Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
Rada míru pro Pásmo Gazy má dohlížet na plnění mírového návrhu, který loni předložil Trump a na jehož základě bylo vyhlášeno loni na podzim v Pásmu Gazy příměří.
V Radě míru by pak mohli být i lídři Turecka či Egypta. „Dne 16. ledna 2026 americký prezident Donald Trump ve funkci zakládajícího předsedy mírové rady zaslal dopis, v němž vyzval našeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby se stal jejím zakládajícím členem,“ uvedl Erdoganův mluvčí Burhanettin Duran. Nesdělil, zda turecký vládce nabídku přijal.
Egyptské ministerstvo zahraničí v sobotu oznámilo, že nabídku na členství v mírové radě zvažuje prezident Egypta Abdal Fattáh Sísí.
O tom, že od Trumpa obdržel nabídku na členství v radě, později informoval na síti X i argentinský prezident Javier Milei. Úmysl přijmout pozvánku prezidenta USA má také kanadský premiér Mark Carney, řekl agentuře AFP poradce šéfa kanadské vlády.
Ve vedení Rady, která podle Bílého domu bude jednat pod dohledem amerického prezidenta, zasednou také Marc Rowan, Ajay Banga a Robert Gabriel. S výjimkou Blaira tak vedení orgánu zatím tvoří pouze Američané. Bílý dům ale tvrdí, že ještě oznámí další členy vedení orgánu.
Náčelníkem Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) se stal americký generál Jasper Jeffers. ISF má vést bezpečností operace v Pásmu Gazy a řídit snahy o demilitarizaci tohoto území. Není ale jasné, jaké země vyšlou do ISF své jednotky. Mladenov má pak zajistit kontakty mezi Radou míru, které je rovněž členem, a palestinským výborem.
Orgán má dohlížet na aktivity výboru složeného z palestinských technokratů, který má přechodně spravovat Pásmo Gazy a nahradit tamní vládu teroristického hnutí Hamás. Trumpovu iniciativu v sobotu kritizoval Jeruzalém. Výbor palestinských technokratů byl zřízen bez koordinace s Izraelem a je tak v rozporu s jeho politikou, tvrdí kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. Kancelář dále uvádí, že Netanjahu pověřil ministra zahraničí Gideona Saara, aby s americkým protějškem Marcem Rubiem tuto záležitost projednal.
Současné příměří, které v Pásmu Gazy platí od 10. října, tento týden vstoupilo do druhé fáze. Ve středu to oznámil Witkoff. První fáze byla podle něj úspěšná při zajištění příměří mezi Hamásem a Izraelem, přísunu humanitární pomoci a návratu rukojmích unesených do Pásma Gazy, zatímco druhá fáze se zaměří na odzbrojení všech uskupení včetně Hamásu a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Počty obětí během příměří
Od počátku příměří bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 449 Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Podle izraelské armády zahynuli v Pásmu Gazy od počátku příměří tři její vojáci, píše Reuters.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 71 439 Palestinců.
Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.
