ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Nahrávám video

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.

Výhled pro roky 2027 a 2028 pracuje s nižšími částkami než letos. V roce 2026 má mít fond k dispozici 169 miliard korun, zatímco v dalších dvou letech by měly prostředky podle návrhu klesnout o více než polovinu. Vláda mluví o proinvestičním a rekordním rozpočtu na dopravu a opozice volá po tom, aby financování zůstalo vysoké i v následujících letech.

Návrh rozpočtu s výhledem i do dalších let počítá s tím, že výstavba některých projektů na silnicích prvních tříd se z roku 2027 a 2028 posune až na rok 2029. Prioritu má mít podle vlády hlavně dostavba základní dálniční sítě.

Bednárik uvedl, že střednědobý výhled se v minulosti měnil i při „překlápění rozpočtového provizoria“. „Realitu budeme vidět, až budeme v dubnu připravovat rozpočet na rok 2027,“ uvedl ministr.

Na podpis čekají smlouvy za sedmnáct miliard korun

„Já věřím, že se tak stane v průběhu de facto jednoho měsíce, to znamená, někdy začátkem března bude rozpočet schválen a posléze budeme moci ty smlouvy podepsat,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Ředitelství nyní čeká na podpis smluv v hodnotě okolo 17 miliard korun.

Mezi připravovanými stavbami jsou například úsek D11 z Jaroměře do Trutnova, část D35 z Úlibic do Hořic, silnice mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, obchvat Plas nebo přestavba křižovatky Aviatická na D7 v Praze.

Velké investiční akce zatím odkládá i Správa železnic. Pověřený generální ředitel Tomáš Tóth uvedl, že nebude možné pokrýt všechny stavby a že bude nutné prioritizovat. Jako příklad uvedl úsek Nemašice–Ševětín, který se podle něj v roce 2026 realizovat nebude.

Roky 2027 a 2028 vyžadují podle Bednárika prioritizaci

Letos má do železnic směřovat přes 72 miliard korun, na silnice a dálnice přes 81 miliard. ŘSD už teď upozorňuje, že v roce 2027 by samo mohlo potřebovat zhruba 90 miliard korun. Pokud by se celkový rozpočet fondu nenastavil tak, aby tento tlak pokryl, hrozí podle ŘSD pozastavování staveb.

Vládní návrh ale pro rok 2027 počítá pro železnice a dálnice dohromady s částkou bezmála 77 miliard korun. Pro srovnání, pro příští rok je rozpočet o dvě miliardy vyšší. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že oproti letošku bude nutné prostředky znovu mírně zvýšit „a taková musí zůstat dlouhodobá trajektorie. Využít všechny PPP projekty, které jsou nachystané, protože ty pak uleví státnímu rozpočtu v prvotní fázi,“ dodal bývalý ministr dopravy.

Bednárik připustil, že „by byl rád“, aby peněz bylo více, ale upozornil na nutnost hledat zdroje a na to, že roky 2027 a 2028 si vyžádají prioritizaci.

V roce 2026 má podle plánu začít výstavba 105 kilometrů dálnic. Mezi nimi jsou například dvě části D6 mezi Žalmanovem a Karlovými Vary nebo úseky na D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, které mají vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou PPP projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 11 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.