ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Nahrávám video

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.

Výhled pro roky 2027 a 2028 pracuje s nižšími částkami než letos. V roce 2026 má mít fond k dispozici 169 miliard korun, zatímco v dalších dvou letech by měly prostředky podle návrhu klesnout o více než polovinu. Vláda mluví o proinvestičním a rekordním rozpočtu na dopravu a opozice volá po tom, aby financování zůstalo vysoké i v následujících letech.

Návrh rozpočtu s výhledem i do dalších let počítá s tím, že výstavba některých projektů na silnicích prvních tříd se z roku 2027 a 2028 posune až na rok 2029. Prioritu má mít podle vlády hlavně dostavba základní dálniční sítě.

Bednárik uvedl, že střednědobý výhled se v minulosti měnil i při „překlápění rozpočtového provizoria“. „Realitu budeme vidět, až budeme v dubnu připravovat rozpočet na rok 2027,“ uvedl ministr.

Na podpis čekají smlouvy za sedmnáct miliard korun

„Já věřím, že se tak stane v průběhu de facto jednoho měsíce, to znamená, někdy začátkem března bude rozpočet schválen a posléze budeme moci ty smlouvy podepsat,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Ředitelství nyní čeká na podpis smluv v hodnotě okolo 17 miliard korun.

Mezi připravovanými stavbami jsou například úsek D11 z Jaroměře do Trutnova, část D35 z Úlibic do Hořic, silnice mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, obchvat Plas nebo přestavba křižovatky Aviatická na D7 v Praze.

Velké investiční akce zatím odkládá i Správa železnic. Pověřený generální ředitel Tomáš Tóth uvedl, že nebude možné pokrýt všechny stavby a že bude nutné prioritizovat. Jako příklad uvedl úsek Nemašice–Ševětín, který se podle něj v roce 2026 realizovat nebude.

Roky 2027 a 2028 vyžadují podle Bednárika prioritizaci

Letos má do železnic směřovat přes 72 miliard korun, na silnice a dálnice přes 81 miliard. ŘSD už teď upozorňuje, že v roce 2027 by samo mohlo potřebovat zhruba 90 miliard korun. Pokud by se celkový rozpočet fondu nenastavil tak, aby tento tlak pokryl, hrozí podle ŘSD pozastavování staveb.

Vládní návrh ale pro rok 2027 počítá pro železnice a dálnice dohromady s částkou bezmála 77 miliard korun. Pro srovnání, pro příští rok je rozpočet o dvě miliardy vyšší. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že oproti letošku bude nutné prostředky znovu mírně zvýšit „a taková musí zůstat dlouhodobá trajektorie. Využít všechny PPP projekty, které jsou nachystané, protože ty pak uleví státnímu rozpočtu v prvotní fázi,“ dodal bývalý ministr dopravy.

Bednárik připustil, že „by byl rád“, aby peněz bylo více, ale upozornil na nutnost hledat zdroje a na to, že roky 2027 a 2028 si vyžádají prioritizaci.

V roce 2026 má podle plánu začít výstavba 105 kilometrů dálnic. Mezi nimi jsou například dvě části D6 mezi Žalmanovem a Karlovými Vary nebo úseky na D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, které mají vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou PPP projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 11 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 15 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 17 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Evropský pohled