Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.
Vyschlého pramene si všiml například ředitel Labské boudy Aleš Hnízdo. Už léta chodí každý den na procházku k prameni se psem. Ubývání vody sledoval delší dobu. „Tento problém začal od konce května. Vždycky se tady fenka napila a šli jsme dál, ale teď musíme nosit vodu na zádech, protože žádná není,“ řekl.
Pramen Labe je oblíbeným cílem turistů v Krkonoších, přijíždějí tam lidé z Česka, Polska i Německa. Prázdné skruže a vyschlý přítok je překvapují. Skutečný pramen Labe je o něco výš, v rašeliništích, která jsou ale veřejnosti nepřístupná.
Vláhu drží rašelina
Problém vysychání je v tom, že právě na hřebenech Krkonoš dlouhodobě chybí jak povrchová, tak hlavně podzemní voda. „Když prší, tak ta rašelina nasává vodu a nepouští ji tolik ven,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Václav Jansa.
„Labská přehrada prakticky vytrvale klesala s hladinou. Srážky, které se vyskytly v Královéhradeckém kraji, spadly spíš v tom podhůří,“ vysvětlil vedoucí dispečer státního podniku Povodí Labe Jiří Petr.
Správci národního parku tak staví zábrany, které mají vodu zadržovat hlavně tam, kde před lety lesníci naopak budovali meliorace. „Jsou neuvěřitelným zdrojem biodiversity, takže i proto se snažíme rašeliniště a mokřadní systémy obnovit,“ sdělil Jansa.
Současné situaci navíc nepomohla ani zima, kdy bylo v Krkonoších mnohem méně sněhu, než je běžné, navíc rychle ubýval. Například takzvaná mapa republiky roztála už 6. června, to znamená o měsíc dřív než loni.
