Hluboko pod červencové průměry klesají průtoky na českých řekách. V povodí Moravy a Dyje jsou až tři desítky toků na hranici hydrologického sucha. Na žádost vodohospodářů proto některé obce už omezily nakládání s povrchovými vodami. Jak zjistila ČT, nízký stav vody postihl i další řeky napříč republikou. Podle správ povodí jsou na tom toky hůř než v předchozích dvou letech. Podle Povodí Labe je situace podobná jako v období extrémního sucha mezi lety 2015 až 2018. Některé menší řeky jsou pro vodáky na hranici sjízdnosti.
Na polovině toků v Povodí Moravy neteklo v červenci ani padesát procent obvyklých měsíčních hodnot. Teď se situace ještě více zhoršila. „V současnosti máme spoustu profilů, kde jsme naměřili sucho,“ řekl mluvčí povodí Petr Chmelař.
„Nejhorší situace je ve Zlínském kraji, kde nám průtoky padají i na jedno procento průměrné měsíční hodnoty,“ dodal mluvčí. Povodí proto minulý týden požádalo obce, aby v případě potřeby omezily používání povrchových vod. K takovému kroku od tohoto pondělí až do odvolání přistoupil například Vsetín. Tam ve většině případů protéká koryty řek extrémně málo vody a dochází k úhynu ryb, hygienickým závadám a ke zhoršení životního prostředí. Odběr povrchové vody omezil také Šternberk.
Méně vody než obvykle pozorují v červenci na tocích i v povodí Vltavy, Labe, Ohře nebo Odry, obecně ale více vysychají menší řeky. Některým tokům pak v uplynulých dnech pomohl déšť.
„Pouze na horních tocích Berounky a Sázavy je patrné sucho. A na horní Vltavě je zase situace bližší normálu, protože na tuto oblast byly srážky v minulých týdnech trochu více štědré,“ vysvětlil mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Dodává, že žádné výrazné problémy v souvislosti s nízkými průtoky nemají. Podle Roldána nicméně není situace příznivá pro rekreační splouvání, také je podle něj složitější provést drobné odběry pro zálivku.
Co naprší, odpaří se nebo to spotřebují rostliny
Mluvčí Povodí Labe Hana Bendová situaci přirovnala k suchému období v letech 2015 až 2018. Nízké průtoky jsou podle většiny správ povodí způsobené nedostatkem deště a vysokými výpary vody kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám.
„Jinými slovy, to, co spadne v podobě srážek, se velmi rychle odpaří. Co se neodpaří, spotřebují rostliny. Do řek se dostává velmi malé množství vody,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
