styl americké diplomacie a nejasná pravidla fungování nové organizace. „Slovinsko je i nadále pevně odhodláno respektovat mezinárodní právo a mezinárodní řád založený na Chartě Organizace spojených národů. Jsme přesvědčeni, že pro zemi, jako je ta naše, je tento mezinárodní řád nejlepší ochranou našich národních zájmů a zárukou, že můžeme žít v míru,“ konstatoval slovinský premiér Robert Golob.
Obavy z oslabení pozice OSN
Negativní vliv na autoritu OSN podle týdeníku Spiegel vadí i Německu. Trump sice v úterý uvedl, že by podle něj měla organizace vzniklá po druhé světové válce dál fungovat, dlouhodobě ji ale kritizuje.
„Vznik ,Rady pro mír‘ zapadá do dlouhodobého stylu Donalda Trumpa: vytvářet vlastní paralelní struktury tam, kde mu stávající mezinárodní instituce připadají příliš pomalé, složité nebo málo poslušné. Vedle osobního brandingu a snahy stylizovat se do role globálního ,dealmakera‘ je v tom ale vidět i jasný imperiální osten – logika typu kdo není s námi, je proti nám. Rada pro mír se tak tváří jako nabídka spolupráce, ale zároveň implicitně nastavuje nové dělení světa na ty, kdo se přidají, a ty ostatní,“ míní amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Reálně ale nová organizace konkurovat OSN nemůže, soudí Kozák. „Organizace spojených národů má všechny své problémy, ale stojí na široké mezinárodní legitimitě, procedurách a dlouhodobé institucionální práci. Trumpova ,Rada pro mír‘ může fungovat jako mediálně silná platforma nebo nástroj nátlaku, nikoli jako univerzální fórum pro řešení konfliktů,“ řekl ČT24 amerikanista.
Podle Kozáka jde spíše o geopolitický test loajality než projekt skutečné mírotvorby. „Mír tu není chápán jako společně vyjednaný kompromis, ale spíš jako stav, který nastane tehdy, když ostatní přijmou americké podmínky. A to je přístup, který může fungovat v obchodním vyjednávání, ale v mezinárodní politice dlouhodobě spíš konflikty reprodukuje, než uklidňuje,“ obává se expert.
„Podle mě je to úplně falešná cesta, to nebude ani nic suplovat. Proč funguje OSN? Protože Rada bezpečnosti je organizace v organizaci a může rozhodnout otázku míru a může také uložit sankce, může rozhodnout o použití síly. V rukou ji má těch pět stálých členů, mezi nimi i Spojené státy. Tato rada, která má vzniknout, nemá žádnou oporu v mezinárodním právu, takže nemůže vykonávat vůbec nic,“ myslí si exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Představa, že by Trumpa poslouchal Putin nebo čínský vládce Si Ťin-pching, je podle Svobody úplně zcestná. „Tato aktivita je možná zajímavá pro tuto chvíli, ale globálně nemůže nahradit OSN, zkrátka to nejde,“ upozornil diplomat.
Česká republika podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zatím oficiální pozvánku neobdržela. Za problém označil i vstupní poplatek v přepočtu ve výši téměř 21 miliard korun. „Ta inzerovaná cena, miliarda dolarů, je pro potřeby i možnosti našeho státního rozpočtu asi nemyslitelná,“ prohlásil ministr.
Trumpovo právo veta
Zmíněný poplatek by podle informací médií zajistil stálé členství v radě, jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky. Trump by měl být jejím prvním a zároveň doživotním předsedou – s rozhodujícím slovem při přijímání členů. Má také pravomoc jmenovat členy výkonné rady a vytvářet nebo rozpouštět pomocné orgány.
Bílý dům již zveřejnil seznam sedmi členů zakládající výkonné rady, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia, prezidenta Světové banky Ajaye Bangy či bývalého britského premiéra Tonyho Blaira.
