V Moravskoslezském kraji v pátek končí stav nebezpečí. Platil od začátku povodní, od nichž uplynuly právě tři měsíce. Katastrofa vzala životy šesti lidem a další jsou stále pohřešovaní. Poslední odhad škod se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) blíží sedmdesáti miliardám korun.
Přes metr vody a odplavená obživa. Od povodní uplynulo čtvrt roku
Události: Tři měsíce od povodní na Krnovsku (zdroj: ČT24)
Povodně zasáhly celou řadu obyvatel Česka. Například manželé Juříčkovi z Krnovska měli před třemi měsíci na pozemku více než metr vody. Dostala se jim i do domu. „Sklep byl kompletně zatopený,“ vzpomíná Jaroslav Juříček.
„To, co vidíte, tak všechno udělal manžel sám ještě s dvěma kamarády, protože rozpočet na podlahy, který jsme dostali, byl tak vysoký, že jsme si to nemohli dovolit,“ popisuje Dita Juříčková stav podlah v domě.
Peníze od pojišťovny zatím nemají. Voda navíc oba připravila i o příjmy. Podnikali doma – v dílně i na zahradě. „Měli jsme fotovoltaiku a baterie a jedna se dostala do vody a vyzkratovala, takže tady byl výbuch,“ říká Juříček. „Věnovala jsem se pěstování zeleniny bez chemie, takže mi to spláchlo úplně všechno,“ doplňuje Juříčková.
Připomeňte si čtvrt roku od ničivých povodní ve vysílání ČT (zdroj: ČT24)
Podnikatele se snaží podpořit i město
Obnovu podnikání se snaží podpořit i město Krnov. Mezi dvě stovky živnostníků rozdělilo pět milionů. „Pokud tady dojde k uzavírání drobných prodejen, ale také omezování činnosti některých větších zaměstnavatelů, tak samozřejmě přijde to, co přišlo po roce 1997, kdy tady povodeň už byla – velká nezaměstnanost a odliv spousty šikovných lidí,“ míní starosta Krnova Tomáš Hradil (nestr).
Letos zasáhla voda město více než před téměř třiceti lety. Zatopila zhruba osmdesát procent Krnova. Tři měsíce po povodních by už člověk na první pohled ani nepoznal, že se tudy prohnala velká voda. Škody za zhruba šest miliard jsou teď podle starosty viditelné hlavně ve vnitřních prostorách. Město vlastní skoro dvě stovky budov – zatopená byla většina. Jejich opravy by mohly trvat až tři roky.
Povodní byla zasažena i obec Višňová
Povodeň ale neřádila pouze na Moravě. Mezi nejvíc postižené regiony patřil i severovýchod Čech, konkrétně Frýdlantsko. Velkou část následků řádění živlu už se tam podařilo odstranit a napravit, ale třeba ve Višňové – vůbec nejvíc zasažené obci v Libereckém kraji, některé opravy teprve začnou.
„Budeme rekonstruovat, musíme. Při povodních byla (cesta) tak nadměrně zatížená těžkou technikou, že došlo k jejímu kompletnímu poškození,“ říká starosta Višňové Michal Scheidl (nestr.).
Události v regionech: Tři měsíce od povodní na Frýdlantsku (zdroj: ČT24)
Obnova cesty bude stát asi osm milionů korun. Obec na to chce získat až sedmdesátiprocentní dotaci od státu. Hotovo musí být do poloviny příštího roku. „Nejzásadnější práce se udělaly hned, když jsme měli k dispozici dobrovolníky,“ dodává Scheidl.
Povodeň tam postihla jedenašedesát domů. Místní lidé jsou ale při deštích na velkou vodu většinou dobře připraveni. „Vystěhovali jsme dům. Nakoupili jsme si jídlo a pití. Abychom měli všechno a nikoho nemuseli obtěžovat a otravovat, protože vím, že hasiči mají plno práce,“ vysvětluje obyvatelka obce Jana Drlíková.
Regionu pomohla protipovodňová opatření
Frýdlantsko před většími škodami při zářijové povodni uchránila také protipovodňová opatření, která se tady vybudovala od roku 2010. Například suchý poldr právě ve Višňové. Do opatření investovalo Povodí Labe, hejtmanství i obce stovky milionů. Většinu se už podařilo dokončit. I obce jsou na povodně lépe vybaveny.
„Bylo příznivé, že těch víc než 250 milimetrů (srážek) bylo rozděleno do několika dnů, protože kdyby nás potkalo to množství jako na Moravě, tak jsme dopadli daleko hůř,“ konstatuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS).
I proto Liberecký kraj uvolnil deset milionů, které poslal na pomoc obcím v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
