ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Nahrávám video

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.

Výhled pro roky 2027 a 2028 pracuje s nižšími částkami než letos. V roce 2026 má mít fond k dispozici 169 miliard korun, zatímco v dalších dvou letech by měly prostředky podle návrhu klesnout o více než polovinu. Vláda mluví o proinvestičním a rekordním rozpočtu na dopravu a opozice volá po tom, aby financování zůstalo vysoké i v následujících letech.

Návrh rozpočtu s výhledem i do dalších let počítá s tím, že výstavba některých projektů na silnicích prvních tříd se z roku 2027 a 2028 posune až na rok 2029. Prioritu má mít podle vlády hlavně dostavba základní dálniční sítě.

Bednárik uvedl, že střednědobý výhled se v minulosti měnil i při „překlápění rozpočtového provizoria“. „Realitu budeme vidět, až budeme v dubnu připravovat rozpočet na rok 2027,“ uvedl ministr.

Na podpis čekají smlouvy za sedmnáct miliard korun

„Já věřím, že se tak stane v průběhu de facto jednoho měsíce, to znamená, někdy začátkem března bude rozpočet schválen a posléze budeme moci ty smlouvy podepsat,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Ředitelství nyní čeká na podpis smluv v hodnotě okolo 17 miliard korun.

Mezi připravovanými stavbami jsou například úsek D11 z Jaroměře do Trutnova, část D35 z Úlibic do Hořic, silnice mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi, obchvat Plas nebo přestavba křižovatky Aviatická na D7 v Praze.

Velké investiční akce zatím odkládá i Správa železnic. Pověřený generální ředitel Tomáš Tóth uvedl, že nebude možné pokrýt všechny stavby a že bude nutné prioritizovat. Jako příklad uvedl úsek Nemašice–Ševětín, který se podle něj v roce 2026 realizovat nebude.

Roky 2027 a 2028 vyžadují podle Bednárika prioritizaci

Letos má do železnic směřovat přes 72 miliard korun, na silnice a dálnice přes 81 miliard. ŘSD už teď upozorňuje, že v roce 2027 by samo mohlo potřebovat zhruba 90 miliard korun. Pokud by se celkový rozpočet fondu nenastavil tak, aby tento tlak pokryl, hrozí podle ŘSD pozastavování staveb.

Vládní návrh ale pro rok 2027 počítá pro železnice a dálnice dohromady s částkou bezmála 77 miliard korun. Pro srovnání, pro příští rok je rozpočet o dvě miliardy vyšší. Předseda ODS Martin Kupka uvedl, že oproti letošku bude nutné prostředky znovu mírně zvýšit „a taková musí zůstat dlouhodobá trajektorie. Využít všechny PPP projekty, které jsou nachystané, protože ty pak uleví státnímu rozpočtu v prvotní fázi,“ dodal bývalý ministr dopravy.

Bednárik připustil, že „by byl rád“, aby peněz bylo více, ale upozornil na nutnost hledat zdroje a na to, že roky 2027 a 2028 si vyžádají prioritizaci.

V roce 2026 má podle plánu začít výstavba 105 kilometrů dálnic. Mezi nimi jsou například dvě části D6 mezi Žalmanovem a Karlovými Vary nebo úseky na D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí, které mají vzniknout ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru formou PPP projektu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 9 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
9. 6. 2026

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
9. 6. 2026

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
9. 6. 2026

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
9. 6. 2026

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...