Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
První fáze byla podle Witkoffa úspěšná při zajištění příměří, přísunu humanitární pomoci a návratu rukojmí unesených do Pásma Gazy, zatímco druhá fáze se zaměří na odzbrojení všech uskupení a demilitarizaci, vznik palestinské technokratické vlády spravující Pásmo Gazy a obnovu této oblasti.
Hamás musí splnit své závazky, včetně navrácení pozůstatků posledního izraelského rukojmího, jehož tělo je stále v Pásmu Gazy, uvedl Witkoff s tím, že v opačném případě bude hnutí čelit „vážným důsledkům“.
Palestinské frakce se po jednání v Káhiře shodly, že hodlají podpořit vznik technokratického výboru, který se bude skládat z palestinských osobností a bude Pásmo Gazy přechodně spravovat, napsala agentura AFP.
Vedle Hamásu či Palestinského islámského džihádu podporu vyjádřilo i hnutí Fatah, jehož vůdcem je Mahmúd Abbás, prezident Palestinské autonomie (PA) sídlící v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu.
Výbor povede bývalý náměstek ministra Palestinské autonomie
Patnáctičlenný Národní výbor pro správu Pásma Gazy povede bývalý náměstek ministra dopravy Palestinské autonomie Alí Šaas, uvedly následně ve společném prohlášení Egypt, Katar a Turecko, tedy země, které jsou prostředníky jak mírových rozhovorů, tak vnitropalestinských jednání. Šaas kromě pozic na ministerstvech v minulosti dohlížel na rozvoj průmyslových zón na palestinských územích.
Dalšími členy výboru jsou podle zdrojů agentury Reuters šéf obchodní komory v Pásmu Gazy Ájid Abú Ramadán, někdejší zástupce palestinské telekomunikační společnosti Paltel v Pásmu Gazy Umar Šamálí či bývalý bezpečnostní činitel PA a odpůrce Hamásu Sámí Nasmán. Na výbor bude dohlížet Rada míru, kterou povede bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN Nikolaj Mladenov.
Trumpův plán, z něhož vzešlo současné příměří, mimo jiné předpokládá odzbrojení Hamásu a dalších ozbrojených uskupení, demilitarizaci pásma a nasazení mezinárodních stabilizačních sil.
Konflikt s deseti tisíci oběťmi
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 71 439 Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.
Od počátku příměří, které vstoupilo v platnost 10. října, bylo při izraelských útocích podle palestinského ministerstva zabito 449 Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Pásmu Gazy pozemní operaci, tam v boji zahynulo 471 vojáků, uvádí web izraelského ministerstva zahraničí. Podle izraelské armády zahynuli v Pásmu Gazy od počátku příměří tři její vojáci, píše agentura Reuters.
